Plné otevření pracovního trhu v Rakousku pro občany východoevropských zemí Evropské unie od 1. května by mělo mít jen omezený a dočasný vliv na situaci rakouských zaměstnanců. Vyplývá to ze studie Rakouského ústavu pro výzkum profesního vzdělávání (öibf), jež byla zveřejněna ve Vídni v minulém týdnu.

Důsledky zrušení všech zbývajících překážek pro zájemce o práci z osmi států střední a východní Evropy včetně ČR by měly být pouze krátkodobé a měly postihnout spíše málo kvalifikované pracovníky. Profese s nízkým vzděláním a příjmem musejí proto počítat po určitou dobu se zvýšeným rizikem nezaměstnanosti a pomalejším růstem mezd, zatímco vzdělanější pracovní síly mohou ze situace spíše těžit, cituje ze zprávy agentura APA.

O pracovníky v oboru pečovatelství, o něž je v Rakousku velká poptávka, je však velký zájem i v Maďarsku, Česku či na Slovensku, upozorňuje studie a odvolává se přitom i na jiné obdobné výzkumy. Také rozdíl v životní úrovni mezi Rakouskem a jeho východními sousedy se stále snižuje, stejně jako porodnost v těchto zemích. Ti, co se chtěli vystěhovat, už tak většinou udělali. Nynější uvolnění je může naopak motivovat, aby se vraceli do rodných zemí, protože si nyní mohou být jisti, že si v Rakousku mohou kdykoli opět práci najít.

Ochota občanů zemí střední a východní Evropy odejít na Západ se obecně snižuje. Zatímco v roce 2004 chtělo svou vlast opustit 36 procent Slováků, v roce 2007 to bylo 22 procent a v roce 2009 jen 13 procent Slováků. Podle jiného průzkumu by z 1500 domácností ze západního Slovenska bylo ochotno do Rakouska odejít 7600 osob.