Petr Gazdík je v rozhovoru s Lenkou Zlámalovou vzorně loajální k Miroslavu Kalouskovi i ke Karlu Schwarzenbergovi. Pochvaluje si, že na lidi se „selskou venkovskou mentalitou“ zabírá tzv. reformní bouráctví. Já dodávám, že asi opravdu trochu ano, protože si pletou hospodaření domácnosti s veřejnými účty a rozpočty. Je velkým úkolem zodpovědné levice takovým lidem vysvětlit jednak ten rozdíl, jednak dopady škrtů. Jak dobře postřehl Erik Best, i v atmosféře všeobecného škrtání některé kapitoly a položky státního rozpočtu bobtnají o desítky procent. A protože ministerstvo financí vede zkušený člověk, rostou zrovna ty, které jsou neprůhledné a veřejností špatně kontrolovatelné.

1. Nemyslím, že to je nějak výrazná změna.
2. Jak významné je složení kandidátek? O čem vypovídá? Jak se mění věková struktura zvolených zastupitelů?
3. Není to jen odraz vývoje věkové struktury celé populace?

Ve sloupku Proč jsou ti právníci zlí? cituje Tomáš Němeček s velkým porozuměním advokáta z filmu Causa Králík: „Proč my máme brát ohledy, když oni neberou ohledy?“ Pardon, ale jestli něco opravdu považuji za výdobytek civilizace — a že obecně na nějaký pokrok nevěřím! — jsou to právě tyto ohledy.

nesamozřejmosti existence českého národa