Některé zbrojařské společnosti v sérii tajných jednání s představiteli vrcholných orgánů Evropské unie zvažují využití rámcového programu EU na podporu výzkumu na projekty zbrojní povahy. Informuje o tom agentura IPS.

Od útoků na Světové obchodní centrum v roce 2001 se někteří zákonodárci Evropské komise (EK) údajně snaží prosadit větší podíl zbrojního průmyslu na výzkumných rámcových programech. Důvodem je podle agentury IPS to, že bezpečnostní výzkumy prozatím podporované EU mohou být pouze civilní a nesmrtící povahy.

Na bezpečnostní výzkum je vyčleněno skoro jeden a půl miliardy eur z celkových třiapadesáti miliard, které se přerozdělují skrze sedmý rámcový program EU. Ten ale skončí v roce 2013, a zbrojní průmysl se tak snaží ovlivnit podobu jeho nástupce tak, aby dovoloval i financování výzkumů s více explicitní armádní povahou.

Mnoho zbrojařských lobbistů vidí výzkumné programy jako jeden ze zásadních potenciálních zdrojů financí pro zbrojní průmysl v dobách, kdy většina evropských států omezuje své výdaje na armádu. Členské státy NATO by sice oficiálně měly ročně věnovat dvě procenta HDP na armádu, tento cíl se ale v minulém roce podařilo dodržet pouze Řecku, Francii a Velké Británii.

Rozhovory o tom, jak by výzkumné granty mohly sloužit zbrojnímu průmyslu, se slučují do sítě nazvané SANDERA (Bezpečnostní a obranná politika v evropských výzkumech).

Burkhard Theile, jeden z německých zbrojařských lobbistů, který se rozhovorů účastní, prohlásil, že by rád viděl, aby se z grantů EU platil výzkum nových bezpilotních letounů (UAV). Ty jsou v současnosti používány hlavně Spojenými státy k bezpečným náletům proti povstalcům v Afghánistánu, Pákistánu a Jemenu.

„UAV mají jak civilní, tak armádní využití, a měly by být placeny Evropskou unií,“ řekl Theile v rozhovoru pro agenturu IPS. „Mohou být stejně dobře využity na střežení hranic nebo na mise podobné té, jakou máme v Afghánistánu,“ dodal bývalý viceprezident společnosti Rheinmetall, výrobce tanků a bitevních letounů.

Andrew James, profesor na Manchester Business School a koordinátor sítě SANDERA, ale potvrdil, že některé vlády členských států nechtějí dávat EK větší vliv v rozhodování o vědeckých výzkumech. „Někteří mocní aktéři v Bruselu by chtěli, aby obrana získala širší financování než je tomu nyní i kvůli tomu, že se armádní rozpočty jednotlivých zemí snižují. Je to ale politicky kontroverzní. Ne všem členským státům by se líbilo, aby se EK zapojovala do obranného výzkumu,“ řekl James doslova.

Plýtvání penězi daňových poplatníků

Pokud by ale lobbistické skupiny uspěly, je podle IPS možné, že zbrojní firmy budou moci čerpat i z rozpočtu rámcových programů, které jsou vyhrazené pro sociální a humanitní výzkumy.