Plénum Ústavního soudu přijalo 30. listopadu usnesení, zveřejněné toto pondělí, kterým bude policii umožněno získávat důkazy odebráním pachových stop, vlasů a bukálního stěru. Obviněný či podezřelý musí úkon strpět, může k němu být dokonce donucen zákonnými donucovacími prostředky. Ústavní soudci dospěli k závěru, že tento postup neznamená donucení k nepřípustnému sebeobviňování.

Ústavní soud rozhodoval o stížnosti, v níž stěžovatel protestoval proti udělení pořádkové pokuty za to, že odmítl poskytnout odběr pachové srovnávací stopy.

Nebýt donucen k sebeobviňování je součástí práva občana odmítnout výpověď v případě, že by mohl výpovědí přivodit trestní stíhání sobě či osobě blízké. Toto právo zaručuje Listina základních práv a svobod.

Evropský soud pro lidská práva v minulosti dospěl k závěru, že hrozba a uložení sankcí za neposkytnutí informací orgánům činným v trestním řízení jsou neslučitelné s právem na spravedlivý proces, pokud by v podstatě zničily samotnou podstatu práva neobviňovat sama sebe. Evropský soud přitom bere do úvahy čtyři kritéria. Jsou jimi povaha a intenzita donucení, existence relevantních procesních záruk, závažnost veřejného zájmu na vyšetření a potrestání daného trestného činu a způsob a účel použití takto získaných důkazů.

V některých rozsudcích dospěl Evropský soud k závěru, že za účelem získání vzorků krve, moči, vlasů a lidské tkáně pro účely testů DNA je obviněný či podezřelý povinen pasivně strpět tento pouze nepatrný zásah do své fyzické integrity. Tento krok odůvodnil jako nezbytný pro předcházení zločinnosti, což Úmluva o lidských právech umožňuje.

Ústavní soud rozhodl, že pravidlo o zabránění sebeobviňování by nemělo poskytovat absolutní ochranu v tom smyslu, že by obviněný či podezřelý nebyl povinen se účastnit vyšetřovacích úkonů vůbec.

Ústavní soudkyně Eliška Wagnerová vyslovila odlišné stanovisko. Domnívá se, že tyto úkony „musí být v přiměřeném poměru k závažnosti obvinění, k síle podezření, k pravděpodobnosti určitého výsledku a k hodnotě poznání, které mají přinést“. Wagnerová upozorňuje, že jde o zásah do soukromí i těch občanů, kteří jsou pouze podezřelí ze spáchání trestného činu. Podle jejího stanoviska Ústavním soudem schválený postup umožňuje vytváření databází DNA.

V minulosti soud vynesl protichůdná usnesení. V roce 2006 soudci například dali za pravdu stěžovateli v tom, že nemůže být pokutou nucen k poskytnutí důkazu, který může být použit proti němu. Také v roce 2007 soud vyhověl jinému stěžovateli v typově podobném případě, jaký projednával nyní.