Deník Referendum Domov

Navštívil jsem před několik dny debatu o záměru zbudovat nové mezinárodním letišti nedaleko na sever od Prahy, ve Vodochodech. Asi nejvíce mne zaujalo, že investor Penta ve svém záměru zcela opomíjí jednu z největších kolonií havranů, která bezprostředně vedle jeho areálu sídlí.

Asi největší odborník na populaci havranů v České republice Lubomír Peške ve studii na to téma píše: „Zhruba 110 000 havranů přespává každý den v okolí Kralup nad Vltavou, odkud vždy ráno při východu slunce letí do Prahy a následně se večer vrací – celkem nějakých osmnáct miliónů přeletů havranů ročně."

Když se přitom podíváme na mapu, zjistíme, že zamýšlené letiště leží přímo na spojnici Kralup a severu Prahy, kam havrani létají. Pan doktor Peške proto i logicky pokračuje: „Střet letadla s havrany, zejména mladými nezkušenými, je v této lokalitě velikým nebezpečím."

Po této hrozivé informaci jsem kontaktoval i další odborníky z centrály Českého ornitologického svazu. Zde mi Lukáš Viktora řekl: „Oblast mezi Kralupy a Prahou je jednou z nejběžnějších migračních tras havranů. Nějaké plašení dravými ptáky je u takto velké havraní populace zcela směšným a nereálným opatřením."

Při pohledu na studii EIA, kterou investor zpracoval, mne pak již začala jímat hrůza. Veškeré trasy, kudy mají letadla z 3,5 milióny cestujících ročně létat, skutečně přímo kříží trasy každodenní migrace ptáků. Je přitom poměrně známou informací, že právě
střet ptáků s letadlem je nejčastější příčinou fatálních nehod.

Raději jsem proto zkontaktoval ještě dalšího předního českého ornitologa Jaroslava Škopeka, kterého mi na České ornitologické společnosti doporučili s tím, že se již několik desetiletí věnuje právě havraní populaci v okolí Kralup.

Ten mi řekl: „Havranům v okolí Kralup se věnuji již třicet let. Vždy ráno se havrani shromažďují k odletu. Nyní většinou na chemických zásobnících Kaučuku Kralupy a pak odlétají do Prahy, večer se vracejí. A to zcela pravidelně, každý den. Toto mám doloženo desítkami pozorovaní."

Šel jsem se tedy ještě jednou podívat do studie EIA, do map leteckých tras, a světe div se. Milionáře z Penty nenapadlo nic lepšího, než že v přibližovacím okruhu se letadla budou otáčet právě u těchto chemických zásobníků jedné z největších chemiček v zemi. Tedy tam, odkud havrani každé ráno odlétají.

Vím, že v Kralupech se vždy o těchto zásobnících mluvilo jako o „koulích", kdy stačí, aby bouchla jedna, od ní další a je po dvacetitisícovém městě. O těchto nebezpečích lidé na ministerstvu životního prostředí nevědí? Anebo vědí, ale přesto se rozhodnou investorovi vyhovět? Proč? Snad proto, že desítky lobbistů již týdny obcházejí ministerstva a slibují tučné odměny?

Říkám si, není lepší začít s přípravou letiště tak, že se nejprve vybere vhodná oblast, než se snažit vměstnat letiště někam, kde představuje nebezpečí pro miliony cestujících a pro tisíce lidí v okolí?

Jak jsem se na debatě o letišti dozvěděl, nejsou havrani jediným problémem zamýšleného projektu. Okolí budoucího letiště je tak hustě osídleno obcemi, že některé z nich jsou od startovací dráhy vzdáleny stovky metrů. Třeba v takových Panenských Břežanech naměřili hluk od cvičných letů až ke sto decibelům.

Díval jsem se do odborné lékařské literatury a to jsou již hodnoty, které u lidí přímo vedou k srdečním chorobám a dalšímu poškození zdraví. Opravdu dobrý nápad, tohle letiště. Pokud ho schválí, nemůže si v téhle zemi být již nikdo jistý, že mu vedle domu nebo školy jeho dětí nepostaví něco, co bude produkovat též oněch šťavnatých sto decibelů.

Konečně mne pak na debatě zaujalo i vystoupení místopředsedkyně parlamentu Kateřiny Klasnové. Asi správně řekla, že nové soukromé letiště ubere zákazníky státnímu letišti v Ruzyni a sníží hodnotu ruzyňského letiště o miliardy.

To jsme opravdu tak daleko, že budeme šetřit na platech učitelů, zdravotníků, na maminkách na mateřské dovolené a tak dále jen proto, abychom peníze mohli předat několika miliardářům, kteří si na úřadech mohou dovolit sehnat své známé?