Dlouhá cesta k vymahatelnosti lidských práv
Jiří SilnýTeprve letos začal platit mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Česká republika nepatří k zemím, které jej ratifikovaly — příští levicový ministr zahraničí by to měl určitě napravit.
Už jednu jsem se tu zmínil o opčním protokolu k Mezinárodnímu paktu o ekonomických, sociálních a kulturních právech, který přijalo OSN 10. prosince 2008 při příležitosti 60. výročí Všeobecné deklarace lidských práv. Pakt samotný byl spolu s Mezinárodním paktem o občanských a politických právech na půdě OSN přijat už v roce 1966. Tyto dva pakty konkretizovaly zásady Všeobecné deklarace lidských práv, vyhlášené rezolucí OSN v roce 1948. Deklarace je prvním mezinárodním dokumentem vyhlašujícím lidská práva, ale není smlouvu, její povaha je deklaratorní a nemá právní závaznost.
V případě mezinárodních paktů se smluvní strany (vlády) zavázaly, že budou předkládat zprávy „o přijatých opatřeních a pokroku při dodržování uznaných práv“. Kontrolu plnění má na starost Výbor pro hospodářská, sociální a kulturní práva, který předkládá zprávu Hospodářské a sociální radě OSN.
Jinak se mi velmi líbí autorovo vykreslení dnešního ministra zahraničí/chtěl jsem napsat tuto funkci zkratkou a ono je to MZ, a to tu v poslední době moc frčelo v souvislosti se Zemanem/. Nevím, jak by takové hodnocení byly schopny akceptovat bojůvky s plackami Volím Karla. Jsem rád, že pakt ratifikovali naši bratři. Nikdo je za to nesežral, takže by se naše příští vláda nemusela bát následovat jejich kroku. Něco takového my, i tento svět potřebujeme.