Situace ve fukušimské jaderné elektrárně se v posledních hodinách začala opět komplikovat. V nádrži s vyhořelým palivem u čtvrtého reaktoru znovu propukl požár a podle televize NHK jsou palivové tyče ve dvou reaktorech částečně či zcela obnaženy, což znamená, že se dále taví.

Japonské úřady po úterním výbuchu, třetím ve čtyřech dnech, prakticky přestaly poskytovat podrobnější informace o situaci v elektrárně, ale z útržků, které pronikly na veřejnost, je zřejmé, že situace zůstávala kritickou. Ve středu nad ránem japonského času se znovu zkomplikovala, když úřady ohlásily požár nádrže s vyhořelým palivem.

Varovný nárůst teplot byl zaznamenán i v nádržích s vyhořelým palivem u reaktorů 5 a 6, které podobně jako reaktor 4 byly v době přírodní pohromy odstaveny kvůli plánované údržbě. V nádržích je ohromné množství vysoce radioaktivního materiálu, řádově vyšší než kolik je přímo v reaktorech. Přitom nádrže s vyhořelým palivem nejsou chráněny kontejnmentem.

Jedná se o konstrukční problém tohoto typu elektráren, o němž jsme s odvoláním na amerického experta Roberta Alvareze informovali již v pondělí. Alvarezovu argumentaci bohužel další vývoj potvrdil a v úterý a ve středu se jí podrobně zabývají i různá další světová média, mj. The New York Times a The Guardian.

Nádrž s vyhořelým palivem se nyní pokoušejí ochlazovat hasiči, kteří oznámili plán nádrž polévat z vrtulníků otvory, které v budově zanechala exploze. Voda v nádrži s vyhořelým palivem u čtvrtého reaktoru během dne podle dostupných zpráv stále vřela. Provozovatel Tepco současně oznámil, že chladit nádrž touto cestou bude krajně obtížné. Místo je podle firmy Tepco nedostupné kvůli příliš vysoké úrovni radioaktivity.

Pokud by zde voda zcela vyvřela, radioaktivní materiál by se nejspíše znovu vznítil. Poslední požár se snad opět podařilo uhasit, ale hrozba dalšího vznícení trvá. Experti Tepco i odborníci vystupující v japonských médiích připouštějí, že nikdo vlastně přesně není schopen říct, co přesně se na místě odehrává.

Firma Tepco také oznámila, že v reaktoru 2 se daří zvyšovat hladinu vody. Jeho kontejnment je ale zřejmě poškozený posledním výbuchem. Reaktory 1 a 3 jsou nadále chlazeny mořskou vodou.

Trvající potíže zřejmě souvisí i s tím, že pro vysílený personál je krajně svízelné udržovat tolik krizových momentů současně pod kontrolou. Povolená dávka pro zaměstnance byla zvýšena z 20 miliSievertů ročně na 240 mSv ročně, přesto radiace v kontrolní místnosti zůstává pro zaměstnance příliš vysoká. V elektrárně zůstalo padesát zaměstnanců, zbylých 750 bylo po třetím výbuchu evakuováno.

Francouzská agentura pro jadernou bezpečnost v úterý oznámila, že klasifikuje nehodu jako stupeň šest na sedmistupňové škále („vážná nehoda: podstatný únik radioaktivního materiálu, který si pravděpodobně vyžádá uplatnění plánovaných protiopatření“). Podle řady expertů ale bohužel zůstává reálně otevřena i možnost, že nehoda přeroste v havárii stupně 7, kterou byl doposud v dějinách pouze Černobyl.

Japonský premiér Naoto Kan vyzval občanstvo ke klidu, ale nařídil všem, kteří posud neopustili dvacetikilometrové pásmo kolem elektrárny, aby tak učinili bez okolků, a všem v okruhu třiceti kilometrů nařídil zákaz vycházení. V okruhu třiceti kilometrů kolem elektrárny byla vyhlášena bezletová zóna.

Podle Japan Times úroveň radiace v Tokiu vzdáleném 250 km od elektrárny dosáhla dvacetinásobku běžné míry, podobné hodnoty hlásila i řada dalších míst v Japonsku. Nejsou sice bezprostředně zdraví nebezpečné, ale měřitelný nárůst radioaktivity přispívá k vážným obavám obyvatelstva, které zachvacuje panika.

Hlavní obavy nyní panují jednak z toho, že se nepodaří zvládnout situaci v druhém reaktoru, a podstatné množství vysoce radioaktivního materiálu unikne porušeným kontejnmentem do přírodního prostředí, jednak z toho, že se nepodaří zamezit nezvladatelnému požáru jedné z nádrží s vyhořelým palivem.

Základní zdravotní rizika

Nejpodstatnější hrozbu pro zdraví obyvatel představují dva izotopy, jod-131 a cesium-137. Stručný a přesný popis zdravotních důsledků obou izotopů zveřejnil The Guardian.

Cesium-137 může způsobit spáleniny, nemoc z ozáření, a ve vyšších dávkách dokonce smrt. Do těla se dostává s potravou a ukládá se v měkkých tkáních. Jeho poločas rozpadu je třicet let.

Jod-131 známý též jako radiojód má poločas rozpadu osm dní. Při vdechnutí nebo pozření se shromažďuje ve štítné žláze a během několika let může vyvolat rakovinu, bezprostředně brzdí produkci hormonů. Je zvláště nebezpečný dětem. Jodové tabletky, které úřady rozdaly lidem, mají bránit organismu v přijetí většího množství radioaktivního jodu.

Zatímco únik radioaktivního materiálu z reaktoru by byl nebezpečný především vysokou mírou uvolněného jodu, v nádržích s vyhořelým palivem je radiojodu jen minimum, zato obrovské množství radioaktivního cesia, stroncia a dalších nebezpečných radioaktivních prvků působících dlouhodobě.

Za nepříznivých povětrnostních podmínek by rozsáhlý únik radioaktivních materiálů z fukušimské elektrárny mohl učinit dlouhodobě neobyvatelnými velké oblasti Japonska, v krajním případě i 250 km vzdálenou metropoli Tokio.