Tucet bludů Drábkovy penzijní reformy

Jan Keller, Jiří Šteg

Sociolog Jan Keller ve spolupráci s ekonomem Jiřím Štegem a iniciativou ProAlt představují svoji polemiku s návrhem důchodové reformy ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka.

1. Rizika je nutno diverzifikovat

Diverzifikace rizik je pouhým lživým označením pro oslabení průběžného systému. Soukromé fondy se na základě tohoto tvrzení nestanou o nic bezpečnější. Ministr Drábek tvrdí, že je lepší nosit vejce ve více košících, a chce přimět občany přendat vejce z košíku, který pravicové vlády nechaly poněkud ztrouchnivět (viz např. zastropování odvodů pojistného), do nového a zjevně bezedného košíku fondového systému.

2. Průběžný systém je v kritickém stavu

V současnosti zaváděné parametrické změny — zvýšení hranice odchodu do důchodu na 65 let pro muže i ženy — snižují nároky na výplatu důchodů z průběžného systému o čtvrtinu. To znamená snížení nákladů na penze o desítky mld. Kč. Kde jsou takto ušetřené prostředky?

3. Konkurence mezi penzijními fondy snižuje náklady

Zkušenosti ze zemí, v nichž soukromé fondy soupeří, svědčí o opaku. Do hry totiž vstupují náklady na propagaci, na management a na rozsáhlou síť makléřů, které jsou placeny z příspěvků pojištěnců a snižují výši jejich výplat. Při deklarovaném odporu k jakékoliv regulaci nelze předpokládat, že vláda bude schopna zavést účinný systém regulace těchto nákladů.

4. Účast v soukromých fondech je dobrovolná

Dobrovolná účast by měla znamenat možnost dobrovolně do fondu nejen vstoupit, ale také z něj vystoupit, pokud např. nebude zhodnocení prostředků odpovídat smluvním podmínkám. Vláda rovněž důsledně mlčí o řešení situace pojištěnce, který přestane být schopen z objektivních důvodů (ať už z důvodu úrazu, nemoci, nezaměstnanosti, předluženosti aj.) odvádět své příspěvky.

5. Do dobrovolného spoření se zapojí polovina lidí

Vláda neopřela toto tvrzení o žádný relevantní podklad. Pokud se však tento předpoklad naplní, bude to znamenat, že průběžný systém, resp. státní rozpočet, bude oslaben každým rokem minimálně o 18 mld. Kč. Při započtení dvouprocentního příplatku pojištěnců to představuje převod nejméně 30 mld. Kč do nejistého podnikání fondů. Tento transfer je jedním ze dvou hlavních cílů reformy.

6. K pokrytí transformačních nákladů penzijní reformy je nutno zvýšit DPH

Plánovaný výpadek průběžného systému činí cca 18 mld. Kč, ministr Drábek slibuje valorizaci současných důchodů o 4 mld. Kč, zvýšení životního minima a podpor rodin s dětmi ve výši 6 mld. Kč. To je pouhá polovina z předpokládaného výběru zvýšené DPH. Tuto operaci, kterou se zatíží především nízko a středně příjmové skupiny, vláda provádí, aby napravila škody způsobené předchozími pravicovými vládami a především výsledky nekompetentního hospodaření ministra Kalouska z let 2008 a 2009. Zvýšení DPH je druhým hlavním cílem reformy.

7. Musíme snížit náklady práce

Náklady práce v České republice jsou již nyní na úrovni chudších zemí EU. Jejich další snížení nepřinese ani žádnou další výhodu ve srovnání s ekonomicky vyspělými zeměmi, ani neumožní České republice konkurovat mimoevropským zemím s extrémně lacinou pracovní silou. Jaké výhody nám přinese snížení nákladů práce ve srovnání s Německem, kde jsou již dnes téměř čtyřikrát vyšší? A jaké ve srovnání s Čínou, kde jsou naopak sedmkrát nižší?

8. Reforma penzijního systému je projevem rozpočtové zodpovědnosti

Reforma vyvedením části pojistného přímo zvyšuje schodek státního rozpočtu. A nejen to. Dopadne i na systémy provozované mimo státní rozpočet. Typickým příkladem je systém zdravotnictví, do kterého se promítne zvýšení DPH velmi silně a dále zvýší jeho nerovnováhu. Je to proto, aby mohlo být následně zvýšena sazba zdravotního pojištění? A pokud možno plošně?

9. Zvýšení DPH bude sociálně slabým vrstvám kompenzováno

Toto opatření zvyšuje administrativní náročnost státní správy, vede k rozšíření počtu občanů závislých na sociálních dávkách a zároveň povede k další degradaci jejich společenského postavení. Zatímco vyšší daň z přidané hodnoty se pro ně stane nezpochybnitelným faktem, zmíněné kompenzace budou závislé na vůli vládnoucí politické reprezentace. Příjemci těchto dávek budou o to více stigmatizováni.

10. Soukromé penzijní spoření vyřeší problém demografického vývoje

Soukromé spoření nijak neřeší problém demografického vývoje. Naopak ho prohlubuje oslabením příjmů průběžného systému. Jeho cílem je rozmnožit prostředky spravované finančními institucemi. Tyto prostředky jsou přitom vystaveny rizikům, která průběžný systém nezná, např. riziku inflačního znehodnocení, riziku neřízených nákladů správy a riziku bankrotu fondu.

11. Systém soukromých fondů se ve světě osvědčil

Nejlepším důkazem tohoto tvrzení je transformace penzijních systémů na Slovensku, v Maďarsku a v Polsku. V těchto zemích dopadly penzijní reformy neslavně, současné vlády od provedených reforem ustupují, avšak vláda České republiky se jimi přesto nadále inspiruje.

12. Spoření v soukromých fondech zajistí dostatečnou výši penze

Ministr Drábek sugeruje lidem, že je žádoucí se pojistit v soukromých fondech. Není však schopen ani přibližně říci, kolik peněz do tohoto systému budoucí důchodce vloží a kolik se mu jich vrátí. Pokud přestane tuto věc zatemňovat, mnoha lidem se rozsvítí.

Jan Keller, sociolog

Jiří Šteg, ekonom

Iniciativa ProAlt

    Diskuse
    JM
    March 2, 2011 v 11.26
    Jak již jsem psal. Měl by být posílen tradiční prvek zodpovědnosti dětí za rodiče a rodičů za děti.

    Posílení tohoto prvku zkrátka neplacením takolika peněz státu a prorodinnou politikou by mi přišlo praktičtější než možnost dávat část peněz místo státu Kalouskovým kamarádám. Kdo má děti, ten se o ně postará a ve stáří se ony postarají o něj. Pokud si je blbě vychová, jeho smůla. Pokud žádné děti nemá, může si peníze, které by do nich vložil, sám šetřit na stáří. Řešilo by to i problém demografického vývoje, protože potomci (dobře vychovaní, aby dobrovolně přispívali) by byli podstatnou zárukou budoucnosti člověka. Né jen ono "stát se o mě postará".
    Děti by měl mít člověk proto, že je chce a má z nich radost, ne proto, že jsou zdrojem příjmů. Pokud chcete prorodinnou politiku, tak především "zlevněte" děti - tj. třeba školy nebo dětské lékaře.

    A nemít děti je legitimní volba. Někdo dá společnosti více, když tu energii vloží třeba do veřejné angažovanosti (což může vést ke ztrátě většiny času na soukromý život) nebo do vědy. Aniž by z toho měl peněz.
    MN
    March 2, 2011 v 23.30
    ad MŠ
    Ještě že Vaši rodiče (nebo alespoň matka) uvažovali jinak. Opravdu nechcete dát světu humanitárního pavědce jr :-)?
    March 3, 2011 v 7.56
    ad MN
    Humanitární je bombardování, pavědec je humanitní.
    March 3, 2011 v 12.38
    Vzájemná rodinná zodpovědnost rodičů a dětí dle mého názoru ze státu snímá jednu z jeho základních funkcí. Můžeme pak pokračovat vytvářením soukromé domobrany a dalších podobných institucí, které ze státu odejmou jeho funkce a budeme si vše financovat sami a do státní kasy jen posílat peníze. Věřím tomu, že i přes to všechno samofinancování by jich bylo pořád málo. Na to ale pak stát nepotřebujeme vůbec. Je to problém nás, občanů, že nám vládne současná vláda, ti, kteří vědí, jak to v médiích chodí, musí spoluobčanům otevírat oči, tak jak to dělávali národní obrozenci. Není to jednoduché, stojí proti nim obrovská, dobře technicky vybavená skupina demagogů, pracující s osvědčenými fígly. To by ještě šlo, ale těžko lze nějak překonat jejich nespornou výhodu a tou je jejich nesouměřitelně větší možnost oslovit téměž každého obyvatele. Jejich program je navíc jednoduchý : každý z nás může být milionářem, jen musíme šetřit /nerozdávat důchodcům, Cikánům, nezaměstnaným, lékařům, státním úředníkům atd./. Oproti tomu levice vede víceméně salonní debaty o tom, jestli s Pavlem jo a se Šavlem ne, jestli má být předsedou ČSSD skutečný sociální demokrat atd.. To snad nikdo nezná alternativu vůči stávajícímu systému, kterou by bylo možno představit běžnému občanovi? Já bych to na složitou debatu neviděl, jako základ bych dal suverenní Stát, který bude schopen výběru daní, který nepřipustí, aby 10400 českých firem sídlilo v dańových rájích, Stát, který vezme pod svou ochranu malé, slabé a nemocné. Jestli je tohle sociální stát, tak ho tak nazvěme, přesněji definujme a nabídněme ho jako alternativu. Pak se opravdu "mnoha lidem rozsvítí".
    MN
    March 3, 2011 v 12.50
    Ten humanitární pavědec
    se mi tedy moc nepovedl. Někdy se zkrátka žert promění v trapnost...
    March 3, 2011 v 14.28
    Když už je o tom řeč...
    Nic proti pavědčatům, ale raději bych měl malého Maradonu. Nebo aspoň Rosického. Kličky bych jej coby zkušený debatér snadno naučil.
    Připomínám skvělý horor Stanley Kubricka "Shining", v němž se Jack Nicholson pokusí vyvraždit vlastní rodinu, protože trpí děsem z toho, že díky ohledům na ni nebude dostatečně úspěšný a loajální zaměstnanec...
    PM
    March 4, 2011 v 12.26
    Ano, generativní pud mívá i fatální následky
    I v případě humanitárně orientované humání osobnosti usilující o oportuní společenský postoj .
    March 4, 2011 v 13.34
    Stále je to od Kellera daleko od jádra věci
    HN: Klíčové je, aby občané věřili, že důchodový systém bude stabilní. Že se nebude s fondy hýbat, jako jsme to viděli v Maďarsku nebo Polsku. Jak zaručíte, že se systém nezmění, když se nedokážete domluvit se sociální demokracií?



    Petr Nečas: Tím, že jsme šli uměřenou cestou. Nevyvádíme z průběžného systému sedm nebo devět procent, ale uměřená tři procenta. Kritice ČSSD ale určitě nemůžeme zabránit. Už jen kvůli tomu, že má těsně před sjezdem. Ale je rozdíl mezi tím něco vykřikovat a pak doopravdy reformu zrušit. ČSSD bych chtěl také upozornit na to, že jejich sociálnědemokratičtí kolegové ve Švédsku zavedli v podstatě stejný model, o kterém my mluvíme nyní. Budeme o dohodu s ČSSD usilovat, ale odpovědnost musí nést vládní koalice. Nemohou mít právo veta.



    Lukáš Kraus: Fakta pane premiére, ne plochý populismus. Tedy k věci. Čtyři švédské důchodové fondy mají našlápnuto k jejich nejhoršímu výsledku vůbec. Vše směřuje k obrovským ztrátám po roce 2008 a to v rozmezí 150-200 miliard švédských korun, možná i víc. Celkově ubylo ve fondech 20 procent majetku za jediný rok. Většina finančních prostředků diverzifikovaných penzijních fondů je investována do akcií, tj. 55-65 procent svého majetku. První, druhý a čtvrtý fond má v akciích něco málo přes 60 procent. Třetí fond o něco méně, tedy 56 procent. Strop pro podíl akcií je 70 procent.

    Kromě akcií penzijní fondy investovaly především do pevně úročených složek a nemovitostí. Pravidla říkají, že nejméně 30 procent kapitálu musí být investováno do pevně úročených investic.

    Stockholmská burza klesla v roce 2008 o 42 procent. Fondy avizují, že se budou pohybovat kolem minus 20 procent. To jsou fakta za rok 2009 a to se ještě bavíme o fondech, které jsou státem pevně regulovány, nejde o komerční penzijní fondy naprosto nezávislé na státu, jak připravuje vaše vláda.



    Specielně současná krize na finančních trzích, krize neoliberalismu, dává jasné doporučení. Ne destrukci průběžného penzijního systému. Proto by měla sociální demokracie v ČR preferovat spíše norskou penzijní reformu, která začala platit v tomto roce. Nebo se držet českého modelu, ale nenechat ho záměrně podfinancovaný.

    FJ
    March 6, 2011 v 19.17
    tucet bludů....v 65 do důchodu v případě dožití půjjdu....
    To je dost a všechny podtrhují obludnost důchodové reformy made in Drábek and copany..Za nejvyšší obludnost je ovšem možno považovat zvýšení věku odchodu do důchodu a na druhou stranu zábor míst pro absolventy , vyučené...ti budou brát , když splní podmínky podporu v nezaměstnanosti a senioři plat a pak třeba i důchod.Měřit a používat argumentu, že se zvyšuje věk dožití a tak prodloužit nutnost ve vyšším věku chození do práce. Do tohoto bodu by se mělo zařadit i to, že se nebere do úvahu i jiná role žen z hlediska počtu dětí a druhé směny v péči o rodinu.

    Jinak to co hoši dělají a nehledají zdroje v přemíře korupce a její snížení a snižování s tím, že jde skutečně ne o důchodovou reformu, ale o daňovou reformu a přesun prostředků do privátních rukou, bez garancí návratnosti a ani prosperity různých fondů. Kdyby takové pilíře měly naše mosty, tak by se na ně nikdo neodvážil vstoupit. Je ovšem paradoxem, že tato vícepilířová opatření zase povedou k rozšíření a zvětšení tunelů, které již takto jsou obludné....

    Ještě asi bude nutno zkvalitnit práci zdravotních pojišťoven a zprivatizovat i ty... Vždyť i ony se nevědí rady s prostředky z veřejných prostředků a evidentně si nevědí s hospodařením s těmito prostředky rady. To soukromníci pečlivě vybraní budou jistojistě vědít...
    SH
    March 7, 2011 v 19.37
    TŘÍDNÍ BOJ.
    Pokud ještě někdo pořád nevěří v třídní boj, tady ho má, v podobě střetu o penzijní systém, jako na dlani. Na jedné straně VLASTNÍCI penzijních fondů a na druhé všichni ostatní KLIENTI. Kompromis neexistuje. Je možná jen jedna možnost. Buď pevný, průběžný systém garantující dostatečné penze, nebo penzijní fondy, do nichž by občané mohli, a nedej bůh dokonce museli, část svých prostředků z průběžného systému přemístit.
    + Další komentáře