Batman, Babiš, Bane, aneb čas pro změnu

Pavel Novák

I mezi námi jsou výjmeční jedinci, kteří se za nás bijí. Někteří staví paláce a knihovny, jiní sportují, věnují se antropologii - anebo bojují proti korupci a Českou republiku chtějí řídit jako firmu.

Mezi kresleným světem města Gotham a  Českou republikou existují zajímavé paralely. I mezi námi jsou výjmeční jedinci, kteří se za nás bijí! V komiksovém světě je to rozporuplný superhrdina, výstřední miliardář Bruce Wayne, který se v noci převléká do netopýřího kostýmu a běhá, šplhá a lítá po městě Gothamu. Bojuje přitom s nejrůznějšími zločinci, od obyčejných lapků až po superpadouchy a zkorumpované lokální politiky, je zásadový, nezabíjí a nepoužívá zbraně proti lidem, byť jsou to oškliváci. K tomu musíme připočítat nezbytné komiksové propriety, jako jsou tajné identity, kápě, oddaný majordomus, geniální vědec, který pro pana miliardáře vyvíjí speciální zbraně a různá hejblátka. Rovněž stojí za zmínku existence senzacechtivých, realitu často překrucujících médií.

Jaká je ve srovnání s Gothamem naše společnost? Podle mnohých je náš stát v rozkladu, všichni politici jsou zkorumpovaní, státní úředníci taktéž, zločin kvete a prorůstá, na ulicích začíná být čím dále více nebezpečno, dlužníci jsou drzí a neplatí, měli by se zavírat do vězení a tak dále a tak dále. Podobnost s Gothamem se vlastně přímo nabízí. Rovněž je naše země v hospodářské krizi, která sebou nese bídu a ta z lidí lotry činí. Tak jako v Batmanovi, kde je hospodářská krize v podtextu velmi důležitým atributem.

Co se týče naší společnosti, podle mnohých je naše nynější krize krizí mravů - ne tedy strukturální a formační krizí kapitalistického systému výroby, ale idejí, životních postojů, hodnot a principů. Nám marxistům se  to sice může zdát směšné, ale toto hodnocení je velmi rozšířené a, což je v kontextu článku zajímavé, rovněž pasuje na hodnocení a stav společnosti v Gothamu. Ale nezoufejme! Záchrana, stejně jako v případě ponurého a temného Batmanova města, je nablízku.

I u nás máme výstřední miliardáře. I u nás se tito zabývají širokou škálou volnočasových aktivit. Někteří staví paláce a knihovny pro minulé či současné prezidenty — není zřejmě náhodou, že miliardář s knihovnou pro současného prezidenta je stejným miliardářem, který dostal od současného prezidenta a jeho hlavního fámula Ivana Kočárníka dáreček v podobě České pojišťovny. Jiní sportují, zakládají fondy proti korupci, aktivně „provozují budhismus“ či se věnují antropologii. Všichni čeští miliardáři se prostě dají prohlásit za pilíře společnosti, dobrotiska, filantropy a, jak prohlásil jeden z nich sám o sobě a 99% svých třídních bratří, za osvícené.

Jeden je však osvícenější než druzí. Ví, že činit dobro nestačí a že proti zlu je třeba aktivně bojovat. Zároveň stejně jako Batman věří, že to ještě má smysl, že česká společnost není ještě odsouzená k zániku a že možnost spásy existuje. Není tedy třeba vypustit na naši zemi Ligu stínů, postačí navléci si masku a kostým, zobrazit na noční oblohu své znamení a vydat se do boje o záchranu našich srdcí, duší a těl.

Kdo je tímto statečným zachráncem? Začnu nápovědou. Tento statečný muž nejenže vyznává batmanovské heslo Ano! Má to smysl!, ale rozhodl se tuto zvěst šířit také prostřednictvím médií, a to nejen těch etablovaných, ale i v síti vlastních regionálních týdeníků. Že už laskavý čtenář asi tuší? Pokud ještě ne, další nápovědou může být to, že onen nejmenovaný statečný muž se nejednou na veřejnosti vyjádřil, že je hrubě nespokojen se stavem české politiky a veřejné správy, s její zkorumpovaností, nekompetentností a s nedostatkem kvalitních kádrů alias odborníků. Je zastáncem názoru, že stát a zřejmě i společnost má být řízena jako firma. Tedy efektivně, odborníky a ne nějakými pažravými, zkorumpovanými a populistickými politiky. Vůbec pak již nemá cenu rozlišovat trapně subjekty na pravicové a levicové, vždyť přece buďto je někdo odborník, nebo není.

Nyní již je asi každému jasné, o kterého miliardáře jde. Ptáte se ale zřejmě nyní poněkud překvapeně, kde je ona maska? Vždyť Andrej Babiš bojuje se zlem a korupcí naprosto otevřeně. Založil si dokonce politické hnutí, hodlá kandidovat v krajských volbách a zřejmě i do parlamentu. Jeho hnutí podporují naprosto otevřeně i další osvícení, především pak Karel Janeček z Mauricia. Vydává noviny, ve kterých zobrazuje sám sebe v podobě jakési přítomné-nepřítomné šerifovsko-otcovské figury, která přísně hledí z koláže sestavené z článků o korupčních kauzách zástupců současného politického establishmentu. Myslí si snad autor těchto řádek, že se Andrej v noci převléká do kostýmu bojovné řepky olejky a vyráží do polí potírat polní pych, či do měst napravovat kapsáře a násilníky? Ne. Nasazuje si masku rozhořčeného protikorupčníka a vyráží na politické kolbiště potírat korupčníky.

Po dvaceti letech příjemného žití ze současného systému se vší jeho korupcí, dvaceti letech budování impéria, skupování podniků, polí, luhů a hájů toho má Andrej Babiš prý dost. Nebo že by ne? Že by za jen s fištrónem sobě vlastním shledal, že právě nyní je ta pravá doba si příslovečný protikorupční kostým obléci a vyrazit? Těžko říci, pravý motiv se přímo ze stříbrného plátna jako u Bruce Wayna asi nedozvíme. Maximálně možná jednou z televizní obrazovky. Každopádně se svým heslem Ano! Má to smysl! usedl do pomyslného babišomobilu a vydal se na divokou jízdu českou korupční džunglí.

Boj s korupcí a angažovanost-neangažovanost v politice je ovšem podle mého názoru právě jen tou netopýří maskou, šalbou a klamem. Andrej Babiš totiž nevystupuje - a ani z logiky věci nemůže vystupovat - proti vnitřně zcela zkorumpovanému a vše korumpujícímu kapitalistickému řádu s jeho odcizením, komodifikací a vykořisťováním většiny menšinou, ale proti jedné jeho, paradoxně ještě jaksi lidské, úchylce, a to korupci v úzkém slova smyslu a dalšímu jeho paradoxně humanizujícímu aspektu, a to sice neprofesionalitě a neodbornosti části kádrů, vykonávajících a zajišťujících třídní panství.

Tak jako si Bruce Wayne oblékal kostým a masku netopýřího muže a bojoval se zločinem, obléká si Andrej Babiš rozhořčenou masku obyčejného, servítky si neberoucího občana, který toho „již má dost“. Ano, z mého pohledu má více než dost - nakupeno na své hromádce. Nyní jde s pomocí naakumulovaného bohatství do boje, a nejde sám.

Jako měl Batman svého učedníka-společníka Robina, který evidentně vyznával stejnou množinu konzervativních hodnot, která jsou pro monopolní období globálního kapitalismu typická, má Andrej svého učedníka Karla. Oba ruku v ruce zápasí s korupcí, protože podle nich je to právě korupce v úzkém slova smyslu, která dusí a škrtí naši zemi, zpomaluje tempo inovací, vytváří státní dluh, a obecně nám všem škodí.

Nejsem si jist, zda je to pravda. Obávám se totiž, že odpověď na dosud nepoloženou, ale implicitní otázku, tedy proč Andrej Babiš a další osvícení miliardáři tolik křičí, tolik se rozhořčují a tolik bojují proti té zlopověstné korupci, je podle mého názoru zcela zřejmá. Verbálně radikální a důsledný boj proti zneužívání systému korupčníky (především je řeč o podplácených úřednících a ne o podnikatelích včetně miliardářů, kteří jsou v tomto vztahu na straně korumpujících), má dle mého názoru odvést pozornost od zásadnějších otázek našeho světa a od jejích tematizace v rámci veřejného diskurzu. Podobněmá batmanovská mytologie o dobrém miliardáři, ochraňujícím řád za pomoci mírné transgrese vůči tomuto řádu samému, odvést pozornost především mladých lidí od stále truchlivější reality, čím dál tím podobnější dystopickému Gothamu.

A proč je třeba pozornost odvést? Nynější kapitalistický systém tragicky selhává. Fordistický kompromis skončil společně s ústupem socialistického bloku a prohloubením globalizace, éra národních států je taktéž u konce, životní úroveň a úroveň sociálních jistot se po dlouhých desetiletích vzestupu začíná u většiny obyvatel snižovat, pracujeme stále více za stále méně a se stále nižší jistou, že ta práce pro nás bude i zítra.

V takové situaci se ve společnosti zvyšuje míra frustrace a akumuluje se hněv, zvláště vzhledem k faktu, že jako celek nechudme, jen si jistá malá menšina přisvojuje stále více a více společně vytvořeného bohatství. Tento hněv se pak může projevit různými způsoby. Velmi chytří Batmani a Babišové směřují tento hněv na cíle, které vlastně ani nejsou falešné — kdo by bránil korupčníky a nekompetentní úředníky, že? — ale ani pravé. Pravým cílem hněvu jsou totiž právě ti, kteří se stylizují do role bojovníku, spasitelů a osvícených.

Abych vše shrnul do jedné poslední věty: Batman i Babiš se obávají příchodu nějakého Banea.