Hned v několika zemích Evropské unie proběhla ve středu série protestů, demonstrací a dílčích stávek proti způsobům, jakými jednotlivé vlády přistupují k nezbytným úsporám. Ve Španělsku byla nejsilnějšími centrálami vyhlášena přímo generální stávka. Účastníci protestních akcí zdůrazňovali, že nechtějí být těmi, kdo ponesou nejtěžší důsledky krize, kterou rozpoutaly nezodpovědné operace finančních institucí. Demonstrace doprovázely jen ojedinělé násilné incidenty.

Největší účast byla zaznamenána na akci, kterou svolala do Bruselu Evropská odborová konfederace (ETUC) a na níž dorazilo kolem sta tisíce lidí z nejrůznějších koutů Evropy. Několikakilometrový průvod skončil v parku nedaleko ústředí Evropské unie.

Ve stejné době a stejném městě přitom Evropská komise představila návrh sankcí proti zemím, které nebudou hospodařit v souladu s unijními pravidly. V praxi to znamená zpřísnění rozpočtové discipliny, a tedy mimo jiné opět důraz na úspory. „Všechno bude ještě horší,“ okomentoval opatření předák ETUC John Monks.

Mezi účastníky demonstrace byly i delegace českých a slovenských odborářů. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil řekl, že tři stovky českých odborářů přijely podpořit „určitou sociální spravedlnost. “

Chceme, aby zaměstnanci neodnášeli to, co krize přinesla, ocitovala Zavadila ČTK.

Protestní pochod se obešel bez větších výtržností, ale policie zadržela 148 lidí, kteří u sebe měli zakázané předměty. Po skončení pochodu se policisté střetli s anarchisty a asi šedesát jich zadrželi.

Akce způsobila kolaps bruselské dopravy, a to tím víc, že se k ní bruselští dopravní policisté přidali.

Španělé nejdůsledněji

Ve Španělsku se generální stávka uskutečnila poprvé od roku 2002. Na rozdíl od protestů v jiných zemích ji ovšem nejvlivnější odborové centrály nevyhlásily kvůli obecně neoliberálnímu přístupu k úsporám, ale spíš radikalitě vládní reformy trhu práce. Od zmírnění ochrany zaměstnaců a zjednodušení možnosti zaměstnavatelů propouštět si Zapaterův socialistický kabinet slibuje především snížení nezaměstnanosti, jež ve Španělsku letos dosáhla dvaceti procent.

Podle organizátorů se stávky zúčastnilo sedmdesát procent zaměstnanců, ale ministr práce a imigrace Celestino Corbacho Chávez tvrdí, že stávkovalo jen sedm procent státních zaměstnanců a že spotřeba elektřiny klesla o šestnáct procent.

Silně byla ve Španělsku zasažena doprava, včetně letecké (mimo jiné byly zrušeny tři lety ČSA do Madridu a Barcelony) a vlakové. Stávkovali také zaměstnanci komunálních služeb, částečně i novináři a další zaměstnanci. Místní média hlásila několik střetů mezi stávkujícími a policií a několik raněných.

Podle komentářů, které přinesly v uplynulých dnes přední španělské deník El País a El Mundo, nehodlá Zapaterův kabinet na reformě trhu nic měnit. Krátce před stávkou ale vyjádřil ochotu dohodnout se s odbory na dalších sociálních reformách, zejména zdravotní a důchodové.

Argument do prázdna

Několik tisíc lidí demonstrovalo také ve Varšavě, kde vláda připravuje zmrazení mezd ve veřejném sektoru a příští rok chce zvýšit daň z přidané hodnoty a spotřební daň z alkoholu a z cigaret. Odboráři žádali zvýšení minimální mzdy a sociálních dávek. Polsko bylo loni jedinou zemí unie, které se díky dobré proexportní politice v zemědělském sektoru a silnému vnitřnímu trhu vyhnula hospodářská recese.