Zástupci akademické sféry, neziskových a příspěvkových organizací, vytýkají ministru Dobešovi v otevřeném dopise likvidaci Akčního plánu Strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj. Autoři dopisu s ministerstvem školství na přípravě dokumentu dlouhodobě spolupracovali. Současné zásahy ministerstva však podle nich podrývají podstatu strategie a  nepřináší žádný pokrok v této oblasti vzdělávacího systému.

Vzdělávání pro udržitelný rozvoj má propojit zájem o životní prostředí s ekonomickými a sociálními otázkami. Ke vzdělávání, které bude brát v úvahu ohled na potřeby budoucích generací, se Česká republika zavázala v mezinárodních úmluvách.

„Postupně došlo bez jakékoliv argumentace k vyřazení mnoha opatření akčního plánu, které přitom byly autorským týmem koncipovány jako soubor vzájemně logicky provázaných aktivit. Výsledkem těchto zásahů je torzo, které jen stěží splňuje standard koncepčního materiálu celorepublikové úrovně,“ píše se v dopise.

„Dokument je nyní nesystematickým souborem náhodných bodů, které zbyly po redukci původního textu — dohromady nepředstavují žádnou alespoň trochu ucelenou vizi rozvoje dané oblasti vzdělávání, která by vycházela ze stávající Strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj přijaté vládou, ani základ pro tvorbu navazujícího Akčního plánu pro příští období,“ uvedla jedna z autorek původní verze strategie Jana Dlouhá z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze.

Původní plán stanovoval pět klíčových témat takového vzdělávání, jimiž jsou důraz na rozvoj občanské angažovanosti, vztah k místu, udržitelná výroba a spotřeba a komplexní průřezové začlenění VUR do celkového systému vzdělávání. Původní návrh připomínkovaný všemi resorty však za úřadování ministra Dobeše prošel zásadními změnami. Například bylo zcela vyjmuto téma snižování sociálního napětí.

Autoři zároveň připomínají, že akční plán byl zredukován navzdory tomu, že splnili podmínku ministerstva, jež požadovalo klást nulové nároky na rozpočet.

„Celkově působí dojmem nekoncepčního a velmi nedbale sestaveného dokumentu, který problematiku řeší čistě formálně a někde po zkrácení vůbec nedává smysl. Nedůvěryhodnost tohoto dokumentu zvyšuje falešné zaštiťování se autoritami — jak jmény původních autorů, kteří ovšem se současným zněním nesouhlasí, tak dokumenty, se kterými současné cíle nesouvisí,“ upozorňuje Dlouhá.

Vzhledem k tomu, že ministr Dobeš žádost o schůzku ignoroval, rozhodli se autoři upozornit na problém touto cestou. Zároveň zdůrazňují, že základním principem vzdělávání a uplatňování demokratických principů ve společnosti je dialog, který ovšem MŠMT odmítá vést.

„Pane ministře, na základě výše uvedených skutečností Vás vyzýváme k návratu k původnímu znění akčního plánu z července 2010, nebo k předložení takové verze akčního plánu, jenž bude koncepčním materiálem, který vychází z odborných poznatků a odpovídá zahraničním standardům tohoto typu dokumentů,“ vyzývají odborníci v závěru dopisu.