Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ve středu znovu kritizovala spornou část maďarské mediální reformy. Stalo se tak i navzdory dílčím změnám, které v pondělí pod tlakem Evropské komise schválili maďarští poslanci. OBSE soudí, že norma stále porušuje závazky, které na sebe vzalo šestapadesát členských zemí v oblasti svobody médií.

„Příslušná legislativa může být stále zneužita k umlčení nesouhlasných hlasů v Maďarsku, a to navzdory přijatým změnám,“ uvedla zástupkyně OBSE pro svobodu médií Dunja Mijatovičová během středečního výstupu před novináři.

Organizace kritizuje zejména vysoké pravomoci nového regulačního úřadu, který na média dohlíží. Nelíbí se jí ani vágní formulace některých paragrafů, povinná registrace médií a také výše pokut.

Mijatovičová uvádí, že organizace zaslala 28. února do Budapešti nótu s právními radami, jak uvést zákon do souladu s normami OBSE.

„Tato doporučení nebyla ve schváleném dokumentu zohledněna, ale můj úřad je připraven Maďarsku pomoci,“ řekla zástupkyně známého mezinárodního sdružení.

Budapešť souhlasila s dílčí úpravou mediální reformy po kritikách evropských velmocí. S komplexním přepracováním legislativy chce ale počkat na podrobnou analýzu Komise, jež má být hotova až na začátku léta.

Co se změnilo?

Podle komentátorů v maďarském tisku převýšily schválené dodatky původní přání Komise. Řada kritizovaných ustanovení ale v zákonech zůstala.

Parlament například z normativního aktu vyškrtl paragraf, podle nějž byly zakázány „urážky“ osob nebo skupin. Zakázáno zůstává „štvaní“ proti osobám, národům, etnickým a náboženským skupinám. Požadavek na „vyváženost zpravodajství“ se už nevztahuje na internetové servery, blogy a debaty ani na zahraniční zpravodaje.

Zahraničním médiím a novinářům působícím v zemi dále už nehrozí vysoké peněžní pokuty za porušování mediálního zákona, pouze „jiné právní důsledky“. Pro maďarské vlastníky médií ale pokuty zůstávají v platnosti, včetně těch, kteří „přenesli své sídlo formálně do jiné země EU, aby se vyhnuli působení maďarského mediálního zákona“.

Kontroverze kolem nejspornější části mediální reformy zastínily začátek maďarského předsednictví EU, kterého se Budapešť ujala 1. ledna 2011. Ve stejný den vstoupil příslušný právní předpis v platnost.

Reforma v kostce

Maďarskou mediální reformu tvoří balíček několika zákonů. Starší z nich nahrazuje mediální rady Národním mediálním a komunikačním úřadem, jehož členové jsou voleni podle politického klíče — dnes tedy většina nakloněná vládnoucí straně Fidesz, která od loňského jara drží ústavní většinu v parlamentu.

Mladší část pak dává úřadu pravomoc udělovat médiím pokuty ve výši až 730 tisíc eur (přes osmnáct milionů korun) za poškození veřejného zájmu, narušení veřejného pořádku nebo morálky a za nevyvážené zpravodajství, resp. zveřejnění zaujaté informace. Tyto pojmy ale nejsou v zákoně jasně definovány.

Kritikové reformy se bojí naprostého ovládnutí veřejenoprávního rozhlasu, televize a agentur spojenci kabinetu a systematické šikany ostatních médií pomocí pokut. Vláda reformu obhajuje nutností úspor, zpružněním správy a nezbytností zabránit šíření ideologie krajní pravice.

V Maďarsku samotném proběhly proti reformě v lednu dvě demonstrace s desetitisícovou účastí. Další je plánována na 15. března. Vedení redakce nejčtenějšího maďarského deníku Népszabadság také v únoru oznámilo, že za podpory svazu zaměstnanců novin napadne šestnáct nejspornějších bodů reformy u ústavního soudu.

Většina maďarské společnosti ovšem dle průzkumů politiku stávající vlády stále podporuje.