Protesty v Egyptě a Tunisku nekončí, vynutily si další změny ve vládách

Roman Bureš

V obou arabských zemích, kde protivládní protesty způsobily pád autoritářských vládců, se stále demonstruje. Lidé jsou nespokojení převážně s pomalým postupem slíbených reforem.

Zatímco v Libyi opozice stále bojuje s režimem Muammara Kaddáfího, v Tunisku a Egyptě se po úspěšném svržení autoritářských prezidentů stále demonstruje. Protestující v ulicích obou severoafrických zemí se dožadují odstoupení zástupců starých režimů z vysokých postů ve vládě a rychlejšího posunu k demokracii.

Nejvyšší rada ozbrojených sil, která nyní vládne Egyptu, ve čtvrtek oznámila rezignaci premiéra Ahmada Šafíka, který byl jmenován ještě svrženým prezidentem Husním Mubarakem na sklonku února. Nahradí ho bývalý ministr dopravy Essám Šaráf. Inženýr, který studoval ve Spojených státech, nyní bude muset sestavit kompletní novou vládu.

Podle agenturních komentářů přistoupila egyptská armáda k dohodě o odstoupení Šafíka nejspíše pro to, aby zabránila dalším masovým protestům na káhirském náměstí Tahrír. Ty se i po svržení Mubaraka opakují každý týden. Jejich iniciátoři tak chtějí připomínat novým vládcům země slibovaný přechod k demokracii.

Na odstoupení premiéra a dalších představitelů bývalého režimu, kteří v přechodné vládě zastávali stále pozice ministrů spravedlnosti, zahraničí a vnitra, trvaly také opoziční politická uskupení včetně Muslimského bratrstva.

Opozice teď volá po vytvoření čistě úřednického kabinetu, kteří budou zemi řídit do té doby, než dojde ke svobodným volbám, ve kterých bude vybrán nový parlament i prezident.

Essám se z tohoto pohledu jeví být optimální volbou. Vzhledem k tomu, že pozici ministra zastával pouze v roce 2004 a při protirežimních demonstracích se spolu s dalšími zaměstnanci káhirských univerzit přidal k protestům, je podle agentur i pro opozici přijatelným kandidátem.

Hlavním formálně politickým problémem Egypta však podle deníku New York Times zůstává nedostatek zákonných prostředků k urychlení transformace. Armáda navíc ve své nové pozici stále tápe. Generálové sice zastavili platnost Mubarakovy ústavy, stále se na ni ale při různých příležitostech odkazují. Egypťanům bude též ještě dlouho trvat, než dokáží znovu vybudovat funkční občanskou společnost, zničenou šedesáti lety autoritářských režimů, soudí americký deník.

Vedle toho v Egyptě doposud platí výjimečný stav, vyhlášený po atentátu na předešlého prezidenta Anvara Sadata. Ten Mubarakovi sloužil k potíraní opozice a využívání vojenských soudů. Armádní velitelé ho prozatím nezrušili, i když šlo o jeden z jejich hlavních požadavků protimubarakovského hnutí.

Nastoupí generálové i v Tunisku?

Podobné problémy mají také v Tunisku, kde při sobotních pouličních protestech proti vládě, složené z představitelů svrženého prezidenta Zína Abidína bin Alího, znovu umírali lidé. Úřady obviňují z pokračujících násilností zastánce svrženého prezidenta, kteří se podle nich snaží zemi destabilizovat.

Změny ale přicházejí velmi pomalu a Tunisanům, kteří se v lednu zasadili o ukončení bin Alího vlády, začíná docházet trpělivost. Prozatímní vláda sestavená staronovým premiérem Muhammadem Ghannúčím se rozpadá. Tento týden rezignovalo již pět ministrů i samotný premiér a podle agentur je země v největší krizi od bin Alího útěku do Saúdské Arábie.

Analytikové soudí, že nestabilita vlády postupně zvyšuje riziko scénáře, ve kterém bude muset zemi k ústavním změnám a demokratickým volbám dovést stejně jako v Egyptě armáda.

„Vojenské převzetí volebního procesu je pravděpodobný scénář,“ odvětil agenturám na tematickou otázku Mohammed Katírí, znalec regionu z organizace Eurasia Group specializující se na Blízký východ.

Sérii protestů proti složení vlády se v úterý snažil uklidnit prozatímní prezident Fuád Mbazá, který jako první krok v přerodu v demokracii oznámil datum voleb do ústavotvorného shromáždění. Úkolem tohoto sboru bude příprava demokratické ústavy a organizace prezidentských a parlamentních voleb.

Volby do shromáždění se uskuteční 24. července, což je o měsíc později než nejzazší datum prezidentských voleb, slíbené bývalým premiérem Ghannúčím. Úřady zpoždění odůvodňují právě pouličními nepokoji a vlnou rezignací prozatímních ministrů, kteří se o přípravu země na volby měli postarat.

Další informace:

The Wall Street Journal Protests Push Out Egypt PM, Raising Pressure on Regimes

The New York Times Egypt’s Generals Struggle in New Role

Reuters Egyptian prime minister resigns amid calls by democracy activists for purge

Reuters Interim leader sets date for constitutional council vote