V muzeu pro komunikaci v Berlíně se dne 1. 11. konalo poslední rozloučení s Hermannem Scheerem, podle některých nejvýznamnějším německým politikem posledních desetiletí. Plody jeho práce — lví podíly na nastartování světového zájmu o obnovitelné zdroje, dvacetileté úsilí vedoucí koncem minulého roku k založení Mezinárodní vládní agentury pro obnovitelné zdroje IRENA i na tom, že Německo se stalo světovým předjezdcem ve využívání obnovitelných zdrojů energie, iniciace obnovitelné cesty v mnoha zemích a regionech a přesvědčení a iniciace mnoha lidí o důležitosti udržitelné necentrální energetiky.

Jako první vystoupila se smuteční řečí Bärbel Dieckmannová, někdejší primátorka Bonnu, kde sídlí centrum německého a evropského EUROSOLARU, a shrnula práci a ocenění, které se Hermannu Scheerovi dostalo. Scheer obdržel za svého života mnoho cen a mezinárodních ocenění; na předním místě lze jmenovat především alternativní Nobelovu cenu v roce 1999, ceny fotovoltaické a větrné světové organizace i ocenění časopisu Time „Hero of Green Century“ z roku 2002. Pořádal ročně několik vědeckých konferencí, v posledních letech proběhly významné čtyři konference na téma akumulace energie; napsal stovky článků, byl editorem dvou časopisů (Solarzeitalter, Zeitschrift für Neues Energierecht) a autorem téměř desítky knih, z nichž mnohé byly vícenásobně přeloženy, nejenom do angličtiny, ale vyšly i portugalsky, španělsky, dánsky, francouzsky, japonsky i česky.

Nebylo bez účinku, když dr. Steinmeier, předseda frakce SPD ve Spolkovém sněmu, jehož členem Hermann Scheer nepřetržitě od roku 1980 byl, hovořil o zásluhách zesnulého a při této příležitosti také o tom, že Scheer byl také vášnivým demokratem, jeho energopolitika měla rovněž mírovou dimenzi, když usiloval o jaderné odzbrojení a o mír. Tato slova zněla ve foyeru muzea, kde byly ponechány na některých místech otisky kulek z roku 1945 i jako doklad německé poválečné proměny od rozdmychavatele dvou světových válek k protagonistovi světového míru a vlajkové lodi snah o ukončení, jak Hermann Scheer říkal, vyhlazovací války s přírodou.

Na smutečním obřadu byli zástupci frakce zelených/Bündnis90 v německém parlamentu Renate Künastová a Jürgen Trittin, spolupracovníci a přátelé, všech asi 500 míst bylo zcela zaplněno a hosté ještě stáli okolo, v přízemním ochozu. Dalšími řečníky byli Wolfgang Palz, Michael Eckhart, první viceprezident EUROSOLARU Preben Maegaard a Mechtild Rotheová, bývalá viceprezidentka Evropského parlamentu; publicisté Franz Alt a Mathias Greffrath a vydavatel časopisu ZNER (Zeitschrift für Neues Energierecht) Peter Becker. 

Franz Alt, známý sluneční publicista, řekl, že bez snů a snílků nelze uskutečnit žádný pokrok. Umění přesvědčovat bylo Hermannovou silnou stránkou. Během třiceti minut rozhovoru s ním pochopil Muhammad Yunus, zakladatel Grameen Bank a nositel Nobelovy ceny míru, že bez slunce není pokroku, a dnes prodává v Bangladéši denně 1 000 fotovoltaických systémů. Za dvacet minut Hermann Scheer dovedl přesvědčit Angelu Merkelovou, aby podpořila založení mezinárodní agentury IRENA. Asi proto se kdysi nechal slyšet bývalý kancléř Gerhard Schröder, že Hermannova nebezpečnost spočívá právě v jeho schopnosti přesvědčovat.

Wolfgang Palz, předseda Světové rady pro obnovitelné energie, slíbil, že jeho organizace bude pokračovat v díle nastoupeném Hermannem Scheerem.

Na závěr vzpomínkové hodiny vystoupila Irm Scheer-Pontenagelová: „EUROSOLAR bude dále žít stejně jako Světová rada pro obnovitelné energie. Bude založena Nadace Hermanna Scheera, protože za tímto jménem stojí celoživotní práce. Všichni, kteří chtějí uctít památku Hermanna Scheera, by měli mottem svého života učinit název Hermannovy poslední knihy Energetický imperativ.“