Mezivládní panel OSN: klimatická krize je tady. A lidstvo musí jednat
Adam Rektor-PolánekPodle nové zprávy Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu (IPCC) brzy nastane mnoho nezvratných klimatických změn. Stále však lze zabránit úplnému environmentálnímu kolapsu. O rozsahu klimatické krize rozhodne příštích deset let.
„Lidská činnost jednoznačně zapříčinila oteplování atmosféry, oceánů i země. Dochází k rozsáhlým a rapidním změnám.“ Tak zní začátek zprávy, již v pondělí zveřejnil Mezivládní panel OSN pro změny klimatu (IPCC).
Extrémní projevy klimatických změn už teď sužují celou planetu a podle IPCC budou v dalších letech jen přibývat. Dříve vzácné živelní pohromy či rekordní teploty se stanou normou — s katastrofálními následky pro lidstvo i životní prostředí.
Některé z ničivých změn klimatu jsou podle autorů nevyhnutelné a nezvratné. Zároveň však stále existuje možnost předejít těm nejhorším apokalyptickým scénářům.
Rozsah klimatické krize se totiž bude odvíjet od míry globálního oteplení. Čím výš poroste teplota, tím častější a intenzivnější budou dopady klimatických změn. Právě proto je důležité oteplování udržet pod jedním a půl stupněm Celsia — nebo spíš bylo. Nová zpráva totiž uvádí, že relativně stabilní hranici jednoho a půl stupně lidstvo téměř jistě překročí.
„Hlavní závěr zprávy, že bude velmi obtížné udržet oteplení pod jedním a půl stupněm Celsia, vnímám jako potvrzení pozorovaného trendu. Bez v podstatě okamžitých a rozsáhlých, tedy ideálně celosvětových akcí vedoucích k výraznému poklesu emisí skleníkových plynů se dočkáme i překročení dvou stupňů Celsia,“ uvedl pro Deník Referendum meteorolog a klimatolog Michal Žák.
Novým cílem tak může být alespoň udržení oteplení co nejvíc právě pod zmíněnými dvěma stupni. Každá desetina stupně se totiž na podobě klimatu, a tedy stavu na planety, promítne.
IPCC dál uvádí, že ke snížení emisí v jakémkoli rozsahu je třeba jednat neprodleně, koordinovaně a ve velkém měřítku. Oddalování či relativizace klimatické politiky boj se změnami klimatu jen fatálně ztíží.
Meteorolog a klimatolog Žák doufá, že právě nová zpráva pobídne globální komunitu — a v důsledku i českou společnost — k činům. „Věřím, že ve světě bude dál sílit tlak na omezení skleníkových plynů, a to napříč kontinenty, což ve finále ovlivní i naši politiku. […] Přičemž se snad bude cílit na hlavní zdroje emisí oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů,“ uvádí.
Jak je už zvykem, zpráva nenavrhuje konkrétní klimatická opatření — poskytuje spíš obecná doporučení. Řešení klimatické krize je však už desítky let známé. Teploty může stabilizovat pouze přechod na obnovitelné zdroje energie a s ním spojený vznik bezemisní ekonomiky.
Pět scénářů budoucnosti
Nová zpráva víc než kdy dřív pracuje s konceptem „uhlíkového rozpočtu,“ tedy s propočtem, toho kolik ještě může lidstvo vypustit emisí, než dojde k překročení různých hranic oteplení. Do překročení hranice jednoho a půl stupně zbývá pouhých čtyři sta miliard tun oxidu uhličitého. Lidstvo tolik emisí pravděpodobně vypustí ještě před rokem 2030.
A protože je oteplení přímo úměrné kumulativním emisím, IPCC ve zprávě představilo pět možných scénářů budoucnosti (anglicky zvaných Socioeconomic Shared Pathways, SSPs). SSPs vypovídají nejen o možném stavu klimatu, ale i o lidském blahobytu. Například nejextrémnější scénář zvaný SSP5-8,5 by znamenal oteplení o více než čtyři stupně Celsia, hodnotu patrně neslučitelnou s existencí lidské civilizace.
IPCC však představuje i nadějnější prognózy. Pro řešení změn klimatu bude klíčových příštích deset let, a pokud lidstvo začne brzy jednat, může zachránit víc než jen klima. Výrazné snižování emisí a konečně i uhlíková neutralita totiž zajistí nejen relativní stabilizaci teplot, ale například i výrazné zlepšení čistoty ovzduší.
Na téměř čtyři tisíce stran dlouhé zprávě se podílelo 234 autorů z celého světa. Zatím nejde o kompletní zprávu IPCC, nýbrž o její první část s názvem „Fyzikální základy.“ Další dvě části zprávy - „Dopady, adaptace a zranitelnost“ a „Zmírňování změny klimatu“ - mají vyjít v únoru, respektive v březnu příštího roku. Finální verze Šesté hodnotící zprávy IPCC bude publikována taktéž v roce 2022.
Další informace:
Snížit celosvětové emise skleníkových plynů o 50% během deseti let?
Bez šance, to je snad jasné.
-----------------------
Ale zkusme být pozitivní:
To, co nutně během těch deseti let musíme, je najít a reálně zprovoznit poslední chybějící článek systému bezemisní obnovitelné energetiky. A tím je velkokapacitní dlouhodobé uložiště energie ve spojení s elektrárnou.
Ukázalo se, že baterie na to nejsou vhodné. Zkrátka potřebujeme obdoby přečerpávacích elektráren, které ovšem fungují vždy a všude. Které na vstupu dokáží přeměnit elektrickou energii na jinou (chemickou, kynetickou), tu uložit a skladovat, a na výstupu pomocí turbíny přeměnit zpět na elektrickou. Na takovou elektrárnu můžete připojit nestabilní obnovitelné zdroje, které nezávisle nabíjejí zásobníky, přitom na výstupu můžete snadno a rychle regulovat výrobu a dodávky do sítě.
Hotovo dvacet, fosilní paliva už budou potřeba jen pro výjimečné účely.
A ne že by takové systémy už nevznikaly.
Deník Referendum přinesl odkaz na britský cryogenerický systém firmy Highview Power. Jeho základem je zkapalňování vzduchu, podle všeho je dostatečně kapacitní i účinný, aby to mohlo opravdu fungovat.
https://highviewpower.com/technology/
Potřebujeme čistou energii, zbytek už bude lehčí...