Deník Referendum Svět

Rumunská vláda počátkem prosince podpořila poslanecký návrh zákona na změnu označování Romů na pejorativní Cikán. Vláda se odvolává na doporučení Rumunské akademie, která ve svém dvoustránkovém elaborátu změnu schvaluje. Proti se staví ministerstvo zahraničí a romské organizace, se kterými nebyly změny konzultovány.

Podobný návrh přednesl v letošním roce rumunský europoslanec Sebastian Bodu v Evropském parlamentu. Hlavním argumentem bylo, že slovo Rom bývá v zahraniční snadno zaměňováno se slovem Rumun.

Samotný rumunský prezident Traian Basescu se přitom v září ve veřejnoprávním rozhlase vyjádřil, že „označovat Cikány za Romy je omyl“.

Proti ústavě i úmluvám
Několik nejen romských organizací se v souvislosti s projednáváním předlohy podepsalo pod otevřený dopis nazvaný My jsme Romové! adresovaný poslanci Silviu Prigoanovi jako předkladateli návrhu a Ionelu Haiducovi, předsedovi Rumunské akademie. Zabývají se zde historií neustále se opakujících diskusí na toto téma, jakož i nelegitimností tohoto návrhu, který je dle nich v rozporu jak s rumunskou ústavou, tak mezinárodními úmluvami.

Mimo to rovněž upozorňují na historický význam pejorativního označení. Po příchodu Romů na rumunské území na konci 14. století bylo slovo ţigan – Cikán označením sociální skupiny, která se nacházela v otroctví. Až později se stalo označením Romů jako etnické skupiny.

Rumunští Romové se obávají, že oficiální podpora označení, které považují nejen Romové, ale i mnoho Rumunů za hanlivé, povede ke zhoršení situace a nárůstu rasisticky motivovaného násilí. Proto se také chtějí obrátit na summit Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

Členské státy OBSE se již v roce 1995 vyjádřily, že Romové mají mít právo na to označovat se dle vlastní volby, a bránit jim v tom je projevem diskriminace.

Rumun je Říman
Za nešťastný považují návrh i představitelé dalších občanských organizací. Valeriu Nicolae z Policy Center for Roma and Minorities poukazuje na skutečnost, že návrh je v rozporu s rumunskou ústavou. Ta v článku 6 stanovuje, že stát přiznává a zaručuje osobám příslušícím k národnostním menšinám právo na zachování, rozvoj a svobodné vyjadřování jejich etnické, kulturní, jazykové a náboženské identity.

Podle Nicolaeho je rasismus cyklickým fenoménem a změna v pojmenování Romů je opakujícím se tématem, které otevírají především nepopulární vlády nebo extremistické politické strany. Příslušný jev lze přitom pozorovat jak v Rumunsku, tak ve Francii nebo jiných státech Evropy.

„Něco podobného čekám brzy od nějakého italského politika z Říma, který navrhne, aby Rumuni nebyli označováni za Rumuny, ale za Vlachy, a to pouze z toho důvodu, že označení Rumun je příliš podobné pojmenování Italů žijících v Římě (romeno vs. romano). Nesmyslné počínání a impotence populistických politiků bohužel nezná hranic,“ uvedl Nicolae pro Deník Referendum.

Podle Mariana Mandache z organizace Romani Criss (Romský soud) přitom reálně hrozí, že kontroverzní návrh získá potřebnou podporu.

„Bylo by však velmi vážné, kdyby tento legislativní návrh schválil celý parlament. Jestliže předchozím návrhům doteď scházela nutná podpora, nyní se zdá, že by se najít mohla," řekl Deníku Referendum.

Sdílené pravdy?
Kontroverze navíc vzbuzuje i sám podklad pro návrh – dvoustránkové doporučení Rumunské akademie. Dle české romistky žijící v Rumunsku Petry Dobruské sotva dosahuje kvality běžné středoškolské seminární práce, a ke kvalifikovanému posudku má velmi daleko.

Materiál například obsahuje zmínku o kontroverznosti překladu slova Rom – člověk, muž: „Jako kontroverzní bych v daném kontextu spíše viděla zamlčení nebo neznalost dalšího významu, a to je Rom – příslušník vlastní etnické skupiny. Romština není zdaleka jediným jazykem, kde pojmenování člena vlastní skupiny znamená totéž,“ uvádí Dobruská pro Deník Referendum.

Součástí textu je rovněž vědecky nepodložená teorie o rozdělení romských skupin, ze které vyplývá, že etnonymum Rom používají pouze Romové ve střední a východní Evropě. Dle tohoto výkladu lze pak slovo Cikán chápat jako zastřešující termín pro všechny Romy na světě.

Celá práce končí tvrzením, že je slovo stejného původu používáno v mnoha zemích Evropy (Tsiganes – Francie, zingari – Itálie, Zigeuner – Německo atd.) bez jakýchkoliv restrikcí. V tomto případě se lze podle Dobruské domnívat, že se jedná o cílené zkreslení skutečnosti, neboť pracovníci Rumunské akademie se jistě nedomnívají, že Angela Merkelová běžně mluví o Zigeuner, a ne o Sinti und Roma.

Ještě se jedná
Dobruská dále vysvětluje, že argument se zaměňováním slova Rom a Rumun je v rumunské společnosti všeobecně sdílený a často je tímto zaměňováním vysvětlováno marginální postavení Rumunska v Evropské unii a pohled jejích občanů na Rumuny.

„Otázkou je, zdali změna pojmenování v rámci vlastní administrativy něco vyřeší. Bezzubost takového opatření se zdá být zřejmá. Předpokládám, že si žádný rumunský politik nemyslí, že přesvědčí celý svět k návratu k užívání pejorativního pojmenování Cikán,“ shrnuje Dobruská.

Celá záležitost projde patrně ještě vývojem, neboť poté, co všechna média v Rumunsku přinesla zprávu o podpoře návrhu vládou, se znenadání koncem minulého týdne objevila zpráva, že si rumunský premiér vyžádal v této souvislosti další materiály.

Podle pozorovatelů může být důvodem přezkoumání také odezva, kterou návrh vyvolal na mezinárodní úrovni. Rumunská masmédia se ale kauze od sdělení vlastní zprávy příliš nevěnují.