Grebeníček by se měl spíše omlouvat
Petr MinaříkMiroslav Grebeníček jako řádně zvolený poslanec jistě může na půdě Sněmovny pronášet jakékoliv projevy o Janu Palachovi, slušní lidé by je ale neměli brát vážně.
V posledních dnech a týdnech se to řeklo mnohokrát, tedy jen zopakujme, že za své rodiče, popřípadě rodiče svých blízkých nikdo nemůže. Platí to i na Miroslava Grebeníčka a jeho tátu, který byl bachařem v Uherském Hradišti, kde mlátil politické vězně a jinak sadisticky dováděl. Potvrdilo se však mnohokrát, že i zrůdě se může narodit roztomilé miminko, není důvod si myslet, že by to u Grebeníčků mělo být jinak. Co se to však narodilo bachaři Grebeníčkovi?
Miroslav Grebeníček vystoupil minulý týden ve sněmovně a podařilo se mu to, co chtěl, totiž získat mediální pozornost pro svoji nehoráznou řeč o Janu Palachovi. Někdejší předseda českých komunistů zabalil řeč do potěmkinovských tezí, z nichž lze dovodit, že Palach byl vlastně jedním z nich, rozuměj rudých, možná dokonce svůj čin provedl ve jménu jejich ideálů. Čekám, kdy se v Haló novinách objeví článek Soudruh Palach se obětoval pro ideály komunismu.
Jan Palach byl hrdina. Existují extremisté vpravo, jako Mašín, kteří to neuznávají, ale nepopírá to nikdo, kdo nestojí mimo společenský kontext, a to je dobře. Pak je tu Grebeníček, který se pokusil Palacha zařadit do kontextu vlastní ideologie — a nejen proto by také měl stát mimo společensky uznávaný kontext.
Rozumějme si. Grebeníček byl demokraticky zvolen poslancem, má právo vystoupit v každé sněmovní debatě, komentovat jednu každou důvodovou zprávu. Ale jsou věci, které právo, byť to demokratické, přesahují, neříkejme tomu hned morálka a mravnost, stačí obyčejná lidská slušnost. Není slušné, aby Grebeníček, který v roce 1975 vstoupil do KSČ, která byla přímou linkou potlačení ideálů Jana Palacha, o něm vedl veřejnou debatu. Může se upřímně omlouvat, ale nic víc. Přesněji, může si dělat co chce, ale my bychom měli mít na paměti, že je to jednání zvířátka, které jde jen a jen za vlastním krmením, nehledíc vpravo, ba ani vlevo.
Jan Palach je ikona, Miroslav Grebeníček je karikatura sama sebe. Palach se bál, že v této zemi povládnou lidé se žaludkem Miroslava Grebeníčka, což se bohužel stalo. Dnes Grebeníček nevládne, ale může mluvit, ovšem poslouchat jeho argumenty o Palachovi je stejné, jako si na veřejném prostranství pouštět porno, i když i to, stejně jako Grebeníčkovy projevy, nepochybně do demokracie patří. Ale studovat je mají odborníci, ať už ze sexuologie nebo veteriny.
Diskuse
BT
máte opravdu hodně sebedůvěry, se kterou si troufáte takto jednoznačně hodnotit p. Grebeníčka.
Váš černobílý pohled nesdílím, podle Wikipedie Grebeníček byl proti vstupu vojsk VS, stejně jako Palach.
Ano, pak vstoupil do KSČ, v roce 1975. Vy znáte jeho motivy? Byl za tím oportunistický kariérismus jako u J. Fischera, který se po roce 1989 stal přesným opakem, tj. antikomunistou?
Nebo za tím mohlo být i něco jiného? Nemohlo za tím třeba být to co u Gorbačova, tj. snaha zreformovat KSČ?
Myslíte, že bez komunisty Gorbačova by Havel v roce 89 něco zmohl?
Já neznám odpovědi na tyto otázky.
Vy je však evidentně znáte. Nebo se domníváte, že je znáte.
Váš černobílý pohled nesdílím, podle Wikipedie Grebeníček byl proti vstupu vojsk VS, stejně jako Palach.
Ano, pak vstoupil do KSČ, v roce 1975. Vy znáte jeho motivy? Byl za tím oportunistický kariérismus jako u J. Fischera, který se po roce 1989 stal přesným opakem, tj. antikomunistou?
Nebo za tím mohlo být i něco jiného? Nemohlo za tím třeba být to co u Gorbačova, tj. snaha zreformovat KSČ?
Myslíte, že bez komunisty Gorbačova by Havel v roce 89 něco zmohl?
Já neznám odpovědi na tyto otázky.
Vy je však evidentně znáte. Nebo se domníváte, že je znáte.
BT
Příměr pana Minaříka s pouštěním si porna na veřejném prostranství je nesmyslný. Chtěl tím snad naznačit něco o nemravnosti?
Podle mne jde o pokřivené křesťanské vidění morálky praktikované zejména v USA. Jde o typické pokrytectví.
Když si otevřete youtube, jsou tam cenzurovaná i soft porna, ale to nejbrutálnější násilí je volně k dispozici.
Je snad milování něco nemravného a krájení či pálení lidí za živa něco co je v souladu s morálkou?
Mně je ale pak bližší morálka dobytka než lidí.
Podle mne jde o pokřivené křesťanské vidění morálky praktikované zejména v USA. Jde o typické pokrytectví.
Když si otevřete youtube, jsou tam cenzurovaná i soft porna, ale to nejbrutálnější násilí je volně k dispozici.
Je snad milování něco nemravného a krájení či pálení lidí za živa něco co je v souladu s morálkou?
Mně je ale pak bližší morálka dobytka než lidí.
MT
February 12, 2013 v 11.55
Mám za to, že tento článek je mimořádně ubohý.
Grebeníček byl možná trochu nevkusný, když se snažil Palacha skoro ztotožnit s reformačními komunisty roku 1968 a taky se v jedné věci mýli - totiž ve své větě, že Palach NENÍ SYMBOLEM boje proti komunismu a totalitě.
Palach se pravda rozhodně neupálil kvůli totalitě a proti komunistům, ale kvůli zbabělosti a letargii společnosti, která si zvolna lehala zpátky do Záhořova lože nesvobody a ztrácela jednu demokratizační pozici za druhou ... dokonce ani výslovně proti okupaci jeho čin zaměřen nebyl (aspoň ne přímo).
Ale symbolem se člověk nestává podle své volby - zvlášť pokud už ani není naživu, aby do tohoto formačního procesu mohl zasahovat ...
... a někdy i když naživu je ...
... ostatně příkladů z historie je habaděj.
A Palach se NAKONEC STAL SYMBOLEM boje proti režimu reálného socialismu.
V lednu 1989 jsem to všichni viděli v přímém přenosu ...
AZ
February 12, 2013 v 13.08
Vážení diskutující,
na článku Petra Minaříka nevidím nic ubohého, je to razantně vyjádřený názor, na který má autor právo stejně, jako kdokoli jiný na ten svůj. Jan Palach ale opravdu směroval svůj čin proti tomu, co o pár let později pan Grebeníček svým vstupem do Husákovy KSČ pomáhal etablovat, totiž vyprázdněný, takzvaný reálný socialismus , který své odpůrce, mimo jiné, trestal prací ( chodilo se "k lopatě a do kotelny") a zákazem studia. Nedovedu si představit, že by si někdo mohl v roce 1975 myslet, že vstupem do KSČ ji pomůže reformovat. Vstup do KSČ v tu dobu a ještě dlouho po tom znamenal prostě otevření zvláštních možností a příležitostí, které nekomunisté v populaci neměli. Přece to nemohl být boj proti americkému imperialismu ( nebo co) se sovětskými okupačními posádkami ( proti nimž pan Grebeníček jako student protestoval, ale pak toho nechal) na vlastním území?!
To, že nás dnes zneklidňuje podoba současného bezohledného kapitalismu se zločineckými rysy a štvou nás jeho konformisté přece neznamená, že budeme zcela jinak posuzovat normalizační konformismus tehdejších členů KSČ ve vlivných pozicích. Ti se ostatně mohli pokusit pozitivně o odkazu Jana Palacha mluvit už tenkrát, za normalizace, a asi dobře věděli, proč to nedělají. Můžeme se shodnout, že Miroslav Grebeníček nic tak strašného v parlamentě neřekl, ale Petr Minařík v této diskusi také ne.
na článku Petra Minaříka nevidím nic ubohého, je to razantně vyjádřený názor, na který má autor právo stejně, jako kdokoli jiný na ten svůj. Jan Palach ale opravdu směroval svůj čin proti tomu, co o pár let později pan Grebeníček svým vstupem do Husákovy KSČ pomáhal etablovat, totiž vyprázdněný, takzvaný reálný socialismus , který své odpůrce, mimo jiné, trestal prací ( chodilo se "k lopatě a do kotelny") a zákazem studia. Nedovedu si představit, že by si někdo mohl v roce 1975 myslet, že vstupem do KSČ ji pomůže reformovat. Vstup do KSČ v tu dobu a ještě dlouho po tom znamenal prostě otevření zvláštních možností a příležitostí, které nekomunisté v populaci neměli. Přece to nemohl být boj proti americkému imperialismu ( nebo co) se sovětskými okupačními posádkami ( proti nimž pan Grebeníček jako student protestoval, ale pak toho nechal) na vlastním území?!
To, že nás dnes zneklidňuje podoba současného bezohledného kapitalismu se zločineckými rysy a štvou nás jeho konformisté přece neznamená, že budeme zcela jinak posuzovat normalizační konformismus tehdejších členů KSČ ve vlivných pozicích. Ti se ostatně mohli pokusit pozitivně o odkazu Jana Palacha mluvit už tenkrát, za normalizace, a asi dobře věděli, proč to nedělají. Můžeme se shodnout, že Miroslav Grebeníček nic tak strašného v parlamentě neřekl, ale Petr Minařík v této diskusi také ne.
MP
Jde totiž o to, co znamená pojem komunista, komunistický atd.
Pravice (a její ideologií zmasírovaná veřejnost) je pobouřena přesně tím, co píše i p. Minařík - že by Palach patřil k rudým, neslýchané! Urážka jeho památky!
Jenže za tímto pobouřením je právě naprosto mylná představa o komunismu, resp. primitivní rovnice komunismus - totalita - nacismus atd. Při bližším pohledu na dějiny ale zjišťujeme, že komunisté mohli být i "demokraty", mohli mít minimálně silné demokratické a demokratizační tendence, to je přece případ tzv. reformních komunistů z r. 1968, ale nejen jich (vzpomeňme na Gorbačova, mimochodem nedávno se mi dostaly do ruky noviny z počátku r. 1990, kde se píše o tom, jak bylo ustaveno "demokratické fórum komunistů"). Umíte si, p. Minaříku, představit třeba demokratické fórum nacistů?
Čili ano, Palach byl "rudý", přesněji řečeno názorově stál nejblíže právě reformním komunistům (to řekl p. Grebeníček zcela správně), byť byl nespokojen s tím, jak tito reformní komunisté z původních ideálů ustupovali. Ale jinou alternativu než vládu Dubčekova křídla neviděl a jiná tehdy pro demokraticky smýšlející veřejnost ani nebyla, jak správně napsal v BL J. Čulík.
Řekl bych to tedy tak: p. Grebeníček se dostal pod palbu zcela neoprávněně. Palach neprotestoval proti "komunistické totalitě", protože ta v lednu 1969 JEŠTĚ neexistovala, protestoval proti tomu, aby se nevrátila. Je naopak nesmírně pozitivní, že M. Grebeníček se k Palachopvi přihlásil (!) a kladně hodnotil i pražské jaro. Býval-li prý neostalinistou, který do KSČ vstoupil v době hluboké normalizace (co když při studiu dělnického hnutí došel k závěru, že komunisté skutečně stáli často na straně utlačovaných??), pak je to pozitivní posun, který by všichni demokaté měli kvitovat!
Pravice (a její ideologií zmasírovaná veřejnost) je pobouřena přesně tím, co píše i p. Minařík - že by Palach patřil k rudým, neslýchané! Urážka jeho památky!
Jenže za tímto pobouřením je právě naprosto mylná představa o komunismu, resp. primitivní rovnice komunismus - totalita - nacismus atd. Při bližším pohledu na dějiny ale zjišťujeme, že komunisté mohli být i "demokraty", mohli mít minimálně silné demokratické a demokratizační tendence, to je přece případ tzv. reformních komunistů z r. 1968, ale nejen jich (vzpomeňme na Gorbačova, mimochodem nedávno se mi dostaly do ruky noviny z počátku r. 1990, kde se píše o tom, jak bylo ustaveno "demokratické fórum komunistů"). Umíte si, p. Minaříku, představit třeba demokratické fórum nacistů?
Čili ano, Palach byl "rudý", přesněji řečeno názorově stál nejblíže právě reformním komunistům (to řekl p. Grebeníček zcela správně), byť byl nespokojen s tím, jak tito reformní komunisté z původních ideálů ustupovali. Ale jinou alternativu než vládu Dubčekova křídla neviděl a jiná tehdy pro demokraticky smýšlející veřejnost ani nebyla, jak správně napsal v BL J. Čulík.
Řekl bych to tedy tak: p. Grebeníček se dostal pod palbu zcela neoprávněně. Palach neprotestoval proti "komunistické totalitě", protože ta v lednu 1969 JEŠTĚ neexistovala, protestoval proti tomu, aby se nevrátila. Je naopak nesmírně pozitivní, že M. Grebeníček se k Palachopvi přihlásil (!) a kladně hodnotil i pražské jaro. Býval-li prý neostalinistou, který do KSČ vstoupil v době hluboké normalizace (co když při studiu dělnického hnutí došel k závěru, že komunisté skutečně stáli často na straně utlačovaných??), pak je to pozitivní posun, který by všichni demokaté měli kvitovat!
DR
Máme demokratickou debatu, ale ne jen tak pro každého. Není slušné, aby projevoval svůj názor na Palacha, někdo kdo byl v normalizační KSČ. I když kdyby jenom potvrdil výklad důvodové zprávy, patrně by to nikomu nevadilo. Když budou na Palacha pět ódy naši kulturní antichartisti, už vidím, jak pan Minařík rozhořčeně píše, že má kupříkladu Svěrák držet ústa.
Jestliže Grebeníček pochybně posouvá Palachův čin, udělali autoři důvodové zprávy tvzením o Palachově boji proti komunismu to samé.
Ono ani tak nějak nejde o to, kdo má právo něco říkat, ale jestli nám jeho slova konvenují, že... A když ne, vytáhneme fángli slušných lidí.
Je mi líto, ale vlastně mi to vážně přijde ubohé...
Jestliže Grebeníček pochybně posouvá Palachův čin, udělali autoři důvodové zprávy tvzením o Palachově boji proti komunismu to samé.
Ono ani tak nějak nejde o to, kdo má právo něco říkat, ale jestli nám jeho slova konvenují, že... A když ne, vytáhneme fángli slušných lidí.
Je mi líto, ale vlastně mi to vážně přijde ubohé...
Nevím, zda pan Minařík byl v roce 1975, kdy pan Grebeníček vstupoval do strany, už na světě, a také se zde nijak nechci zastávat právě pana Grebeníčka, o kterém téměř nic nevím (ani to, zda zradil nějaké své studentské ideály), přičemž o jeho otci vím jen z doslechu. Necítím se tedy oprávněna ho posuzovat, ale myslím, si, že by neškodilo, kdyby pan Grebeníček čtenářům DR k tomu mohl také něco říct, když už sem nechal dát tenhle svůj článek.
Pan Minařík si samozřejmě může naprosto v klidu psát co chce a jak chce a nikdo mu to nemůže zakázat. Palach se možná nakonec opravdu stal symbolem boje proti komunismu, jak o tom píše pan Tejkl. Pokud však bude jeho výročí uvedeno v kalendáři v uvedeném znění (tedy že bojoval proti komunismu), pak přece nemůže nikdo čekat, že komunisté budou takový významný den slavit. Pak to ovšem pro komunisty bude „svátek těch, co jsou PROTI nám“. Tomu se přece nemůže nikdo divit, nebo snad ano? Pokud JÁ se počítám mezi komunisty, pak přece NIKDO, kdo je PROTI komunismu nemůže být můj přítel. A pak patrně nikdo nemůže počítat s tím, že komunisté se stanou našimi spojenci v boji proti neoliberlismu. A až lidé začnou hladovět, potom se teprve uvidí, zda se nadchnou pro staré ideály nebo pro nějaké úplně nové ideály. Pak se uvidí, zda budou či nebudou proti komunismu. Proti „komunismu“ se totiž nejlépe bojuje, když člověka netrápí hlad.
Omlouvám se předem, jestli se to někoho dotklo. Já nechci být takhle „hnusná“, jenže mě k tomu jaksi neustále někdo tlačí a možná je to tak dobře, aspoň si to vyříkáme a nebude mezi námi dusno. Mně je Palacha skutečně líto a cením si na něm jeho krásného idealismu. Toho mladého života byla velká škoda. Lidi zřejmě vůbec nestojí za to, aby se pro ně někdo takovým strašným způsobem obětoval!
Jsem rovněž ochotna vzít Palacha jako náš společný symbol. Ne boje proti něčemu, ale spíš za něco - třeba za svobodu, víru, naději, lásku, popřípadě demokracii, demokratický socialismus a podobně. Navrhuji, abychom výroční den jeho činu pojmenovali tak, aby vůbec nebyl proti nikomu namířen. A můžeme ho pak slavit společně.
Pan Minařík si samozřejmě může naprosto v klidu psát co chce a jak chce a nikdo mu to nemůže zakázat. Palach se možná nakonec opravdu stal symbolem boje proti komunismu, jak o tom píše pan Tejkl. Pokud však bude jeho výročí uvedeno v kalendáři v uvedeném znění (tedy že bojoval proti komunismu), pak přece nemůže nikdo čekat, že komunisté budou takový významný den slavit. Pak to ovšem pro komunisty bude „svátek těch, co jsou PROTI nám“. Tomu se přece nemůže nikdo divit, nebo snad ano? Pokud JÁ se počítám mezi komunisty, pak přece NIKDO, kdo je PROTI komunismu nemůže být můj přítel. A pak patrně nikdo nemůže počítat s tím, že komunisté se stanou našimi spojenci v boji proti neoliberlismu. A až lidé začnou hladovět, potom se teprve uvidí, zda se nadchnou pro staré ideály nebo pro nějaké úplně nové ideály. Pak se uvidí, zda budou či nebudou proti komunismu. Proti „komunismu“ se totiž nejlépe bojuje, když člověka netrápí hlad.
Omlouvám se předem, jestli se to někoho dotklo. Já nechci být takhle „hnusná“, jenže mě k tomu jaksi neustále někdo tlačí a možná je to tak dobře, aspoň si to vyříkáme a nebude mezi námi dusno. Mně je Palacha skutečně líto a cením si na něm jeho krásného idealismu. Toho mladého života byla velká škoda. Lidi zřejmě vůbec nestojí za to, aby se pro ně někdo takovým strašným způsobem obětoval!
Jsem rovněž ochotna vzít Palacha jako náš společný symbol. Ne boje proti něčemu, ale spíš za něco - třeba za svobodu, víru, naději, lásku, popřípadě demokracii, demokratický socialismus a podobně. Navrhuji, abychom výroční den jeho činu pojmenovali tak, aby vůbec nebyl proti nikomu namířen. A můžeme ho pak slavit společně.
pan Čulík píše že ho tato debata obohatila, mne spíše otrávila - nejde přeci jen o spor kdo vlastní mučednický mýtus, ale od čin konkrétního člověka, o kterém se v minulém režimu lhalo a manupulovala Takto ideologicky rozmazávat hystorický kontext jednoho lidksého ossudu je v této době necitivé.
I proto se stal palachův týden v roce 1989 symbolem úsilí o svobodu.a proto také lidi rozezlilo jaký způsobem tehdejší ČST informovala o dění v ulicích. Svátek 16. ledna podpořím i proto aby se jeho čin nestal pouhou zoufalou sbevraždou.
Berme to jako symbol naděje že už se nikdo nikdy upálit nebude chít i když je ten den spojený s tragedíí utrpení a smrti. A už nechme z prava i z leva toho kádrování a orwelovského úsilí ovládnout minulost.
I proto se stal palachův týden v roce 1989 symbolem úsilí o svobodu.a proto také lidi rozezlilo jaký způsobem tehdejší ČST informovala o dění v ulicích. Svátek 16. ledna podpořím i proto aby se jeho čin nestal pouhou zoufalou sbevraždou.
Berme to jako symbol naděje že už se nikdo nikdy upálit nebude chít i když je ten den spojený s tragedíí utrpení a smrti. A už nechme z prava i z leva toho kádrování a orwelovského úsilí ovládnout minulost.
Rozpitvává se, zda to, co Grebeníček řekl je třeba z nějakého hlediska pravda,nebo není, ale tuhle důležitější otázku si klade málokdo. Politici přece něco neříkají jen tak proto, že si to myslí.
Co tím sleduje? Cui bono? Pan Hvížďala na Neviditelném psu to označil za dobou zprávu, protože je to argument pro to, aby ČSSD nešla do koalice s KSČM. To je jasné, ale k čemu je to Grebeníčkovi dobré? KSČM na rozdíl od jiných stran moc neřeší své vnitřní spory přes veřejnost, je velmi neprůhledná.
Myslím si, že pan Dolejš tuší, o co Grebeníčkovi jde, ale neřekne to.
Co tím sleduje? Cui bono? Pan Hvížďala na Neviditelném psu to označil za dobou zprávu, protože je to argument pro to, aby ČSSD nešla do koalice s KSČM. To je jasné, ale k čemu je to Grebeníčkovi dobré? KSČM na rozdíl od jiných stran moc neřeší své vnitřní spory přes veřejnost, je velmi neprůhledná.
Myslím si, že pan Dolejš tuší, o co Grebeníčkovi jde, ale neřekne to.
BT
Jestli se chceme bavit o tom zda Palach protestoval proti komunismu nebo ne, musíme si napřed ten komunismus definovat. Protože od té definice se pak LOGICKY taky odvíjí odpověď. Bez toho je celá diskuse úplně mimo racionalitu.
Pokud přijmeme tezi, že reformí komunisté v čele s Dubčekem vlastně nebyli komunisté, protože neodpovídají definici "pravých" komunistů, pak je pravda, že Palach protestoval proti komunistům (tj. těm, kteří byli v KSČ proti Dubčekovi a spol.).
Pak ovšem z toho logicky plyne, že ani většina členů dnešní KSČM nejsou "praví" komunisté (proti kterým protestoval Palach), tj. ani pan Grebeníček (důkazem nechť je i to, že uctívá Palachův čin, kdyby byl "pravý" komunista, uctívat by ho nemohl).
Dále: ani Gorbačov (ač dlouholetý člen KS SSSR) nebyl "pravý" komunista, protože byl to on, kdo komunismus (jak jsme ho výše definovali) svrhnul.
A zase logicky: když KSČM není vlastně "pravá" komunistická strana, není ani nedemokratická a tudíž nic nebrání tomu aby vládla spolu s ČSSD.
Druhá verze je ta, že existuje komunismus totalitní a netotalitní (to je vidění p. Grebeníčka, který se považuje sám za netotalitního komunistu). Pak Palach neprotestoval proti komunismu jako takovému, ale jen proti jeho totalitní odnoži.
Ale proti té protestoval i mladý Grebeníček. Do KSČ v roce 1975 mohl vstoupit se stejnými pohnutkami jako Gorbačov, tj. udělat z totalitní KS netotalitní KS.
Podle této logiky je tedy dnešní KSČM netotalitní odnož komunistů (podobně jako KS na Západě). A opět tedy není nedemokratická a ČSSD s ní může legitimně vstoupit do společné vlády. Konečně nezávislé soudy toto potvrzují.
Závěr: ať tak či onak, Palach neprotestoval proti netotalitním komunistům (= falešným komunistům), ale proti totalitním (= pravým) komunistům. Totalitní (= praví) komunisté nyní u nás neexistují. Tudíž dnes by Palach nemohl proti komunistům protestovat aby současně platilo, že to je Palach z roku 69.
Pokud přijmeme tezi, že reformí komunisté v čele s Dubčekem vlastně nebyli komunisté, protože neodpovídají definici "pravých" komunistů, pak je pravda, že Palach protestoval proti komunistům (tj. těm, kteří byli v KSČ proti Dubčekovi a spol.).
Pak ovšem z toho logicky plyne, že ani většina členů dnešní KSČM nejsou "praví" komunisté (proti kterým protestoval Palach), tj. ani pan Grebeníček (důkazem nechť je i to, že uctívá Palachův čin, kdyby byl "pravý" komunista, uctívat by ho nemohl).
Dále: ani Gorbačov (ač dlouholetý člen KS SSSR) nebyl "pravý" komunista, protože byl to on, kdo komunismus (jak jsme ho výše definovali) svrhnul.
A zase logicky: když KSČM není vlastně "pravá" komunistická strana, není ani nedemokratická a tudíž nic nebrání tomu aby vládla spolu s ČSSD.
Druhá verze je ta, že existuje komunismus totalitní a netotalitní (to je vidění p. Grebeníčka, který se považuje sám za netotalitního komunistu). Pak Palach neprotestoval proti komunismu jako takovému, ale jen proti jeho totalitní odnoži.
Ale proti té protestoval i mladý Grebeníček. Do KSČ v roce 1975 mohl vstoupit se stejnými pohnutkami jako Gorbačov, tj. udělat z totalitní KS netotalitní KS.
Podle této logiky je tedy dnešní KSČM netotalitní odnož komunistů (podobně jako KS na Západě). A opět tedy není nedemokratická a ČSSD s ní může legitimně vstoupit do společné vlády. Konečně nezávislé soudy toto potvrzují.
Závěr: ať tak či onak, Palach neprotestoval proti netotalitním komunistům (= falešným komunistům), ale proti totalitním (= pravým) komunistům. Totalitní (= praví) komunisté nyní u nás neexistují. Tudíž dnes by Palach nemohl proti komunistům protestovat aby současně platilo, že to je Palach z roku 69.
BT
Ještě víc rozeberu ten svůj Závěr abych ukázal, že pravice lže.
Palach by dnes nemohl logický být u nás antikomunista, protože buď:
(a) komunisti u nás dnes nejsou (ti "praví"), takže by neměl proti komu být antikomunista
nebo:
(b) jsou u nás jen netotalitní komunisti, proti kterým ale Palach nevystupoval, takže by zase nemohl být antikomunista
Palach by dnes nemohl logický být u nás antikomunista, protože buď:
(a) komunisti u nás dnes nejsou (ti "praví"), takže by neměl proti komu být antikomunista
nebo:
(b) jsou u nás jen netotalitní komunisti, proti kterým ale Palach nevystupoval, takže by zase nemohl být antikomunista
O definici pojmu, čili o to, kdo je vlastně komunista a proti komu je tedy v podstatě namířen antikomunismus, jsme se tu přeli už několikrát - viz například tato diskuse: http://www.denikreferendum.cz/clanek/11095-proc-jsem-antikomunistou#comment_12448
BT
díky za odkaz.
Ale chci zdůraznit, že ať už komunismus definujeme tak či onak, závěr celé úvahy o Palachovi to nezmění. Čili z tohoto pohledu je to IRELEVANTNÍ.
Palach (ten z roku 69) by se nikdy nemohl přidat k současným našim pravicovým antikomunistům. Pokud by se k nim přidal, nebyl by to už Palach z roku 69, ale jiný Palach (takového tu ale neřešíme).
Čili logika NEDOVOLUJE jiný závěr.
Jako 1 jablko + 3 jablka logicky nemohou uvtořit spolu množinu 8 jablek. Leda byste každé jablko rozkrojila. Pak ale narazíte na zásadní problém, že vám ty kousky neodpovídají definici pojmu jablko.
Čili: i kdyby se pravice rozkrájela (jako ta jabka), Palach by se k jejich současnému antikomunismu nemohl přidat, protože pak už by to nebyl Palach, o kterém se tu s pravicí bavíme.
Ale chci zdůraznit, že ať už komunismus definujeme tak či onak, závěr celé úvahy o Palachovi to nezmění. Čili z tohoto pohledu je to IRELEVANTNÍ.
Palach (ten z roku 69) by se nikdy nemohl přidat k současným našim pravicovým antikomunistům. Pokud by se k nim přidal, nebyl by to už Palach z roku 69, ale jiný Palach (takového tu ale neřešíme).
Čili logika NEDOVOLUJE jiný závěr.
Jako 1 jablko + 3 jablka logicky nemohou uvtořit spolu množinu 8 jablek. Leda byste každé jablko rozkrojila. Pak ale narazíte na zásadní problém, že vám ty kousky neodpovídají definici pojmu jablko.
Čili: i kdyby se pravice rozkrájela (jako ta jabka), Palach by se k jejich současnému antikomunismu nemohl přidat, protože pak už by to nebyl Palach, o kterém se tu s pravicí bavíme.
BT
Pokud bychom přijali tezi, že Palach vystupoval v roce 69 proti "pravým" komunistům (tj. těm, kteří v KSČ byli proti Dubčekovi a spol.), pak platí, že byl antikomunista.
Jenže nejde o stejný antikomunismus, který vyznává současná pravice, ale o zcela jiný antikomunismus.
Antikomunismus současné pravice je zaměřen proti "falešným" komunistům (tj. těm, kteří souzní s Palachem a s kterými souznil Palach).
Takže antikomunismus současné pravice jde i proti názorovým spojencům Palacha a tedy i názorům Palacha..
Pravicoví antikomunisté nemohou současně jít názorově proti Palachovi a zároveň jeho názor uznávat. To není logické.
Logické je to v okamžiku kdy si uvědomíme, že pravicoví antikomunisté vyznávají "svého" Palacha, ne skutečného Palacha z roku 69.
Jinými slovy: pravice zneužila Palacha pro svou ideologii, protože z něho udělala falešného (lživého) Palacha, který není tím skutečným z roku 69.
Jenže nejde o stejný antikomunismus, který vyznává současná pravice, ale o zcela jiný antikomunismus.
Antikomunismus současné pravice je zaměřen proti "falešným" komunistům (tj. těm, kteří souzní s Palachem a s kterými souznil Palach).
Takže antikomunismus současné pravice jde i proti názorovým spojencům Palacha a tedy i názorům Palacha..
Pravicoví antikomunisté nemohou současně jít názorově proti Palachovi a zároveň jeho názor uznávat. To není logické.
Logické je to v okamžiku kdy si uvědomíme, že pravicoví antikomunisté vyznávají "svého" Palacha, ne skutečného Palacha z roku 69.
Jinými slovy: pravice zneužila Palacha pro svou ideologii, protože z něho udělala falešného (lživého) Palacha, který není tím skutečným z roku 69.
MP
Podle naší pravice totiž komunista je buď klasický stalinista, anebo aspoň brežněvovsko-husákovský neostalinista.
Jenže dějiny usvědčují pravici ze lži.
Kdyby pravice řekla: ani ti reformní komunisté nejsou pro nás přijatelní, máme jiné hodnoty a jiný pohled na svět, ale uznáváme, že byli něčím podstatně odlišným od stalinistů, bylo by to OK. Ale pravice je dnes tak zbabělá, že tohoto gesta (které by se ovšem opíralo o evidentní fakta) není schopná.
Jenže dějiny usvědčují pravici ze lži.
Kdyby pravice řekla: ani ti reformní komunisté nejsou pro nás přijatelní, máme jiné hodnoty a jiný pohled na svět, ale uznáváme, že byli něčím podstatně odlišným od stalinistů, bylo by to OK. Ale pravice je dnes tak zbabělá, že tohoto gesta (které by se ovšem opíralo o evidentní fakta) není schopná.
Od malička jsem se domnívala, že jsem slušná. Abych řekla pravdu, tak jsem si myslela, že jsem nadprůměrně slušná. Nikdy mi nedělalo potíže být slušná. A nikdy si o mně nikdo nemyslel opak, dokonce ani když jsem byla v KSČ!
Teď si na chvíli vypůjčím si Žižkův termín Velký Druhý (což je v podstatě zákon nebo řád ). Tedy před rokem 1989 přikazoval "reálně socialistický" Velký Druhý (s nímž byli mí rodiče v souladu) veřejně se angažovat - a já jsem se snažila to dělat (v rámci svých schopností). Ačkoliv jsem měla raději samotu, dala jsem se zvolit za poslankyni okresního národního výboru (pro neznalé - bylo to něco podobného jako například nynější člen zastupitelstva). Byla jsem členkou komise výstavby, čemuž jsem vůbec nerozuměla, což bylo patrně žádoucí. Funkce to byla více méně formální. Nikdy jsem z ní neměla prospěch, jen mě otravovala.
Pak přišel listopad 1989 a já jsem se této funkce ihned s radostí vzdala. Abych se vyjádřila Žižkovým termínem, tak Velký Druhý mě konečně zbavil povinnosti se angažovat a já jsem byla vcelku ráda, že budu mít pokoj.
Brzy Velký Druhý začal považovat komunisty za neslušné, což mě (která jsem nikdy neslušná nebyla) přimělo ze strany vystoupit. Proto, abych nebyla neslušná. Velký Druhý mě nicméně dusil dál, protože v duchu jsem se pořád za komunistku považovala. Mrzelo mě čím dál víc, že Velký Druhý nepovoluje "slušným" lidem, aby byli komunisti a dost jsem tím pocitem trpěla. Až jednoho dne jsem se prostě smířila s tím, že budu "neslušná", protože nic jiného mi už asi nezbude. Začala jsem tedy hlasitě říkat, co si opravdu myslím, a tak se mi konečně podařilo poslat Velkého Druhého do háje (nebo spíš ještě někam dál).
A spolu s ním tam posílám všechny, kteří tvrdí, že komunisti jsou neslušní.
Teď si na chvíli vypůjčím si Žižkův termín Velký Druhý (což je v podstatě zákon nebo řád ). Tedy před rokem 1989 přikazoval "reálně socialistický" Velký Druhý (s nímž byli mí rodiče v souladu) veřejně se angažovat - a já jsem se snažila to dělat (v rámci svých schopností). Ačkoliv jsem měla raději samotu, dala jsem se zvolit za poslankyni okresního národního výboru (pro neznalé - bylo to něco podobného jako například nynější člen zastupitelstva). Byla jsem členkou komise výstavby, čemuž jsem vůbec nerozuměla, což bylo patrně žádoucí. Funkce to byla více méně formální. Nikdy jsem z ní neměla prospěch, jen mě otravovala.
Pak přišel listopad 1989 a já jsem se této funkce ihned s radostí vzdala. Abych se vyjádřila Žižkovým termínem, tak Velký Druhý mě konečně zbavil povinnosti se angažovat a já jsem byla vcelku ráda, že budu mít pokoj.
Brzy Velký Druhý začal považovat komunisty za neslušné, což mě (která jsem nikdy neslušná nebyla) přimělo ze strany vystoupit. Proto, abych nebyla neslušná. Velký Druhý mě nicméně dusil dál, protože v duchu jsem se pořád za komunistku považovala. Mrzelo mě čím dál víc, že Velký Druhý nepovoluje "slušným" lidem, aby byli komunisti a dost jsem tím pocitem trpěla. Až jednoho dne jsem se prostě smířila s tím, že budu "neslušná", protože nic jiného mi už asi nezbude. Začala jsem tedy hlasitě říkat, co si opravdu myslím, a tak se mi konečně podařilo poslat Velkého Druhého do háje (nebo spíš ještě někam dál).
A spolu s ním tam posílám všechny, kteří tvrdí, že komunisti jsou neslušní.
BT
to, že se Palach v roce 88 a 89 stal symbolem boje proti komunistům, je pravda. Jenže je to jen půl pravdy. Musíme říct i tu druhou půlku: on byl symbolem boje proti komunistům totalitním ne proti komunistům reformním.
Demonstranti naopak přece vyzdvihovali Dubčeka a spol., kteří byli taky komunisti. Čili ten antikomusmius demonstrantů v roce 89 byl stejný jako Palachův, tj. takový, o kterém tady výše píši.
Ten ale v žádném případě není totožný s antikomunismem současné pravice a naopak jsou tyto 2 antikomunismy v rozporu (viz výše).
Koneckonců v roce 89 nikdo na demonstracích nevolal po neoliberalismu a thatcherismu (neregulovaném kapitalismu), který zde potom proti vůli svobodomyslné většiny národa zavedl Klaus a jeho pravicová družina.
Viz také: http://www.blisty.cz/art/59946.html
I tato fakta jednoznačně usvědčují současnou pravici ze lži.
Demonstranti naopak přece vyzdvihovali Dubčeka a spol., kteří byli taky komunisti. Čili ten antikomusmius demonstrantů v roce 89 byl stejný jako Palachův, tj. takový, o kterém tady výše píši.
Ten ale v žádném případě není totožný s antikomunismem současné pravice a naopak jsou tyto 2 antikomunismy v rozporu (viz výše).
Koneckonců v roce 89 nikdo na demonstracích nevolal po neoliberalismu a thatcherismu (neregulovaném kapitalismu), který zde potom proti vůli svobodomyslné většiny národa zavedl Klaus a jeho pravicová družina.
Viz také: http://www.blisty.cz/art/59946.html
I tato fakta jednoznačně usvědčují současnou pravici ze lži.
BT
Když shrnu svůj rozbor výše, vyjde mi tento LOGICKÝ závěr ke zde diskutovanému článku:
Grebeníček se nemá za co omlouvat. Omluvu dluží současná pravice. Měla by se omluvit Janu Palachovi, že hrubě zneužila jeho odkazu pro svoji propagandu.
Grebeníček se nemá za co omlouvat. Omluvu dluží současná pravice. Měla by se omluvit Janu Palachovi, že hrubě zneužila jeho odkazu pro svoji propagandu.
MŠ
Antikomunismus se v tak velké a masivní podobě objevil až po roce 1992 a byl to Klausův antikomunismus "obyčejného člověka". V Chartě byl pouze jeden veřejný antikomunista a tím byl Václav Benda a malá skupinka okolo něj. Největší skupina chartistů byli reformní komunisté, proto měli také vždy zastoupení v podobě jednoho mluvčího (Hájek, Šabata, Stern, Kantůrková, a další). Chartě šlo o lidská práva, větší svobodu, demokracii a pokud se vymezovala politicky vůči komunistům, tak vůči stalinistům a normalizátorům, naopak navazovala na demokratizaci Pražského jara, i když byl konsensus, že je třeba jít dál. Antikomunismus se v době normalizace objevoval u tzv. "normálních" občanů, kteří chodili k volbám, pracovali, jezdili na chaty a v hospodě si zanadávali, že "komunisté jsou svině" a "politika je svinstvo" - o tento antikomunismus se opřel Václav Klaus, Blesk, Nova či Mladá fronta.
Václav Benda byl pravicově a konzervativně orientovaný katolík, proto bychom mohli mluvit o ideovém antikomunismu, který ovšem byl tehdy i dnes marginální.
Myslím, že Palach neměl nic společného ani s normalizovaným ani s ideovým antikomunismem.
Současná pravice potřebuje antikomunismus, protože už nemá důvěru a podporu veřejnosti a proto využije všeho, co se jí naskytne, ať už jsou to studenti v Třeboni či Grebeníček s řečí o Jana Palachovi, aby udržela svou vládu u moci.
Dialektika je hůl o dvou koncích, tedy podobně když antikomunisté kritizují komunisty, svým způsobem jim pomáhají, podobně tak když zde kritizujeme antikomunismus, tak mu také svým způsobem pomáháme. Tím neříkám nekritizovat, ale spíše jde o výhled do budoucna. Antikomunismus odejde s postkomunismem.
Václav Benda byl pravicově a konzervativně orientovaný katolík, proto bychom mohli mluvit o ideovém antikomunismu, který ovšem byl tehdy i dnes marginální.
Myslím, že Palach neměl nic společného ani s normalizovaným ani s ideovým antikomunismem.
Současná pravice potřebuje antikomunismus, protože už nemá důvěru a podporu veřejnosti a proto využije všeho, co se jí naskytne, ať už jsou to studenti v Třeboni či Grebeníček s řečí o Jana Palachovi, aby udržela svou vládu u moci.
Dialektika je hůl o dvou koncích, tedy podobně když antikomunisté kritizují komunisty, svým způsobem jim pomáhají, podobně tak když zde kritizujeme antikomunismus, tak mu také svým způsobem pomáháme. Tím neříkám nekritizovat, ale spíše jde o výhled do budoucna. Antikomunismus odejde s postkomunismem.
MP
se diskuse neúčastní. Ta pak postrádá smysl, protože my tady se vzájemně přesvědčovat nemusíme, není moc o čem...
FŠ
Je strašně zajímavé, že KSČM si sama sráží preference, a to vždy, když už to vypadá, že by mohla být společensky přijatelná. Jednou je to Semelová u hrobu Gottwalda, pak zase kondolence do KLDR, teď zase Palach... člověku nad tím zůstává trochu rozum stát.
BT
já už o tom taky mockrát uvažoval. A bohužel logicky mi vychází jediné vysvětlení.
Psal jsem o tom již v diskusi pod tímto článkem, kde jsem se obrátil v té věci přímo na pana Dolejše:
http://www.denikreferendum.cz/clanek/14779-jiri-dolejs-druhe-kolo-lze-interpretovat-jako-referendum-o-vlade
Napsal jsem tehdy:
Často jsem uvažoval o tom, že KSČM a neoliberální pravice u nás jsou si navzájem vlastně velmi prospěšní.
KSČM efektivně sbírá hlasy levicových voličů a současně je pro pravici strašákem obyvatel, kteří pořád nechápou, že KSČM už není nedemokratická. Kombinace obojího způsobuje, že KSČM efektivně odsává hlasy na levici a zahazuje je. Tím i v zemi, která je vlastně převážně levicově smýšlející, sestavuje vlády nakonec pravice.
Současně je KSČM tím v pozici, že za nic nenese politickou odpovědnost, ale díky asociální pravici má stále víc voličů, tj. státních peněz. Ta pozice je pro KSČM neobyčejně výhodná. Proč by ji vlastně chtěla měnit? A je za ni vděčná pravici.
V tomto kontextu je pak lépe pochopitelné proč pan Filip posílá dopisy do KLDR (čímž potvrzuje, že pravice má pravdu, že KSČM není demokratická a že nesmí do vlády) i to, že KSČM zvolila spolu s pravicí prezidentem Klause, který zde zavedl zhoubný neoliberalismus.
xxx
Pan Dolejš mi tam i odpověděl. Můžete posoudit sám na kolik je ta odpověď věrohodná. Mne přiliš moc nepřesvědčila.
Psal jsem o tom již v diskusi pod tímto článkem, kde jsem se obrátil v té věci přímo na pana Dolejše:
http://www.denikreferendum.cz/clanek/14779-jiri-dolejs-druhe-kolo-lze-interpretovat-jako-referendum-o-vlade
Napsal jsem tehdy:
Často jsem uvažoval o tom, že KSČM a neoliberální pravice u nás jsou si navzájem vlastně velmi prospěšní.
KSČM efektivně sbírá hlasy levicových voličů a současně je pro pravici strašákem obyvatel, kteří pořád nechápou, že KSČM už není nedemokratická. Kombinace obojího způsobuje, že KSČM efektivně odsává hlasy na levici a zahazuje je. Tím i v zemi, která je vlastně převážně levicově smýšlející, sestavuje vlády nakonec pravice.
Současně je KSČM tím v pozici, že za nic nenese politickou odpovědnost, ale díky asociální pravici má stále víc voličů, tj. státních peněz. Ta pozice je pro KSČM neobyčejně výhodná. Proč by ji vlastně chtěla měnit? A je za ni vděčná pravici.
V tomto kontextu je pak lépe pochopitelné proč pan Filip posílá dopisy do KLDR (čímž potvrzuje, že pravice má pravdu, že KSČM není demokratická a že nesmí do vlády) i to, že KSČM zvolila spolu s pravicí prezidentem Klause, který zde zavedl zhoubný neoliberalismus.
xxx
Pan Dolejš mi tam i odpověděl. Můžete posoudit sám na kolik je ta odpověď věrohodná. Mne přiliš moc nepřesvědčila.
když jsou levicové hlasy pro KSČM vyhozené, tak co jsou tedy krajské koalice ?
BT
děkuji za odpověď.
Já ale měl namysli zejména vládní úroveň, protože tam se nastavují pravidla podle kterých se pak řídí celá společnost.
Jestli se KSČM po volbách zase nebude nijak podílet na vládě (aspoň podporou vlády), moje podezření se ještě prohloubí, to mi věřte.
Jistě mi namítnete, že to záleží i na ČSSD. To je sice pravda, ale KSČM svou podporou Zemana ve volbách prezidenta (1. kolo: Remek, 2. kolo: všichni) spoluvytvořila podmínky, které v ČSSD zřejmě povedou k umenšení vlivu těch, kdo by do toho s KSČM na vládní úrovni šel (tj. třeba Dienstbiera).
I to je třeba si uvědomit. Kdyby byl prezident Schwarzenberg, levici by to nepochybně stmelilo a pravděpodobnost, že by tu po příštích volbách vládla ČSSD s (podporou) KSČM by se výrazně zvýšila.
Já ale měl namysli zejména vládní úroveň, protože tam se nastavují pravidla podle kterých se pak řídí celá společnost.
Jestli se KSČM po volbách zase nebude nijak podílet na vládě (aspoň podporou vlády), moje podezření se ještě prohloubí, to mi věřte.
Jistě mi namítnete, že to záleží i na ČSSD. To je sice pravda, ale KSČM svou podporou Zemana ve volbách prezidenta (1. kolo: Remek, 2. kolo: všichni) spoluvytvořila podmínky, které v ČSSD zřejmě povedou k umenšení vlivu těch, kdo by do toho s KSČM na vládní úrovni šel (tj. třeba Dienstbiera).
I to je třeba si uvědomit. Kdyby byl prezident Schwarzenberg, levici by to nepochybně stmelilo a pravděpodobnost, že by tu po příštích volbách vládla ČSSD s (podporou) KSČM by se výrazně zvýšila.
February 15, 2013 v 13.52
Petr Minařík se tak nemohl dočkat článku v Haló novinách "Soudruh Palach se obětoval pro ideály komunismu", že s předstihem (pro jistotu) vytvořil jeho negativ.
Už ten pokleslý jazyk, jakým je psán, by stál za rozbor, který by mohl být součástí jazykozpytné studie "Postkomunismus jako jazykový jev — devastační účinky jedné ideologie na styl současné české žurnalistiky".
Už ten pokleslý jazyk, jakým je psán, by stál za rozbor, který by mohl být součástí jazykozpytné studie "Postkomunismus jako jazykový jev — devastační účinky jedné ideologie na styl současné české žurnalistiky".
MP
a děkuji za vynikající postřeh...
+ Další komentáře