Deník Referendum Domov

Evropská komise ve čtvrtek zveřejnila tři varianty reformy společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2013. Po jejich projednání předloží Komise v polovině roku 2011 podrobné legislativní návrhy.

Eurokomisař pro zemědělství a rozvoj venkova Dacian Cioloş při představení dokumentu řekl, že SZP se musí stát „ekologičtější, spravedlivější a účinnější“. Dále uvedl: „SZP neslouží jen zemědělcům, je tu pro všechny občany EU jako spotřebitele a daňové poplatníky. Musíme ji proto koncipovat tak, aby byla pro veřejnost srozumitelnější a aby bylo jasné, jaké veřejné přínosy mají zemědělci pro společnost jako celek. Evropské zemědělství musí být konkurenceschopné nejen z hlediska ekonomického, ale i z hlediska životního prostředí.“

Tři cíle: efektivita produkce, péče o zdroje a zachování rozmanitosti
Začátkem roku Komise uspořádala veřejnou diskusi a významnou konferenci o budoucnosti SZP. Velká většina příspěvků se shodla na třech hlavních cílech: efektivní produkce potravin, péče o přírodní zdroje a boj proti změně klimatu a zachování územní rovnováhy a rozmanitosti venkovských oblastí.

Sdělení Komise deklaruje odklon od podpory příjmů a od tzv. tržních opatření a naopak větší orientaci na cíle v oblasti životního prostředí a boje proti změně klimatu.

Nepředpokládá ale žádné velké změny. Ve všech třech případech Komise předpokládá zachování současného dvoupilířového systému, v němž prvním pilířem jsou přímé platby a tržní opatření s pravidly jasně definovanými na úrovni EU a druhým pilířem víceletá opatření pro rozvoj venkova, kde rámec pro možné režimy je stanoven na úrovni EU, avšak konečná volba režimů je ponechána členským státům nebo regionům pod společnou správou.

První varianta navrhuje zachovat současný systém plateb i zaměření politiky, ale se spravedlivějším rozdělením přímých plateb mezi členskými státy.

Varianta označená číslem tři naopak představuje hlubokou změnu. Navrhuje postupně zrušit přímé platby v jejich současné podobě a poskytovat jen platby za environmentální veřejné statky a doplňkové platby za zvláštní přírodní omezení. Tzv. tržní opatření, což jsou ve skutečnosti vesměs přímé intervence do cen, by byla zrušena, ale se zachováním možnosti uplatnění v případě závažných krizí.

Varianta č. 2 je trochu sugestivně představena podrobněji a jako jakási střední cesta mezi ostatními dvěma. Předpokládá mj. zachovat podporu příjmů, ale v takové podobě, aby to bylo v souladu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO). Přímé platby by měly být o něco spravedlivější mezi jednotlivými státy a poněkud komplikovanější: základní sazba, povinná dodatečná podpora za jednoduchá pro-environmentální opatření, doplňková platba za přírodní omezení a pro vybraná odvětví a regiony ještě zvláštní podpora.

Malé zemědělské podniky by měly mít jiný, jednodušší režim a základní sazba naopak nějaký strop, takže by od určité velikosti podniku dál nerostla.

Europoslanec Březina: Spojujme pole v lány
Podle europoslance Jana Březiny z KDU-ČSL je zejména důležité zaměřit se na podmínky, za jakých budou zemědělské dotace poskytovány. „V příkrém rozporu s našimi zájmy je záměr zastropovat přímé platby pro velké farmy, což by tvrdě postihlo právě české zemědělství s průměrnou výměrou farmy 84 hektarů, když celoevropský průměr činí jen třináct hektarů. Sdružování zemědělců do větších celků a z toho pramenící zefektivnění zemědělské výroby by mělo být spíše podporováno, a ne naopak finančně trestáno," tvrdí Březina.

Březina v souvislosti s reformou systému zemědělských dotací upozorňuje na plánované zavedení základní jednotné platby obsahující „zelenou" složku v podobě povinnosti agroenvironmentálních opatření. „Výše i patrně několikastupňovitá struktura této základní jednotné platby bude předmětem dalších jednání. Dnes jsou naše přímé platby na úrovni 255 eur/ha, je ovšem nutno dodat, že část této sumy si musíme doplácet z vlastních zdrojů," uvádí Březina.

„Měli bychom vážit na lékárnických vahách, jaká výše základní jednotné platby by nejlépe odpovídala našemu zájmu. Na jedné straně oprávněně usilujeme o sjednocení výše našich plateb s Němci, kteří nyní mají 345 eur/ha, na druhé straně se na nás mohou dotáhnout, a tím pádem posílit svou konkurenceschopnost Poláci, Slováci, Maďaři, Rakušané, Bulhaři či Rumuni, kteří všichni mají v současnosti nižší přímé platby na hektar než my. Spíše než přiblížit se za každou cenu Němcům by podle mého názoru bylo pro nás výhodnější zaměřit se na to, aby se nám dramaticky nepřiblížily ostatní sousední státy," doporučuje závěrem Březina.

Své připomínky k návrhu nové společné zemědělské politiky Evropské unie předložila také skupina českých ekologických organizací, které se zabývají dlouhodobými dopady zemědělství na kvalitu života lidí i zvířat a na životní prostředí.

Ekologové: zrušme vývozní dotace, podpořme rozmanitost
Ekologické organizace připravily souhrn nástrojů a opatření, které by vedly k nutné komplexní změně evropského zemědělství. Předaly jej ministerstvu zemědělství a v debatě s jeho představiteli hodlají tento návrh v co největší míře prosadit do výsledné oficiální pozice České republiky.

Ekologické organizace požadují, aby SZP od základu změnila své nastavení. Kompenzační platby by měly být z velké části nahrazeny podporou zajišťování veřejných služeb, např. zvyšováním druhové rozmanitosti. Navrhují zrušit otevřenou (exportní dotace) i skrytou (platby pokrývající část výrobních nákladů) podporu vývozu zemědělské produkce, která vytváří nerovnou konkurenci pro místní zemědělce, včetně rozvojových zemí. Požadují také maximální omezení závislosti na dovozu potravin a zejména krmiv pro hospodářská zvířata.

Základní platbu na hektar by zemědělci měli získávat pouze při splnění základních environmentálních standardů a standardů životní pohody zvířat a při vytvoření deseti procent ploch v rámci farmy, které přispějí ke zvýšení druhové pestrosti. Finanční podporu zemědělcům by doplňovaly další přesně vymezené platby podporující hospodaření v oblastech s vysokou přírodní hodnotou, ekologické zemědělství a zacílená agroenvironmentální opatření.