Korupce nastavila závaznější normy než jsou zákony
Dušan RadovanovičInstitut CESTA uspořádal v úterý debatu o korupci v ČR. Zaznělo, že korupce je forma příživnictví, že jí novináři kvůli ideologii nevěnovali v devadesátých letech pozornost a že vytváří závaznější normy než jsou zákony.
Think-tank CESTA zorganizoval v úterý debatu na téma korupce. Moderátor Jiří Pehe přivítal filosofa Václava Bělohradského, sociologa Pavola Friče, ředitele Transparency International Davida Ondráčku, reportéra ČT Marka Wollnera a podnikatele a zakladatele Nadačního fondu proti korupci Karla Janečka.
Korupce je forma příživnictví
Podle Janečka existuje několik kroků, které mohou korupci v České republice výrazně omezit. Jedním z nich je podpora tzv. whistleblowerů a odmítnutí diskursu, v němž je ten, kdo korupci nahlásí, označován za udavače a estébáka. Podle Janečka by velmi prospělo zavedení amerického Falls Claims Act, který dává ochranu a finanční motivaci whistleblowerům. Pokud někdo nahlásí korupci a ušetří tím státu, má šanci až na patnáct procent z ušetřené částky.
Janeček se rovněž domnívá, že by výrazně přispělo, kdyby se podařilo chytit několik velkých ryb, díky nimž by korupce začala být nebezpečným byznysem, a mnozí by si takový risk raději rozmysleli. Zároveň je třeba zdůrazňovat společenskou nepřijatelnost korupčního chování. „Korupce je nejhorší forma příživnictví,“ opakoval průběžně Janeček.
Wollner z ČT: Byli jsme v devadesátých letech ideologicky předpojatí
Za druhé. Polistopadová restaurace kapitalistického tržního prostředí použila za fundament právě korupci. Co jiného byla kupříkladu privatizace do rukou postkomunistického menežmentu, kterou Klaus již v květnu 1990 na několika celorepublikových shromážděních vedoucích pracovníků z průmyslu postuloval a fakticky jim slíbil?!
Za třetí: Co jiného než korupcí byly tak zvané investiční pobídky, realizované pro změnu Zemanovou vládou?!
Za čtvrté: Je mi k smíchu, když se protikorupční boj začíná rozhořívat až v době, kdy už je všechno bohatství státu prakticky rozkradeno. Vypadá to, jakoby největší korupčníci minulosti se chtěli zákony chránit před neokorupčníky.
Za páté: Korupce je stejně jako blbost věčná. Nedá se vymýtit, ale je naprosto nutné stále se ji snažit omezovat.
Za šesté: Za nejúčinnější protikorupční metodu lze považovat absolutní kontrolu veřejností. Odmítání podnikatelského tajemství ve všech veřejných sférách a povinné zveřejňování účetnictví všech veřejných institucí, včetně nadací a podobných, sbírajících finanční prostředky od soukromých osob na jakékoliv veřejné účely.