Celostránkový rozhovor s Bohuslavem Sobotkou vedla Lenka Zlámalová. Dokud byla ekonomickou redaktorkou v Hospodářských novinách, její články i občasná vyjádření v jiných sdělovacích prostředcích jsem čítal velmi rád. Nebývalo v nich ideologické zaujetí („modré svazáctví“), ale naopak jistá uvážlivost a hlavně vědomí limitů a nedostatků tržního hospodářství jako takového a jeho varianty v ČR a EU zejména. Také na otevřenost vůči alternativám si pamatuji.

V citovaném rozhovoru (nebo snad obecně ve vnitropolitické oblasti) je to mnohem horší. Umanutě opakuje některé apriorní soudy a nepřesnosti: od Davida Ratha bylo „hulvátstvím“, že nešel na oběd se členy vlády, a státní zaměstnanci jsou „kasta“, která na rozdíl od soukromého sektoru dosud nijak nepocítila důsledky krize. Smířila se s tím, že „v politice rozhoduje dojem“. Snad díky svým odborným vědomostem aspoň nechala pěknou Sobotkovu pointu: „V posledních letech v Evropě firmy dávaly čím dál menší část svých výdělků na platy a naopak měly čím dál větší zisky.

předmluvě zde