Analýza●Petr Jedlička
EU a USA po Grónsku a po Mnichově: hlavní otázky zůstávají
Navzdory ústupu ve střetu o Grónsko a vstřícnějšímu tónu diplomacie budou Spojené státy pokračovat v novém zahraničně politickém kurzu. Část zemí EU se hodlá přizpůsobit. Část mluví o potřebě autonomní linie.
Zpráva●Vojtěch Petrů
Některé kraje letos zvýší kapacity gymnázií a lyceí. Jiné však otálejí
Nárůst počtu žáků i zájmu o gymnázia a lycea vedl některé kraje k navýšení kapacit. V některých regionech však poptávka stále převyšuje nabídku. Ministerstvo školství i odborníci vyzývají k dlouhodobému posilování všeobecného vzdělávání.
Komentář●Lukáš Ulrych
Slevy na jízdném nejsou populismus, ale reálná pomoc těm, kdo ji potřebují
Babišova vláda rozhodla o návratu slevy na jízdné pro studenty a důchodce na 75 procent. Kritici hovoří o utrácení veřejných peněz, střízlivý pohled však ukazuje, že krok pomáhá ekonomicky slabším skupinám a má i další benefity.
Komentář●Kamila Hladíková
Čína: po zuby vyzbrojený „mírotvůrce“
Svět podle všeho vstupuje do nové etapy jaderného zbrojení a Peking nechce zůstat pozadu. Jeho jaderný arzenál se od roku 2023 významně rozšiřuje.
Komentář●Matěj Pomahač
Babiš proti zdravějším obědům. Změna školního stravování naráží na odpor
Od září má začít platit vyhláška, která má zlepšit kvalitu školních obědů a omezit ultrazpracované potraviny, cukr i sůl. Reformu, kterou odborníci připravovali řadu let, však odmítá premiér Andrej Babiš a část potravinářského průmyslu.
Rozhovor●Michal Hořejší
Ředitel NP Šumava Pavel Hubený: Největší zastání má Šumava v lidech
Ministerstvo životního prostředí rozhodlo snížit státní příspěvek NP Šumava o zhruba čtyřicet procent. O tom, jak výpadek financí ovlivní správu našeho největšího národního parku, jsme hovořili s jeho ředitelem Pavlem Hubeným.
Analýza●Kőváry Sólymos, Moravanský
Odpor proti větrným elektrárnám pomáhá organizovat slovenský jogín
Hnutí odporu proti větrným elektrárnám nabírá v poslední době dech. Proti turbínám útočí čelní politici Babišovy vlády. Překvapivou „bratrskou“ pomoc ze Slovenska jim nyní přináší i jogín se zálibou ve východní spiritualitě a slovanství.
Komentář●Dagmar Žitníková
Přeměna nemocnic na akciové společnosti je zbytečný a rizikový experiment
Plán jihomoravského hejtmana Grolicha převést krajské nemocnice na akciové společnosti vyvolal odpor. Odbory varují, že změna může zhoršit situaci zaměstnanců a ohrozit dostupnost zdravotní péče.
Komentář●Věra Sychrová
Pěnice černohlavá je ptákem roku 2026
Pěnice černohlavá, lidově zvaná černohlávek, svým flétnovým zpěvem každé jaro oživuje naše lesy i zahrady. Původně lesní druh se přizpůsobil změnám prostředí a dnes se s ním běžně setkáváme i v parcích a zahradách. Přesto čelí řadě hrozeb.
Komentář●Alena Zieglerová
Podpora v nezaměstnanosti se zvýšila, na rekvalifikacích se ale šetří
Nově nastavená vyšší podpora v nezaměstnanosti mnoho nevyřeší. Stát totiž neinvestuje adekvátně do rekvalifikací a přetížené, podfinancované úřady práce nemohou plnit funkce, které jsou v jiných zemích EU standardem.
Komentář●Milan Starec
Důl Turów: Polsko zaplatilo 68,5 milionu eur za vlastní aroganci
Polsko pokračovalo v těžbě v dolu Turów navzdory rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie. Teď za to přišel trest. Cenu za svévoli politiků ale zase ponesou běžní občané.
Komentář●Jan Randák
Už na konci 19. století bylo jasné, že špatné bydlení podkopává zdraví i společenskou soudržnost. Proč dnes politici předstírají, že jde jen o individuální problém? Bytová krize je především krizí politické představivosti.
Komentář●Matěj Moravanský
To ne Mikuláš Minář, ale organizované hnutí přivedlo tisíce lidí na náměstí
Spolek Milion chvilek pro demokracii předvádí organizační mistrovství. Má dlouhodobě budovanou strukturu lokálních buněk, kterou vede profesionální ústředí. To, a nikoliv osoba Mikuláše Mináře, přivedlo tisíce lidí na česká náměstí.
Komentář●Marie Jílková
Návštěvy porodních asistentek u šestinedělek vyvolávají bouři emocí
Péče o matku se bezprostředně promítá do života novorozence. Změna vyhlášky, která umožňuje tři pojišťovnou hrazené návštěvy porodní asistentky, přesto naráží na odpor. Je to střet zdravotnických profesí, nebo se tím někomu kazí byznys?
Rozhovor●Fatima Rahimi
Rozhovor s íránským historikem: Žena, život, svoboda — navždy
Íránsko-americký historik a vysokoškolský pedagog působící na Yaleově univerzitě Araš Azízí v rozhovoru hovoří o polarizaci kolem Rezy Pahlavího, o slepých místech části levice i o tom, proč samotný pád íránského režimu nezaručí demokracii.
Rozhovor●Fatima Rahimi
Budoucnost Íránu je poznamenána extrémní nejistotou, říká analytik Horčička
S Matoušem Horčičkou, odborníkem na Írán, jsme hovořili o bezprecedentní vlně represí, jež zemi zasáhly, a o tom co současná eskalace vypovídá o fungování íránského režimu, jeho ideologii a možnostech politické změny.
Analýza●Fatima Rahimi
Modžtaba Chámeneí: Budoucnost Íránu bez jistého nástupce
Protesty, ekonomický kolaps a bezpečnostní nejistota znovu otevírají otázku budoucnosti íránského režimu. Pozornost se obrací k Modžtabovi Chámeneímu — nikoli jako k jistému nástupci, ale jako k symbolu moci a neprůhledného nástupnictví.
Analýza●Fatima Rahimi
Internet zhasl, ulice ale nezmlkly. Lidé v Íránu dál protestují
Analýza●Fatima Rahimi
Ekonomický kolaps a politická slepá ulička. Írán se znovu bouří
Komentář●Silvie Gans Šustrová
„Déčko vštěpuje dětem úchylárny.“ Proč se stanice ČT :D stává terčem útoků
Útoky na oblíbený dětský kanál ČT :D zpravidla přicházejí ze strany pseudokonzervativců, dramaturgie stanice přitom zůstává konzervativní a opatrná. Veřejnoprávní televize by se měla naopak v přiměřené míře otevřít menšinovým tématům.
Zpráva●Vojtěch Petrů
Motoristé stáhli nominaci Turka, na životní prostředí míří poslanec Červený
Motoristé sobě překvapivě nominovali náhradu na post ministra životního prostředí za prezidentem odmítnutého Filipa Turka. Tím je poslanec Igor Červený, který se prý s Turkem shodne na kritice „zeleného náboženství“ a na ochraně průmyslu.
Analýza●Nina Djukanović
Srbské protestní hnutí: společně proti autoritářství i těžařům
Srbské protestní hnutí, podporované více než rok statisíci lidí, se neomezuje na odpor proti autoritativnímu režimu. Díky spolupráci s ekologickými organizacemi a lokálním hnutím proti těžbě surovin vzniká nová vize rozvoje i demokracie.
Zpráva●Matěj Moravanský
Evropský parlament schválil kompromisní klimatický cíl
Plénum Evropského parlamentu schválilo kompromisní návrh Evropské komise na snížení emisí skleníkových plynů. Komise navzdory varováním expertů do návrhu zařadila i mezinárodní uhlíkové kredity.
Zpráva●Vojtěch Petrů
Babiš učinil svou poradkyní pro svobodu slova kritičku boje proti dezinformacím
Poradkyní předsedy vlády se stala Natálie Vachatová z radikálně konzervativní Společnosti pro obranu svobody projevu. Nejen tím, ale i dalšími kroky vláda naplňuje předvolební slib, že nechá volně se šířit dezinformace a projevy nenávisti.
Reportáž●Anna Absolonová
Krájet mrkev, mluvit o životě. Kuchařky bez domova pomohly stovce žen, teď končí
Zpráva●Petr Jedlička
Epsteinovy složky: střední Evropa sloužila především jako „loviště“ dívek
Podcast●Matěj Moravanský
Podcasty DR: Řešme příčiny krize české demokracie, ne příznaky
Oligarchizace je podle výzkumníka organizace Re-set Radka Kubaly hlavní příčinou krize české demokracie. Příkladem je debata o uzavření elektráren uhlobarona Pavla Tykače. Kubala vysvětluje také, jak má postupovat české demokratické hnutí.
Podcast●Matěj Moravanský
Podcasty DR: Příběh otravy řeky Bečvy ukazuje, jak funguje Babišova moc
Česká inspekce životního prostředí udělila pokutu firmě Energoaqua za otravu řeky Bečvy, odmítla ale důkazy svědčící v její prospěch. Zuzana Vlasatá v podcastu popisuje pozadí kauzy, která vrhá světlo na mocenské praktiky Andreje Babiše.
Podcast●Fatima Rahimi
Podcasty DR: Rok se zdivočelým Donaldem Trumpem
Petr Jedlička se ohlíží za prvním rokem druhé vlády Donalda Trumpa. Popisuje, jak se jeho styl vládnutí proměnil, proč se v americkém kontextu mluví o „zdivočelém“ prezidentovi a jaké důsledky má tato proměna pro Evropu a svět.
Podcast●Matěj Moravanský
Podcasty DR: Trump rozumí jen síle. Evropa musí být rozhodnější, říká Pehe
Federální agenti ve Spojených státech zabili dalšího civilistu a prezident Trump pokračuje v rozkladu mezinárodního řádu. Zastavit ho může jen rozhodný odpor demokratů doma a Evropy v zahraničí, je přesvědčen politolog Jiří Pehe.
Podcast●Matěj Moravanský
Podcasty DR: Řídit kraj jako firmu? Martin Kuba se chytá do své vlastní pasti
Schopný politik řešící problémy obyčejných lidí: takovou pověst si buduje jihočeský hejtman Martin Kuba. Podle Michala Hořejšího však Kuba hlavně posiluje vlastní moc. A to mu nakonec zabrání i v úspěšné celostátní kariéře.
Podcast●Fatima Rahimi
Podcasty DR: Libanon — každodenní život ve stínu izraelských útoků
Novinářka Petra Dvořáková se po Vánocích vrátila z Libanonu. V podcastu popisuje každodenní život v zemi sužované neustálými sociálními otřesy a přibližuje situaci v hlavním městě rozděleném strachem a napětím.
Podcast●Fatima Rahimi
Podcasty DR: Venezuelská krize — důsledek dlouhodobého tlaku amerických jestřábů
Redaktor DR Petr Jedlička rozebírá, proč část amerických politických elit usilovala o vojenský zásah ve Venezuele už za Trumpova prvního mandátu, proč nastal až nyní a co současný zásah vypovídá o proměně americké zahraniční politiky.
Reportáž●Anna Absolonová
Malé zuby, velké výdaje. Dětská zubní péče má problémy
Počkat půl roku, nebo zaplatit desetitisíce. Před takovým rozhodnutím často stojí rodiče malých dětí, které potřebují ošetřit zuby v narkóze. Špatně nastavený systém vytlačuje rodiče do soukromých klinik.
Data-analýza●Anna Absolonová
Datová analýza: Kolik zubařů je dost zubařů? Nikdo neví
Máme dostatek zubařů? Jednoduchá otázka, na kterou neznáme odpověď. Neexistují totiž data, která by ve věci udělala jasno. Jedno je ale jisté — zubaři chybí v regionech a malých obcích. Podle odborníků je to neřešitelný problém.
Analýza●Anna Absolonová
Otevřít pusu i peněženku. Výdaje za zubaře rostou rychleji lidem než pojišťovnám
Reportáž●Anna Absolonová
Zubní pohotovosti od nového roku omezí činnost. Hrozí zhoršení péče
Zpráva●Petr Jedlička
Pokuty, světla, kampaně. Fenomén smombies se řeší hodně už i v Evropě
Snahou řešit civění do mobilu při chůzi proslula v minulosti zvláště asijská velkoměsta. V poslední době jde ale o velké téma i u nás. Řadu pilotních projektů zkoušeli v Německu, Belgii, Nizozemsku. Nyní se o ně pokouší Španělsko a Itálie.
Zpráva●Petr Jedlička
Cyklostezky rostou po celé Evropě, mnohde se ale stále straní víc autům
Rozmach výstavby cyklistické infrastruktury započatý v covidových letech pokračuje takřka všude v EU. Zvláště v postkomunistických zemích se ale hůře prosazuje ve městech — tam, kde znamená omezení individuální automobilové dopravy.
Zpráva●Petr Jedlička
Z Baltu ani Balkánu zatím američtí vojáci neodcházejí, evropských přibývá
Deklarovaný přesun zájmu USA na západní polokouli se zatím v síle jejich jednotek na východní hranici EU neodráží. Většina tamních států byla přitom explicitně ujištěna, že právě u nich američtí vojáci zůstanou.
Zpráva●Redakce DR
USA zaútočily na Venezuelu, unesly prezidenta Madura a prý chtějí zemi řídit
USA v sobotu ráno přepadly Venezuelu a unesly jejího prezidenta Nicoláse Madura. Trump řekl, že USA budou Venezuelu řídit, mnozí představitelé caracaského režimu ale deklarují připravenost k odporu. Vůči ilegální akci USA se množí odsudky.
Reportáž●Petra Dvořáková
Izraelské útoky na Libanon gradují. Západ však zajímá jen odzbrojení Hizballáhu
Zatímco Izrael stupňuje útoky na Libanon, mezinárodní komunitu v čele s USA a EU zajímá především to, jak Libanon pokročil v odzbrojování Hizballáhu. Téma odzbrojení Hizballáhu rozděluje i libanonskou společnost.
Zpráva●Petr Jedlička
Ohrožení veřejnoprávních médií se řeší i v Litvě, podnítilo velké protesty
Zpráva●Šárka Tomečková
Ukrajinci dva měsíce, Afghánci dvacet. Původ uprchlíka určuje i délku řízení
Zpráva●Vojtěch Petrů
Piráti se v Brně spojili s bývalými politiky Svobodných. Hřib koalici hájí
Brněnští Piráti budou v podzimních komunálních volbách kandidovat v koalici s kontroverzním spolkem Fakt Brno spojeným se Svobodnými. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib v tom problém nespatřuje. Odpovědí by měl být vznik uskupení kolem Zelených.
Rozhovor●Vojtěch Petrů
Marína Urbániková: Financování ČT je nastavené velmi dobře. Ke změnám není důvod
Rozhovor se socioložkou médií Marínou Urbánikovou o různých modelech financování veřejnoprávních médií v Evropě, riziku slovenského scénáře a problematickém fungování Rady ČT.
Zpráva●Matěj Moravanský
ČEPS: Dvě ze tří uhelných elektráren Pavla Tykače lze vypnout
V elektrárně Počerady a v části teplárny Kladno lze ukončit výrobu elektrické energie z uhlí, aniž by to vedlo k ohrožení přenosové soustavy. Vyplývá to z analýzy společnosti ČEPS. Dočasně je nutné udržet provoz elektrárny Chvaletice.
Zpráva●Vojtěch Petrů
Prezident zveřejnil textové zprávy ministra Macinky. Označil je za vydírání
Prezident zveřejnil tiskové zprávy, které ministr Macinka včera večer posílal hradnímu poradci Petru Kolářovi. Předseda Motoristů se v nich výhružkami domáhá jmenování Filipa Turka ministrem. Podle Macinky nejde o výhružky, ale vyjednávání.
Zpráva●Vojtěch Petrů
Havlíček má nového zmocněnce pro technické vzdělávání. Jeho agenda je nejasná
Ministerstvo průmyslu a obchodu jmenovalo Tomáše Hambergera zmocněncem pro technické vzdělávání. Má usilovat o sladění školství s požadavky průmyslu. Odborníci varují před jeho nejasně vymezenou funkcí a nadměrným vlivem průmyslové lobby.
Analýza●Zuzana Vlasatá
ČIŽP dál manipuluje s řízením o otravě Bečvy. Ředitel Bejček končí ve funkci
Zpráva●Matěj Moravanský
Porážka fosilních paliv: EU loni vyrobila více energie z větru a slunce
Komentář●Kateřina Krebsová
Architektura v době fosilních paliv: Energie a moc
Náhle dostupná energie z fosilních zdrojů rozhodně neznamenala všeobecnou úlevu od fyzické práce. Stala se prostředkem vykořisťování nejen v Evropě, ale i v koloniích. Spravedlivá transformace bez tohoto vědomí proběhnout nemůže.
Sloupek●Radek Kubala
Falešní přátelé obyčejných lidí ve Vítkovicích
Sociální sítě zaplavily snímky z odborářské demonstrace ve Vítkovicích, kterou podpořili Babiš s Turkem. Tíhnutí části odborů a levice ke krajní pravici je fatální omyl, k němuž přispěla asociální klimatická politika a přezíravost liberálů.
Komentář●David Chytil
Klimatická žaloba míří k Evropskému soudu pro lidská práva
České soudy neposkytly ochranu lidským právům občanů, kteří žádají účinnou klimatickou politiku státu. Česká klimatická politika i občanská společnost jsou dnes vystaveny bezprecedentnímu tlaku. Změní to Evropský soud pro lidská práva?
Komentář●Kateřina Krebsová
Architektura v době fosilních paliv: Klima, komfort a efektivita
Levná energie z fosilních zdrojů kdysi oddělila pracovní a volný čas a také dovolila stavět bez ohledu na klimatické a geografické podmínky. Reakce architektury na klimatickou krizi paradoxně zhusta vychází z principů, které ke krizi vedly.
Zpráva●Matěj Moravanský
Emise skleníkových plynů dál rekordně rostou, ukázala zpráva
Zpráva Světové meteorologické organizace potvrdila, že emise pro klima destruktivních skleníkových plynů nadále rostou. Vyplývá to z dat posbíraných desítkami měřících stanic po celém světě.
Zpráva●Daniel Kotecký
Stopka Křetínského skládce. Čáslavští v referendu odmítli její rozšíření
Čáslavští v referendu odmítli záměr společnosti AVE rozšířit skládku. Firma spoluvlastněná Křetínským je vyšetřována protikorupční policií kvůli několikamiliardové kauze. DR v září přinesl o kampani před referendem závažná zjištění.
Reportáž●Zuzana Vlasatá
Největší díra v Evropě: portrét rekultivace uranem zamořené krajiny
Československý uranový průmysl zanechal v jižních Čechách jednu z největších ekologických zátěží v zemi. Způsob, jakým ji stát sanuje, připomíná gigantickou skládku, která přitahuje obchodníky s odpadem z mnoha koutů Evropy.
Komentář●Martin Pleva
Kreiského Rakousko: dotovaný tisk a plánovaná tržní ekonomika
Program rakouské sociální demokracie z roku 1978 má i k dnešku co říci. Současné levici, zmítané ve zmatcích, nabízí konkrétní, životodárnou inspiraci.
Komentář●Martin Pleva
Marx a Keynes usmíření v jedné vizi. Program rakouské SPÖ inspiruje i dnes
V pokračování série textů o inspiraci pro současnou levici u rakouské sociální demokracie Bruna Kreiského se Martin Pleva zaměřuje na program strany z roku 1978, který je překvapivě aktuální i pro naši dobu.
Komentář●Martin Pleva
Inspiraci pro reformu levice hledejme v Rakousku 70. a 80. let
Česká i evropská levice je v nebývalé krizi. Nenajde-li rychlé východisko, převálcuje ji krajní pravice. Dobrou cestou může být rekonstruovat pozadí úspěchu Kreiského vlád v Rakousku 70. a 80. let. A třeba jej srovnat s érou M. Thatcherové.
Komentář●Antonín Hořčica
Hodnotová levice u nás existuje. Musí se sjednotit a začít jednat
Česká politika se nachází v krizi reprezentace. Autentická levice se v této situaci musí sjednotit a trvat na hodnotách solidarity, rovnosti, klimatické odpovědnosti a mezinárodní spolupráce. Demokracie se přitom vzdát nejde.
Komentář●Jana Michailidu
Česká levice není v bezvýchodné situaci. Musí ale občanům představit jasnou vizi
Odvážit se vykročit ze stínu, hájit skutečné hodnoty, předložit dlouhodobou vizi i nástroje k jejímu budování. To vše dnes čeká českou levici. Lidé spjatí s pražským jarem to dokázali. Dokážeme to i my?
Komentář●Jakub Patočka
Ideový i morální kolaps SOCDEM a KSČM otevírá prostor k obnově skutečné levice
Analýza●Oto Novotný
Komentář●Šárka Zvěřina Trunkátová
Nedostatečné omezování prostoru pro korupci snižuje důvěru v instituce a vytváří prostředí usnadňující zneužívání veřejných funkcí. Přes některé dílčí kroky neprokázala Fialova vláda systematický zájem o transparentní řízení státní správy.
Komentář●David Ondráčka
Fialova vláda selhala v očistě státní správy: deagrofertizace se nekonala
Namísto důsledné deagrofertizace jsme se od Fialovy vlády dočkali jen symbolických gest. Babišova mocenská síť nikam nezmizela. Loni přijatá novela služebního zákona obsazování klíčových pozic ve státní správě loajálními lidmi jen usnadní.
Komentář●Martin Rozumek
Bilance vlády na poli migrace: zvládnutá pomoc Ukrajincům a pak už nic
Česká vláda dokázala zvládnout nápor ukrajinských uprchlíků — za vydatné pomoci občanské společnosti. Bohužel jinak už ji v oblasti migrace není chválit za co.
Komentář●Radek Kubala
Bilance ministerstva průmyslu: mírný posun v energetice a jaderné blouznění
Za ministrů průmyslu a obchodu Síkely a Vlčka se udály jen dílčí posuny správným směrem. V otázce jaderné energetiky, plynu, reakci na energetickou krizi či schvalování strategických dokumentů ministerstvo upřednostňovalo zájmy korporací.
Komentář●Klára Kadár
Fialova vláda a práva obětí: mezi historickým vítězstvím a systémovým selháním
Komentář●Daniel Hůle
Čtyři roky Pavla Blažka: stabilita, kompromisy a stín bitcoinové aféry
Komentář●David Hearst
Arogance, pýcha a ideologie. Rok 2025 završil čtvrtstoletí amerického úpadku
Trump je bezpochyby monstrózním prezidentem. K vysvětlení toho, proč se rozpadl liberální étos Západu a krajní pravice slaví úspěchy, sám o sobě nestačí. Je vyhroceným důsledkem čtvrtstoletí americké arogance a ideologické zaslepenosti.
Komentář●Filip Outrata
Izrael a UNRWA: zbourat, zakázat, zastrašit
Eskalující konflikt mezi Izraelem a agenturou pro palestinské uprchlíky UNRWA je součástí širšího tažení extremistické izraelské vlády proti humanitárním organizacím a novinářům.
Komentář●Mikuláš Peksa
Trumpovy sankce vůči mezinárodní justici ohrožují globální právní řád
Seznam právníků, na něž USA uvalily sankce kvůli kritice izraelské a americké politiky vůči Gaze, se rozšiřuje. Pokud se Evropská unie nezmůže na víc než prohlášení, bude ohrožena globální spravedlnost a respekt vůči mezinárodnímu právu.
Komentář●Petra Dvořáková
ČR se bude na útlaku Palestinců programově podílet i za Macinky
Petr Macinka je ministrem zahraničí sotva měsíc a už ve své kanceláři stihl přivítat izraelského ministra zahraničí Gideona Sa'ara. Potvrdil tak, že i za jeho úřadování se česká vláda bude podílet na systematickém útlaku Palestinců.
Rozhovor●Petra Dvořáková
Rozhovor z Libanonu: Jak vzdorovat zvukům, které mají terorizovat civilisty
Zvukové projevy války způsobují civilní populaci trauma, přesto je mezinárodní právo nezohledňuje. O důvodech tohoto opomíjení a o tom, jak se lidé v Libanonu naučili s těmito zvuky vyrovnávat, jsme hovořili s výzkumníkem Mhamadem Safou.
Komentář●George Monbiot
Pokud někdo z hladovějících aktivistů Palestinské akce v britských věznicích zahyne, bude to odpovědnost vlády.
Štěstí z šesti●Redakce DR
Českou osobností roku 2025 vyhlašujeme poslankyni a spolupředsedkyni Zelených Gabrielu Svárovskou. Společnost jí tvoří Ilona Nezbedová, Eva Lehotská, Lukáš Pulko, Matouš Bláha a Šárka Přikrylová.
Reportáž●Petra Dvořáková
Obrazy z „bašty Hizballáhu“: Zvykli jsme si, že Libanon nemá na mír naději
Od dohody o příměří mezi Hizballáhem a Izraelem uplynul více než rok. Izrael na Libanon však nepřestává útočit a vyhrožuje další válkou. Jak žijí lidé na bejrútském šíitském předměstí Dahíja, kde válka připravila o domovy tisíce lidí?
Reportáž●Petra Dvořáková
První udržitelná olympiáda? Vykácený modřínový les a stoupající ceny pro místní
Nadcházející zimní olympijské hry Milano Cortina 2026 měly být první udržitelnou olympiádou v historii. Realita? V Cortině se postavila bobová dráha za 128 milionů eur, kvůli níž se vykácel les, zatímco místní nemají na bydlení.
Reportáž●Petra Dvořáková
„Strach obrátil strany.“ Studentské hnutí semklo srbskou společnost
Před rokem se zřítil přístřešek na nádraží v Novém Sadu. Zahynulo pod ním šestnáct lidí. Jaká panuje atmosféra ve městě, v němž si památku obětí připomnělo v den výročí tragédie více než sto tisíc občanů?
Reportáž●Petra Dvořáková
„My všichni jsme tato země“. Prodemokratické protesty sjednotily Srby a Bosňáky
Současné prodemokratické protesty jsou prvním celostátním občanským hnutím, jejž se účastní i srbští Bosňáci. Bosňáci se díky tomu konečně cítí jako plnohodnotní občané Srbska, zatímco Srbsko se začíná vyrovnávat se svou minulostí.
Reportáž●Petra Dvořáková
„Křehkost systému je naše šance.“ Ve Francii padla vláda, nyní se stávkuje
V pondělí 8. září podle očekávání padla francouzská vláda. Občanská společnost se mezitím chystá na celostátní stávky a blokády dopravy. Vzpírá se jak asociální vládní politice, tak ignorování vůle voličstva. Přinášíme reportáž z místa.
Reportáž●Petra Dvořáková
Omezit vjezd aut do měst je v zájmu sociální spravedlnosti i duševní pohody
Reportáž●Petra Dvořáková
Sotva leze, přesto nemá nárok na příspěvek na péči. Je totiž z Ukrajiny
Zpráva●Jakub Patočka
Krajský soud k Bečvě: odmítl státního zástupce, ale nad případem si „umyl ruce“
Olomoucká pobočka ostravského krajského soudu odmítla, že by trestní odpovědnost za otravu řeky Bečvy mohl nést jednatel firmy Energoaqua Oldřich Havelka, za jiné věcně neudržitelné aspekty loňského rozsudku se však v odůvodnění postavila.
Dokument●Otevřený dopis
Experti: Rozsudek v kauze Bečva není postaven na doložených reálných faktech
Otevřený dopis profesorů a expertů obeznámených s případem otravy řeky Bečvy premiérovi a ministrům vnitra, spravedlnosti, životního prostředí a zemědělství vydáváme jako dokument.
Analýza●Jakub Patočka
Rozsudek k otravě Bečvy: selhání soudkyně Gerlové ztížilo hledání viníka
Po vynesení předpokládaného rozsudku, kterým soudkyně Ludmila Gerlová zprostila rožnovskou společnost Energoaqua obžaloby z otravy řeky Bečvy, přišel šok v podobě absurdního zdůvodnění, kterým popřela sama sebe i obsah dokazování u soudu.
Vzpomínka●Zuzana Vlasatá
Opustil nás Ivan Holoubek, emeritní profesor Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, bojovník za lepší svět — a přítel.
Zpráva●Jakub Patočka
Otrava Bečvy: pardubický soud se znalcem Klicperou má za sebou další kolo
Soudní znalec Klicpera se od soudkyně dověděl, že jeho výroky, jimiž poškodil dobré jméno certifikační společnosti CQS, nemá za prokázané. Dostal měsíční lhůtu, během níž musí všechny případné další důkazy předložit.
Zpráva●Jakub Patočka
U soudu k otravě Bečvy se řešila utajená havárie v Deze. Bohužel jen formálně
Před okresním soudem ve Vsetíně vypovídal další zaměstnanec firmy Deza. Svědčil o havárii na kaustifikační jednotce, kterou se Deza pokoušela utajit a jež otravě řeky Bečvy bezprostředně předcházela. Bohužel podstatné otázky opět nepadly.
Reportáž●Patočka, Vlasatá
Odhaleno: V den otravy Bečvy se v Deze stala havárie. Proč zůstala utajena?
Chemička Deza z Babišova holdingu Agrofert rezolutně tvrdila, že nemá v den otravy Bečvy hlášenu žádnou havárii. Deník Referendum předkládá důkazy, že to nebyla pravda. Je tu navíc řada indicií, že kyanid nebyl hlavní příčinou otravy.
Rozhovor●Karolína Munková
Města osamění. Vládne nám falešná představa „maximálního profitu“
Příznakem současných měst je osamělost. Rozvoj zvláště českých měst je určován maximálním ziskem, vůlí investorů a žalostnou představivostí politiky. Klíčem k řešení může být architektura, myslí si Tereza Kalousová.
Komentář●Kristýna Drápalová
Vrátí se do českých měst billboardy u silnic?
Provozovatelům venkovní reklamy spadla do klína nová příležitost — novela zákona, která upravuje definici nezastavěného území. Bude nejspíš na obcích a občanských iniciativách, aby se tomuto kroku postavily.
Komentář●Lynda Zein
Architektura je těžba. Nejen přírody, ale i těl
Výstava v galerii VI PER připomněla, že stavební praxe vyčerpává krajinu i lidi — od těžby surovin po dělníky na stavbě — a položila naléhavou otázku: co si ještě můžeme dovolit stavět?
Analýza●Viola Hertelová
Od iniciativy k politice: Anatomie záchrany smuteční síně v Brně-Židenicích
Obnova brněnské Rullerovy síně je příkladem ojedinělé a přitom úspěšné iniciativy, která supluje nefunkční systém ochrany kulturních památek. Zachovat a opravit hodnotnou chátrající stavbu je dnes největším úkolem architektonické péče.
Komentář●Šárka Svobodová
Proměna rozsáhlého územního celku v brněnských Lužánkách má začít demolicí fotbalového a lehkoatletického stadionu. Léta nevyužívaný stadion si nezaslouží ani demolici, ani zakonzervování, ale sociálně a ekologicky citlivý rozvoj.
Reportáž●Gaby Khazalová
Kupec v bílém plášti. Jak lékař Fadrus přišel k vile architektky Růženy Žertové
Růžena Žertová byla jednou z nejvýznamnějších českých architektek. Chtěla, aby její dům spravovala nadace. Chtěla zemřít doma. Ani jedno přání se jí nesplnilo. Její vilu dnes vlastní lékař, kterého poznala až v terminální fázi své nemoci.
Data-analýza●Gaby Khazalová
Evropské stavebnictví v krizi: jaké budou důsledky pro dostupnost bydlení?
Po celé Evropě prudce rostou ceny stavebních materiálů. Datová analýza je dává do souvislosti s počty vydaných stavebních povolení, a odhaduje tak možné důsledky pro dostupnost bydlení.
Esej●Josef Patočka
Dohánění Západu selhalo. Najdeme v krizi nový příběh, který by nás spojoval?
K čemu se české střední třídy přikloní v situaci, kdy je jasné, že plán „dohnat Západ“ selhal? Přidá se česká střední třída na stranu oligarchie a autoritářství, nebo se přikloní k demokratizaci, podmíněné radikálním přerozdělováním?
Esej●Josef Patočka
Německé mzdy? V solidárnější ekonomice bychom se mohli mít lépe i bez nich
Výsměch Petru Fialovi za slib dohnání německých mezd ukazuje, jak málo důvěry lidé mají k dominantnímu ekonomickému modelu. Realističtější cesty k prosperující společnosti se přitom nabízejí mimo něj.
Esej●Josef Patočka
Renesance družstevnictví: „Co jednomu nemožno, to všem dohromady snadno.“
Navzdory historicky zdůvodněným předsudkům družstevnictví dnes u nás stojí na počátku nového rozmachu. Družstva představují slibnou strategii, jak zlepšit ekonomickou situaci obyčejných lidí v situaci, kdy je levicová politika v troskách.
Esej●Josef Patočka
Organizování funguje. Může „řemeslo rozhovoru“ vrátit moc obyčejným lidem?
Organizování. Jednoduché slovo s širokým významem. Jako promyšlená a generacemi cizelovaná metoda politické práce je dnes možná největší nadějí na obrodu české demokratické politické kultury.
Analýza●Anna Absolonová
Poučení z povodní? Přehrady nejsou spása, inspirací může být i Polsko
Povodně v České republice bývají zaručeným spouštěčem debat o budování přehrad. Při povodních vloni na podzim se ale ukázalo, že se záplavami lze dobře bojovat s pomocí suchých nádrží. Takových, jaké mají třeba v Polsku.
Rozhovor●Anna Absolonová
Šéf Povodí Odry: Příroda je důležitá. S kritikou bagrování Olše ale nesouhlasím
S ředitelem Povodí Odry Petrem Birklenem jsme hovořili o likvidaci povodňových škod, přehradě Nové Heřminovy, přírodě blízké péči o toky, ale také o bagrování řeky Olše, které bylo podle České inspekce životního prostředí protizákonné.
Reportáž●Anna Absolonová
Příběhy Moravy a Slezska: loňské povodně odkryly více než jedno státní selhání
Za posledních třicet let zasáhlo Českou republiku přes deset velkých povodní. Zvláště ty loňské vyplavily na povrch vše, co stát v prevenci povodní zanedbal. Přinesly ale i naději, že se selhání podaří napravit.
Reportáž●Anna Absolonová
V Lichnově by chtěl žít při povodních každý. Vesnice je vzor, jak se vodě bránit
Povodně loni zničily mnoho obcí a znovu otevřely debatu o stavbě přehrad. Ve slezské vesnici však díky záplavám zjistili, jak efektivní mohou být přírodě blízká protipovodňová opatření, která jsou u nás však stále spíše vzácností.
Analýza●Anna Absolonová
Kdo chce stavět přehrady? Nádrže vyhovují konzervativním inženýrům i politikům
V boji se suchem i povodněmi prosazují zákonodárci i podniky Povodí dlouhodobě hlavně přehrady. Naopak jiná řešení spíše opomíjejí. Betonové nádrže totiž drží nad vodou konzervativní vodohospodáři a politici toužící dělat rozmáchlá gesta.
Reportáž●Anna Absolonová
Tečka za případem „chybějící“ heřminovské přehrady: hlavním viníkem je KDU-ČSL
Z analýzy průběhu správních řízení je zřejmé, že zdržení projektu přehrady v Nových Heřminovech padá na vrub prakticky výhradně ministerstvu zemědělství, které po většinu času řídili ministři za KDU-ČSL.
Esej●Matěj Moravanský
Zůstat plamenem neohnutým. Odkaz odbojové skupiny Předvoj dnešním mladým lidem
Osmdesát let nás dělí od tragického, přesto vítězného konce příběhu odbojové organizace Předvoj. Jedna z největších odbojových skupin byla založená mladými lidmi tíhnoucími k demokratickému socialismu. Jaké lekce nám dává jejich příběh?
Rozhovor●Matěj Moravanský
Historik Spurný: Osmdesát let od konce války se svět nachází v éře bezradnosti
Uplynulo osmdesát let od konce druhé světové války v Evropě. S historikem Matějem Spurným jsme hovořili o situaci za protektorátu, odboji i kolaboraci, stavu české společnosti po válce či o tom, v jakém stavu se svět nachází dnes.
Komentář●Jakub Patočka
Dokument●Redakce DR
Podporovat válečné zločiny a genocidu — a klást u toho věnce
Rozhovor●Fatima Rahimi
Jiří Pasz: Válka naučila Ukrajince, že duševní nemoc není stigma
O dopadech vleklé války na duševní zdraví občanů Ukrajiny, individuálních traumatech i celospolečenském vyčerpání jsme hovořili s humanitárním pracovníkem a dokumentaristou Jiřím Paszem, spoluautorem reportu Neviditelné rány.
Komentář●Albert Štěrba
Pohotovosti pod zdravotními pojišťovnami: riziko pro dostupnost péče?
Od 1. ledna 2026 přechází odpovědnost za organizaci lékařské, stomatologické i lékárenské pohotovosti z krajů na zdravotní pojišťovny. Cílem je systém sjednotit a zefektivnit. Změna je dobrá. Může však narazit na snahu pojišťoven ušetřit.
Podcast●Filip Valíček
Podcasty DR: Otevřít pusu i peněženku. Proč je zubní péče pro mnohé nedostupná
Komentář●Hana Ančincová
ČR přichází o 1,2 miliardy. Kvůli neprovedeným reformám v dlouhodobé péči
Zpráva●Moravanský, Petrů, Rahimi
Byl 17. listopad, studenti pochodovali s heslem Oligarchie není demokracie
V Praze se konala u příležitosti pětatřicátého výročí poslední revoluce celá řada akcí, vysokoškolští studenti se domáhali konečně důsledné ochrany klimatu a ochránci lidských práv manifestovali solidaritu s masakrovanými Palestinci.
Esej●Ondřej Holub
17. listopad a levice. Být tichý tam, kde houstne temnota
„Ztišení jako odpověď na akutní potřebu konat zní možná jako laciný zenový únik do nereality snění, je ale paradoxní odvahou nebojovat tam, kde by boj byl jen utrpením všech.“ Ondřej Holub k 17. listopadu a dnešní pozici levice.
Komentář●Hana Holcnerová
Dnes vyprávíme tehdejší příběh… Je to příběh o hrdinství, nebo spíš o zbabělosti? Prý se vrátila demokracie. Někdo nám ji někdy vzal, nebo jsme si ji vzít nechali? Buď jak buď, vzpomínkám svědčí přiměřenost.
Komentář●Petr Bergmann
Otázka k 17. listopadu: jak se stalo z Tomáše Pojara takovéto monstrum?
Rozhovor Tomáše Pojara pro CNN-Prima je přehlídkou fenomenálního pokrytectví současné české politické reprezentace, jejího konjunkturalismu a cynismu, slizké ochoty prodat vše, na čem záleží, od klimatu, přes lidská práva až po Ukrajinu.
Sloupek●Jiří Pehe
17. listopad jako memento nevýhry
17. listopadu si zas připomeneme, jak jsme společně porazili komunisty. Opět falešně. Motiv revoluce je totiž předně nástrojem, jenž hráčům, jako byli Klaus a Zeman, umožnil pěstovat demokracii na normalizačním základu. Uvědomme si to už.
Esej●Jan Šícha
O jednom českém marx-leninském pokusu zrušit lidská práva
Myšlenka univerzálních lidských práv je základem Charty 77. Pokusil se ji v základu zpochybnit člověk, kterého jsem potkal v Ústí nad Labem již hluboce v tomto tisíciletí.
Reportáž●Anna Absolonová
Tečka za případem „chybějící“ heřminovské přehrady: hlavním viníkem je KDU-ČSL
Z analýzy průběhu správních řízení je zřejmé, že zdržení projektu přehrady v Nových Heřminovech padá na vrub prakticky výhradně ministerstvu zemědělství, které po většinu času řídili ministři za KDU-ČSL.
Rozhovor●Anna Absolonová
Rozhovor s expertem: Přehrady nejsou řešení, před povodní lépe chrání poldry
Přírodovědec Jakub Hruška z Akademie věd v rozhovoru vysvětluje, jaké zásahy v krajině nejvíce přispívají k velkým povodním a jak záplavám předcházet. Řešením jsou podle něj velké suché poldry. U nás je zatím takový jen jediný.
Zpráva●Matěj Moravanský
Povodně posílila změna klimatu. Šlo o největší srážky nad Evropou
Podle právě zveřejněné studie byly zářijové povodně ovlivněné klimatickou změnou. Šlo dokonce o nejintenzivnější změřené evropské srážky vůbec. Povahu tohoto jevu už nelze hodnotit měřítky stoleté vody. Ocitli jsme se v nových poměrech.
Sloupek●Radek Kubala
Potopa vyplavila nepěkný obraz mnoha z nás: zbabělci a obludy
Česká debata o povodních se vyhýbá tématu klimatické krize. V ostatních zasažených zemích je však spojování povodní a změn klimatu v jádru celé diskuze. Vinu nesou zbabělí politici a služebníci fosilní oligarchie v médiích.
Zpráva●Petr Jedlička
Povodně u sousedů: v Rakousku bylo podobně jako u nás, v Polsku hůř
Média sdružená v projektu přeshraniční novinářské spolupráce PULSE, jehož je DR součástí, mapovala dění okolo povodní v jednotlivých postižených zemích. Přinášíme výsledné srovnání.
Analýza●Matěj Moravanský
Povodně posiluje klimatická změna, narovnání řek a eroze
Současnou povodňovou situaci způsobuje řada faktorů. Podstatnou roli hraje stav půdy, úroveň protipovodňových opatření, velkým dílem ovšem i klimatická změna.
Zpráva●Redakce DR
Festival Press Play udělil cenu svědectví z Mexika i příběhu íránského filmaře
Filmový festival o novinářství Press Play Prague vyvrcholil v sobotu 11. října udílením cen. Cenu pro nejlepší celovečerní dokument získal mexický film State of Silence o skupině novinářů čelících kvůli své investigativní práci represím.
Zpráva●Redakce DR
Festival Press Play Prague promítne poslední filmy a předá ocenění
Festival Press Play Prague dnes končí. Debatovat se bude o významu žurnalistiky v odhalování korupce nebo o vztahu západních médií ke zločinům spáchaným demokratickými státy. Na závěrečném ceremoniálu organizátoři vyhlásí vítězné filmy.
Zpráva●Redakce DR
Festival Press Play Prague promítne film o zabíjení novinářů v Gaze
V pražském Atlasu pokračuje filmový festival o novinářství Press Play Prague. Dnes uvede portrét české novinářky či filmové vyšetřování vraždy palestinsko-americké novinářky Aklehové. Proběhne i debata o žurnalistice a kultivaci demokracie.
Zpráva●Redakce DR
Festival Press Play Prague přinese debatu o zastrašování novinářů
Třetí den filmového festivalu o novinářství Press Play Prague začne dokumentem o zpravodaji na Ukrajině, poté se bude promítat příběh íránského filmaře v exilu. Den uzavře debata o žurnalistické práci se zdroji.
Zpráva●Redakce DR
V Praze začíná druhý ročník festivalu Press Play Prague
Pražské kino Atlas hostí druhý ročník mezinárodního festivalu filmů o novinářství Press Play Prague. V rámci slavnostního zahájení předají organizátoři Cenu za celoživotní výkon a promítnou první filmy.
Analýza●Petrů, Rahimi
Krizí duševního zdraví mladých mohou pohnout ředitelé škol. Co jim v tom brání?
Ředitelé tuzemských škol mají téměř absolutní moc, ale také na nich leží až nezvládnutelné množství práce a odpovědností. A jsou to téměř výhradně právě oni, kdo může zařídit, aby škola předcházela krizi duševního zdraví dětí a studentů.
Analýza●Petrů, Rahimi
Duševní zdraví dětí a mládeže. Co pro něj mohou udělat školy?
Odborníci se shodují, že s řešením narůstajících potíží duševního zdraví zejména u dětí a mladých lidí mohou zásadně pomoct školy. Ty samy jsou však v tuto chvíli součástí, ne-li přímo příčinou špatné situace.
Reportáž●Petrů, Rahimi
Školní psychologové: řešení, kterého se nedostává, a navíc není všespásné
Při řešení duševních problémů mladých lidí mohou zásadně pomoci školní psychologové, kteří ale chybí na velké většině škol. Jejich nedostatek zrcadlí celkovou tristní situaci českého školství od základního stupně až po vysoké školy.
Reportáž●Petrů, Rahimi
„Mladým lidem se tu občas dělá špatně.“ České děti se bojí školy jako nikde v EU
V českých školách propukla vážná krize duševního zdraví žáků a studentů. Na vině jsou i externí faktory. Ale české školy bohužel problémy častěji prohlubují namísto toho, aby je pomáhaly řešit. Naštěstí pomoc lze nalézt i mimo ně.
Reportáž●Petrů, Rahimi
Poučme se v Rumburku či Zruči nad Sázavou: do školy se lze i těšit
Ve školách v celé republice dnes začínají letní prázdniny. Vyprovázíme na ně učitele i děti s přáním, aby to v jejich instituci po návratu v září vypadalo jako na gymnáziu v Rumburku nebo na základní škole ve Zruči nad Sázavou.
Analýza●Khazalová, Patočka
Křetínského jednání v Moskvě domlouval sankcionovaný ruský politik Babakov
Miliardář Daniel Křetínský, vlastník EPH, se v roce 2016 účastnil v Moskvě schůzky s vedením Gazpromu, kterou domlouvala kancelář předního politika Putinova režimu Alexandra Babakova. Ten byl přitom již tehdy na sankčním seznamu EU.
Analýza●Kotecký, Vlasatá
Zjištění DR: Trestně stíhané Křetínského odpadové firmě zajistili majetek
Odpadová firma Daniela Křetínského a jeho partnerů způsobila podle Národní centrály proti organizovanému zločinu státu a čtyřem obcím škodu takřka čtyři miliardy. Analyzujeme mechanismus podvodu a ukazujeme, v čem jde o dlouhodobý problém.
Analýza●Khazalová, Kotecký
Stanjura a EPH: jedno rozhodnutí, jedna firma, a stát přišel o desítky miliard
Ministr financí Zbyněk Stanjura nelogickým rozhodnutím odložit platnost daně z nadměrných zisků o rok připravil státní pokladnu jen v případě největší české firmy EPH o zhruba čtyřicet miliard korun.
Data-analýza●Daniel Kotecký
Odhaleno: Křetínského EPH deklaruje méně než polovinu emisí CO2, které vypouští
Investigace DR ukazuje, jak se největší česká korporace EPH pokouší „kreativním“ účetnictvím svých emisí skleníkových plynů zkreslit obraz o svém reálném dopadu na klima. Vyvracíme také tvrzení, že EPH je „evropským lídrem dekarbonizace“.
Analýza●Diko, Khazalová
EPH skrývá svou skutečnou vlastnickou strukturu. Proč?
Vlastnická struktura holdingu EPH končí v Lucembursku a na Kypru. Kdo konkrétně se v ní skrývá, firma odmítá sdělit. Některé firmou uváděné údaje v rejstřících přitom neodpovídají skutečnosti.
Analýza●Diko, Khazalová
Zisky EPH z ruského plynu končí v neprůhledné struktuře a Křetínského nákupech
Analýza●Čejková, Khazalová, Kotecký
Ruský plyn je slepicí snášející Křetínskému zlatá vejce. Válka mu ji může vzít
Analýza●Gaby Khazalová
Bez znalosti cen pozemků města nemohou zavést účinnou politiku bydlení
Rostoucí cena půdy ve městech se podle mnoha studií stává hlavním faktorem nárůstu cen nemovitostí i nájmů. Města přitom neznají potřebná data, neexistuje ani jednotná evropská metodika. Bez dat není možná jakákoli smysluplná regulace.
Analýza●Gaby Khazalová
Příčiny krize bydlení začínají už u vlastnictví pozemků
Praha se zbavovala pozemků, na nichž by se mohlo stavět veřejně dostupné bydlení. Kdo dnes prázdné pozemky vlastní a proč se na nich nestaví? To se pokusíme zodpovědět v nové sérii mezinárodního investigativního projektu „Ground Control“.
Analýza●Oto Novotný
Miloš Zeman rok poté: už znovu zkouší škodit
Miloš Zeman se jasně postavil za Putinovu pátou kolonu v Evropské unii, což vzbuzuje oprávněné pochyby o jeho obratu po ruské invazi na Ukrajinu. I v domácí politice se pokouší přispět k integraci autoritářských nacionalistů.
Analýza●Oto Novotný
Byl Miloš Zeman státník? Nikoli. Byl to Putinův užitečný idiot
Právě vztah Miloše Zemana k Rusku a Číně bude patřit ke korunním důvodům, proč se nezapíše do dějin jako úctyhodný státník, ale jako břídil, který svým sebestředným počínáním ohrožoval demokratické základy českého státu.
Analýza●Oto Novotný
Zemanův pokus o nastolení autoritářského prezidentského systému a jeho důsledky
Miloš Zeman se na Hradě soustavně pokoušel o nastolení prezidentského systému, který měl více rysů diktatury než demokracie. Že se mu to nepodařilo, je jen částečným vítězstvím. Sémě bylo zaseto, hrozba trvá.
Analýza●Oto Novotný
Pomsta dotažená do konce: cesta ČSSD mimo parlament
Miloši Zemanovi se podařilo za vydatného přičinění Jana Hamáčka a Andreje Babiše ČSSD definitivně dostat na kolena. Ocitla se mimo sněmovnu, bez politického vlivu.
Analýza●Oto Novotný
Zeman „Zorro mstitel“ na Hradě: na řadu přišel Sobotka
Když se Miloši Zemanovi splnil životní sen a v roce 2013 se stal prezidentem, krátce se zdálo, že by se mohl začít chovat vůči ČSSD partnersky. Takové naděje však rychle vzaly za své: Zeman byl odhodlán pomstu dovést do konce a ČSSD zničit.
Analýza●Oto Novotný
Zeman s Haškem proti Sobotkovi: cesta na Hrad se konečně otevřela
Analýza●Oto Novotný
I v éře Jiřího Paroubka Miloš Zeman hasil svou žízeň po pomstě
Analýza●Oto Novotný
Volba prezidenta 2003: proměna Miloše Zemana v Zorra mstitele
Miloš Zeman prahl po funkci prezidenta už v roce 2003, i když si veřejně odmítal o nominaci říct. Porážku neunesl, zhroutil se a jeho další angažmá v politice už má jediný ústřední motiv: touhu po pomstě.
Analýza●Oto Novotný
Zemanova cesta na vrchol a sestup z něj: 1998-2003
Po uzavření opoziční smlouvy s ODS, kterou vznikla jednobarevná vláda ČSSD, už s Milošem Zemanem nelze spojovat nic pozitivního. Naplno se projevil hlavní smysl jeho angažmá v politice: držet se každou cenu moci.
Analýza●Oto Novotný
Zemanova politická dráha se zlomila volbami v roce 1996
Opozičně smluvní model vládnutí se fakticky zrodil už po volbách 1996, nikoli až faktickým uzavřením opoziční smlouvy v roce 1998. Už v roce 1996 vyměnil principiální pozici za osobní prospěch.
Analýza●Oto Novotný
Miloš Zeman v čele sociálnědemokratické opozice
Miloši Zemanovi se na vyhroceném sjezdu v Hradci Králové v roce 1993 podařilo stát předsedou ČSSD. Stranu pak vedl do principiální konfrontace s Klausovou vládou. Bylo to období, v němž naposledy hrál v principu kladnou roli.
Analýza●Oto Novotný
Miloš Zeman v sametové revoluci a prvních letech po ní
V sérii úvah o Miloši Zemanovi, kterými připomínáme první výročí jeho konce v české politice, dlouholetý hlavní analytik ČSSD připomíná Zemanovu roli v sametové revoluci a prvních letech po ní: tehdy byla vesměs kladná.
Analýza●Oto Novotný
V sérii textů, kterými připomínáme šťastné výročí konce Miloše Zemana v české politice, se analytik a důvěrný znalec Zemanovy politické osobnosti zabývá otázkou, nakolik je Miloše Zemana možno pokládat za intelektuála.
Analýza●Oto Novotný
Osobnost Miloše Zemana: nenaplněná nietzscheovská perspektiva
K oblíbeným filozofickým autorům Miloše Zemana se řadí Friedrich Nietzsche. Toužil se stát velikánem, nadčlověkem, uctívaným a slavným. To se mu podařilo jen zčásti. Většině dnes slouží jako odstrašující příklad.
Komentář●Jakub Patočka
Dvacet let po vstupu do Evropské unie už Češi o Evropě nesní
Výběr textů z novinářského projektu k letošním evropským volbám, na němž se podílí sedmadvacítka evropských médií, vydáváme k příležitosti dvacátého výročí vstupu České republiky do EU. Soubor šesti textů otevírá komentář šéfredaktora DR.
Komentář●Adam Ostolski
Polský paradox. Střed porazil pravici, ale přebírá její program
Volby do Evropského parlamentu nebudou ani v Polsku velkým předělem, jen epizodou na cestě od velkých parlamentních k velkým prezidentským volbám. Jsou nicméně ilustrací velmi nebezpečného trendu: posuvu politického středu doprava.
Komentář●Dragsted, Ewaldová, Stenholmová
Evropské volby v Dánsku zřejmě rozhodne debata o kvalitě klimatické politiky
Dánská většinová vláda ve volebních průzkumech stále více zaostává. Evropské volby pro ni proto budou znamenat zásadní zkoušku. O jejím výsledku nejspíše rozhodne to, nakolik dokáže přesvědčit, že své ekologické sliby myslí stále vážně.
Komentář●Hélder Gomes
Mýtus portugalské odolnosti vůči krajní pravici je ten tam
Portugalci budou volit europoslance jen tři měsíce poté, co v parlamentních volbách vyjádřili výraznou podporu krajně pravicové straně Chega. Padesát let po demokratické revoluci se zdá, že tradiční odpor ke krajní pravici tu bere za své.
Komentář●Giannis Kibouropoulos
Komentář●Herman Grech
Reportáž●Petra Dvořáková
„Zabránili jsme tomu nejhoršímu.“ Macrona znovu zachránila levice
Ve francouzských parlamentních volbách nakonec skončila krajní pravice až třetí. Stalo se tak především díky státotvornému přístupu levice a občanské mobilizaci. Příčiny rekordní podpory krajní pravice však nikam nezmizely.
Komentář●Oto Novotný
Vítězství francouzské levice bude mít důsledky i pro českou politiku
Západní demokraté výsledky francouzských voleb vítají, kdežto česká společnost, stále zaslepená laciným antikomunismem, se jich hrozí. V každém případě vývoj ve Francii silně ovlivní Babišovy evropské plány i budoucnost SOCDEM.
Reportáž●Petra Dvořáková
„Politici jsou jen šašci z teleshoppingu.“ Proč ve Francii vítězí krajní pravice
Ve Francii, tak jako v ostatních evropských zemích, vítězí krajní pravice především kvůli zklamání obyvatelstva z tradiční politiky, která nedokáže zvrátit trend narůstajících nerovností a úpadku veřejných služeb.
Reportáž●Petra Dvořáková
Mezi strachem a rezignací. Předvolební obrazy z pařížského předměstí
Francii možná dělí pouhé dva týdny od nástupu krajně pravicové vlády, která by měla fatální důsledky pro život početných migrantských komunit. Přinášíme předvolební reportáž z nejznámějšího francouzského předměstí.
Analýza●Petr Janyška
Komentář●Matěj Moravanský
Francouzská levice zachraňuje republiku, česká pravice z toho šílí
Data-analýza●Anna Absolonová
Praha bez učitelů nebo zdravotníků? Kvůli cenám bydlení možná budoucí realita
Bydlení v hlavním městě přestává být dostupné pro čím dál více lidí. Interaktivní kvíz ukazuje, kdo si ještě může dovolit pražské nájmy. Jaké profese už nemohou ve městě bydlet? A jak jste na tom vy s vaším příjmem?
Data-analýza●Julie Šafová
Staré budovy, vysoké účty: Renovace v Evropě selhává, trpí domácnosti i klima
Stále více evropských domácností se potýká s rostoucími účty za energie. Podle Evropské komise je hlavním řešením energetické chudoby renovace energeticky neefektivního bytového fondu. Roční míra renovací však zůstává kriticky nízká.
Data-analýza●Khazalová, Šafová
Nová evropská data o drogách: Česká republika je stále pervitinovou velmocí
Popularita stimulačních drog se v Evropě zvyšuje, ukazuje to monitoring odpadních vod ve více než stovce evropských měst. Česká republika se nadále drží na předních příčkách v užívání pervitinu.
Data-analýza●Daniel Kotecký
Třetinu dotací z Modernizačního fondu obdržely tři firmy. Na špinavé projekty
Z fondu pro přechod k bezemisní energetice bylo zatím rozděleno sto čtrnáct miliard korun. Čtyřiatřicet procent prostředků dosud získaly pouhé tři firmy: ČEZ, Veolia a Křetínského EPH. Příčinou je špatně nastavený systém rozdělování dotací.
Data-analýza●Gaby Khazalová
Rekordní suma: katolická církev letos na náhradách od státu obdrží 2,2 miliardy
Data-analýza●Khazalová, Vargolskaia
Turismus v roce 2023: krátkodobé ubytování na vzestupu po celé Evropě
Analýza●Josef Patočka
Česká republika versus Pavel Tykač: je čas vyrovnat skóre
Jak může Česká republika přejít od energetiky v područí uhlobaronů směrem k energetickému systému, který by lépe sloužil lidem, planetě, i české demokracii?
Analýza●Josef Patočka
Uhlobaronovo velmi pozdní odpoledne: jaké dnes zbývají Pavlu Tykačovi možnosti?
Pavel Tykač se sice tváří jakoby nic, ve skutečnosti ale ví, že uhlí končí: a tak se snaží přejít na plyn, dostat se k evropským dotacím, vyjednává s Číňany. Ve veřejném zájmu je, aby z energetiky odešel, předtím ale zaplatil škody.
Analýza●Josef Patočka
Lobby Pavla Tykače — „sevenizace“ Severu jako předobraz agrofertizace republiky
Začínáme vydávat sérii investigací o podnikání těžařské a energetické korporace Sev.en a jejího vlastníka uhlobarona Pavla Tykače. Co Agrofert provádí s Českou republikou, dělo se stranou veřejné pozornosti už dříve v severních Čechách.
Analýza●Josef Patočka
Litvínovská Tykačova „Klika“ jako laboratoř oligarchizace
Ústecký kraj je předobrazem toho, co provádí politicko-ekonomické konsorcium Agrofert-ANO s celou Českou republikou; Jen zde to má na svědomí korporace Sev.En Pavla Tykače. Laboratoří oligarchizace — i vzdoru proti ní — je město Litvínov.
Analýza●Josef Patočka
Uhlobaronem proti své vůli: jak Pavel Tykač k uhlí přišel. A co s ním zamýšlel
V příběhu cesty Pavla Tykače k uhlí se spojuje řada temných privatizačních zápletek z 90. let. Leccos nasvědčuje tomu, že on sám původně jen zamýšlel pomoct k prolomení limitů těžby, a doly pak s pohádkovým ziskem prodat. To mu ale nevyšlo.
Analýza●Josef Patočka
„Jen pár nás věřilo, že to dokážeme.“ Jak Pavel Tykač prohrál boj o limity
Je to jedno z největších vítězství občanské společnosti po roce 1989 — místní samosprávám a občanským iniciativám se podařilo uhájit limity těžby před prolomením — proti obrovské finanční a politické moci Pavla Tykače.
Analýza●Jan Beránek
Okázalé vyšetřování jiného problému, než na jaký ukázali svědci? Protizákonné zatajování informací? Než se oba jevy staly definicí selhání státu při vyšetřovaní otravy Bečvy, obě metody uplatnila Dana Drábová při šetření temelínských svarů.
Analýza●Jan Beránek
Jak Dana Drábová poslala policii na občanskou společnost
Dnes připomínaný příběh z počátku století ukazuje reálný vztah Dany Drábové k občanské společnosti, nezávislosti kontroly a zájmům průmyslu. Spouštění jaderné elektrárny Temelín nekontrolovala, ale oslavovala.
Analýza●Jan Beránek
Dana Drábová: v jádru dobrý člověk
Dana Drábová platí za prvotřídní expertku a bezmála za hrdinku. Je to falešný obraz, který má nepříznivé dopady na kvalitu české politické kultury. Pokoušíme se jej napravit v dlouho připravovaném seriálu analytických textů.