Vláda bude jednat s opozicí o přímé volbě prezidenta

ČTK, Vratislav Dostál

Vládní ODS, TOP 09 a VV chtějí v první polovině příštího roku prosadit ústavní změny, které by umožnily v roce 2013 volit prezidenta přímo. Koaliční i opoziční strany ale teprve budou jednat o modelu, a dohoda asi nebude jednoduchá.

Vládní koalice chce prosadit ústavní změny, které umožní v roce 2013 volit prezidenta přímo, v první polovině příštího roku. K debatě chce pozvat i ČSSD. Související návrhy předloží ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil kabinetu příští týden.

„Pak uspořádáme kulatý stůl, abychom zjistili, kterou formu přímé volby preferuje opozice," řekl předseda sněmovního klubu TOP 09 Petr Gazdík. Harmonogram prosazení přímé volby dnes projednali lídři vládní koalice na zasedání takzvané K9.

Podle Gazdíka je prosazení přímé volby hlavy státu jednou z priorit kabinetu pro příští rok, proto nelze na nic čekat. V úvahu zatím připadají jednokolová volba nebo dvě varianty volby dvoukolové.

„Pokud jde o dvoukolovou přímou volbu prezidenta, budeme jednat buď o tzv. francouzském modelu, kde do druhého kola postupují všichni kandidáti, kteří v prvním kole získali nejméně 12,5 procenta hlasů, nebo o modelu identickém s volbami do Senátu, kde do druhého kola postupují první dva kandidáti,“ uvedl Gazdík pro Deník Referendum.

Ústavní změna, o které politici diskutují léta, má možná šance na úspěch. Nedávno se na tom, že nástupce Václava Klause v prezidentském úřadu by měl být volen přímo, shodli v televizní debatě předsedkyně Poslanecké sněmovny a místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová a místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach.

Jak volit?

Otázkou ale je, zda se politici dohodnou i na způsobu přímé volby. Například občanští demokraté doposud s přímou volbou prezidenta nesouhlasili. „Jsem opatrný v úvahách o zavedení přímé volby prezidenta. Už tak je role prezidenta v české politice tradičně silná,“ uvedl před časem pro Deník Referendum Marek Benda z ODS.

Podle Bendy by totiž přímá volba mohla rovnováhu celého ústavně-politického systému vychýlit jedním směrem. „To by bylo obzvlášť nebezpečné v případě, že by byl prezidentem zvolen politik, jenž by byl ochoten zneužívat svého silného postavení v rámci ústavních mechanismů,“ doplnil občanskodemokratický poslanec.

„Občanští demokraté jsou dlouhodobě proti zavedení přímé volby prezidenta. A to z mnoha důvodů. Pokud se ale už koalice dohodla na prosazení přímé volby, budeme preferovat jednokolovou variantu, kde vítěz bere vše. V žádném případě nebudeme pro dvoukolový systém, kde by do druhého kola postoupili pouze dva nejúspěšnější kandidáti,“ doplnil Benda pro Deník Referendum.

Naopak Miroslav Kalousek z TOP 09 je pro dvoukolovou přímou volbu. „Já osobně jsem pro dvoukolovou variantu přímé volby prezidenta. Nicméně musím upozornit, že v TOP 09 doposud neproběhla vnitrostranická diskuse nad jednotlivými variantami přímé volby,“ uvedl pro Deník Referendum ministr financí.

Sociální demokraté jsou taktéž jednoznačně pro dvoukolovou volbu, kde do druhého kola postupují první dva kandidáti z kola prvního.

„ČSSD preferuje stejný model, jakým se volí do Senátu. Nicméně jsem skeptický, že k dohodě dojde. To, že má vládní koalice přímou volbu hlavy státu v programu, tolik nepřeceňuji, neboť klíčová bude dohoda o způsobu volby. Zatím nemáme žádné garance, že k tomuto druhému, avšak klíčovému kroku dojde,“ uvedl pro Deník Referendum Jeroným Tejc z ČSSD.

Rozšířit kompetence?

Otevřena také zůstává otázka případných rozšíření kompetencí volené hlavy státu. Podle Němcové z ODS by měl mít „z logiky věci" širší kompetence.

S tím ale nesouhlasí opoziční strany. Podle Jiřího Dolejše KSČM nepřistoupí na jakoukoli změnu, jež by byla krokem od parlamentarismu k prezidentskému či poloprezidentskému systému.

„My se diskusi o přímé volbě hlavy státu nebráníme. Avšak prioritou pro nás je ochrana parlamentarismu, kde těžiště leží na Poslanecké sněmovně a vládě, která je zákonodárnému sboru odpovědná,“ uvedl Dolejš v rozhovoru pro Deník Referendum.

I místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach by přímo volené hlavě státu spíše kompetence ponechal, neboť posun by zasahoval do pravomocí obou komor Parlamentu. Současně tehdy doplnil, že diskusi čeká také o případné změně funkčního období hlavy státu z pěti na čtyři či šest let. Přímá volba prezidenta by tak byla pevně spojena s určitými dalšími volbami v zemi.

Přímá volba prezidenta je zakotvena v koaliční smlouvě nynější vlády ODS, TOP 09 a Věcí veřejných. Podle Němcové se příslušné ústavní změny podaří uskutečnit tak, aby mohl být nový prezident občany přímo volen už před vypršením současného funkčního období Václava Klause v roce 2013.

S přímou volbou prezidenta v roce 2013 počítá i návrh volebního kodexu, který minulý týden poslal do připomínkového řízení ministr vnitra Radek John. Zákon by dokonce měl vejít v platnost 1. října 2012 tak, aby podle něj bylo možné volby vypsat v návaznosti na konec Klausova mandátu.

Návrh počítá s tím, že voliči dostanou sadu volebních lístků, na každém z nich bude jeden kandidát, voliči tak lístek pouze vhodí do urny, nebudou muset kroužkovat svého favorita.