Dobrý konec nečekejte aneb Nový věcný záměr zákona o vysokých školách
Jan ChromýPředstava, že školné zvýší kvalitu vysokých škol, se zdá být při znalosti záměrů ministerstva bláhová až směšná a je neuvěřitelné, že ji stále zastává i velké množství studentů. Patrně se chtějí zadlužit, aby zalátali díry ve státním rozpočtu.
Je tomu už více než půl roku, co jsem na stránkách Deníku Referendum popisoval návrh věcného záměru zákona o vysokých školách. Tehdejší verzi jsem označil jako nekoncepční a radikální. Podívejme se na to, co se od té doby změnilo. Na stole totiž leží návrh nový, na základě kterého se patrně bude vytvářet paragrafované znění zákona. Jak tedy bude pokračovat příběh českých vysokých škol?
Rada vysoké školy
Klíčovým orgánem každé veřejné vysoké školy podle současného návrhu je její rada. O té se vznosně píše, že „bude vymezena jako orgán veřejné vysoké školy pověřený péčí o naplňování jejího poslání stanoveného statutem“. Pravomocí rady bude mimo jiné schvalovat statut, dlouhodobý záměr a rozpočet veřejné vysoké školy. Zároveň rada bude navrhovat rektora (jmenovat ho bude prezident) a rozhodovat o jeho odměňování. To by samo o sobě bylo v pořádku, pokud bychom odhlédli od toho, jak bude rada sestavována. V návrhu se totiž píše, že členství v radě veřejné vysoké školy má být neslučitelné se členstvím v akademické obci veřejné vysoké školy. Jinými slovy, členem rady VŠ nebude moci být osoba, která na dané škole učí, bádá anebo studuje. To však není všechno. Členy rady bude jmenovat ministr, přičemž jednu třetinu mu navrhne rektor (tady se rýsuje potenciální střet zájmů, jelikož kandidáta na rektora navrhuje prezidentovi právě tato rada), druhou třetinu akademický senát a v třetí třetině má ministr volnou ruku. Zároveň se v návrhu píše, že nejméně jedna třetina musí být osoby, které jsou „členové veřejné vysoké školy“. Z návrhu není jasné, co to znamená, jelikož termín „člen VŠ“ se jinde nepoužívá a z výše uvedeného je zřejmé, že je tím myšleno něco jiného než člen akademické obce.
Veřejné vysoké školy tak bude kontrolovat orgán, který bude jmenovat ministr a do kterého nebudou moci vstoupit akademičtí pracovníci (nebo studenti) dané vysoké školy. To fakticky znamená minimalizaci autonomie českých veřejných vysokých škol a zásadní posílení jejich podřízenosti vládě ČR, respektive aktuální politické garnituře.
Akademický senát
Je pravda, že podle nového vysokoškolského zákona nebude školné potřebné k tomu, co způsobilo v Británii: že školy ovládli manažeři, kteří je vedou jako výdělečný podnik, ruší i ty obory, které sice vynášejí, ale ne dost podle jejich představ, a sami sobě vyplácejí vysoké mzdy a bonusy, zatímco učitelé zůstávají chudí. Vláda manažerů nad školami bude u nás zavedena přímo zákonem. Přesto bude školné stále potřebné proto, aby si studenti museli brát půjčky — ty půjčky, jejichž systém se v Británii úplně zhroutil, takže studenti z chudších poměrů rezignují na studium, pokud se vůbec studovat pokusili, když sice dostanou půjčku, ale finanční ústav jim slíbené peníze nevyplácí.
Rozhodně nevěřím, že školné pomůže státnímu rozpočtu. Očekávám, že školy budou z rozpočtu dostávat čím dál méně, pokud možno nic, to ano. Ale ani kdyby zároveň šlo do rozpočtu vybrané školné, výsledkem bude zaručeně jen čím dál větší schodek. Z něčeho přece musí být placena Agentura pro kvalitu vysokoškolského vzdělávání, stát musí pomoci rozjet systém studentských půjček, a kdykoliv se finanční ústavy dostanou do problémů, bude muset „zachránit financování vysokého školství‟ tím, že zaplatí dluhy za bankéře. Předpokládám, že jestli po tom všem ještě vůbec nějaké peníze v rozpočtu Ministerstva školství zbudou, určitě se najdou nějaké další naprosto nezbytné výdaje, které si já ve své omezenosti neumím zatím ani představit, a tak bude neustále vidět, jak je naše státní podpora vysokoškolského vzdělávání stále příliš štědrá, jak ji studenti zneužívají, zkrátka jak nutné je znovu a znovu zvyšovat školné.
Navrhovaný systém finanční pomoci nesnižuje bariéry vstupu do studia, naopak je zvyšuje penalizací za neúspěšné dokončení. Půjčky na školné, poskytované komerčními institucemi, povedou k vysokému zadlužení budoucích absolventů vysokých škol i jejich domácností. Většina navrhovaných nástrojů finanční pomoci studentům má charakter vratné finanční pomoci, případně modifikace stávajících nepřímých forem podpory.
Návrh samotný je tak v rozporu s Programovým prohlášením vlády, v němž se zavázala, že mimo jiné zavede „účinný systém finanční pomoci studentům opírající se o základní studijní granty pro všechny studenty, dodatečná sociální stipendia pro studenty z rodin s nízkými příjmy a handicapované studenty a dále o podniková stipendia, spoření na vzdělání, studentské půjčky a o specifický režim příležitostného zaměstnávání studentů.”
Předsednictvo Rady vysokých škol žádá ministra školství, mládeže a tělovýchovy, aby zajistil komplexní přepracování věcného záměru zákona o finanční pomoci studentům a takto přepracovaný návrh řádně projednal s reprezentací vysokých škol.
Celý materiál aj. zde: http://www.radavs.cz/
Případný příjem ze školného, tak jak navržena jeho nejvyšší možná výše, v roce 2014 nejspíše nepokryje relativní propad výdajů na studenta od roku 2008 (snížení normativu na studenta, inflační vývoj atd.).
Už dnes by pokrytí tohohle propadu sežralo přes osmdesát procent školného. A protože má být pro všechny školy stejný strop, tak by to u konkrétních oborů s vyšší mírou financování jako jsou techniky nebo medicína nestačilo už dnes.
A školné bude samozřejmě ideální záminka, aby se nezvyšovaly výdaje státního rozpočtu pro vysoké školy. Školy samy si potom budou muset vynucovat, aby se strop školného zásadně zvedl a na samotných školách se tak bude šířit nechuť k chudým studentům, kteří překážejí z vlastní lenosti ("když může studovat vysokou školu, jistě by si zvládl vydělat jeden průměrný měsíční plat na půlku školného placenou v hotovosti" apod.) -- pravicově-demagogická vláda bude pak ta hodná, ona bude strop školného držet a připouštět jeho navýšení jen o inflaci apod.
Prostě, kdysi jsem pročetl jednotlivé systémy, jak konstruovat školné a jak ho sociálně odpružit, ale jestli zavedeme navržený systém, budeme co podlosti a idiocie jeho mechanismu nesporně na světové špičce.