Sociální demokraté jsou horší než komunisté

Pavel Šaradín

Vnímání politických stran v myslích mladých lidí obsahuje dle výzkumu jeden zvláštní paradox. ČSSD představuje větší hrozbu než komunisté.

Už se tu psalo mnohokrát o největších nedostatcích sociální demokracie a co všechno způsobilo její oslabení. Také jsme se vesměs shodli na tom, že povolební politika strany není ideální, že měl být dávno zvolený předseda, že šéf podzimní kampaně poněkud tápe atd. Na jedno se však trochu zapomíná, proto ten v tomto deníku poněkud expresivní a snad i bulvární titulek.

Ten ovšem vychází z reality, je to pohled mladých lidí na politiku sociální demokracie. Ať jsou kořeny nepopularity ČSSD u mladých lidí různé, skutečnost, že ke straně mají negativnější postoj než ke komunistům, je doložitelná.

×
Diskuse
??
September 18, 2010 v 21.40
Nápad pro novináře
Zkuste napsat něco pozitivního o ČSSD. Já si totiž nemůžu vybavit, že bych kdy četl nějaký pozitivně laděný článek o ČSSD (ať u deníků pravicových či levicových). Totéž se týká i reportáží v TV a Ro. Jestli o něčem takovém víte, pošlete mi odkaz. (Nemám tím na mysli stranický tisk či blogy politiků ČSSD.)
O komunistech jsem také nečetl (neviděl, neslyšel) nic pozitivního, ale těch negativních věcí je méně, protože o komunistech se píše (točí) méně než o soc. dem.
Existuje vůbec pozitivní článek o Jiřím Paroubkovi, jehož autorem by nebyl on sám, jeho žena či nejbližší spolupracovníci?
SH
September 23, 2010 v 16.33
Třídní boj současnosti.
Polistopadová moc zákonem zakázala „třídní boj“, aby jej sama mohla skrytě provozovat v zastřenější formě. Příkladně prostřednictvím médií a až propagandistickou reklamou, na níž má zajištěn především finanční monopol. Komunisty považuje za „druh“ odsouzený k vymření. A tak jejím jediným opravdovým nepřítelem je ČSSD. Ale nejen ona, nýbrž všechny odrůdy socialismu vůbec. Z toho důvodu je, mimo jiné, prakticky vyloučeno, aby levice vygenerovala jakousi svou TOP09.
Komunismus i socialismus vznikly prakticky vedle sebe jako odpověď na nelidskosti rodící se průmyslové společnosti. Globalismus, čili nejvyšší stupeň imperialismu, svou nelidskou tvář teprve začíná formovat. Tu již dneska dovedou vidět jen ti prozíravější. Až se probudí většina, pak teprve bude šance na vznik nového řádu. A to nelze urychlit. Osobní zkušenosti nelze sdělovat a mládí je charakteristické i tím, že starším, nadtož starým, prostě nedůvěřuje. Nejdůležitější pro ČSSD, alespoň podle mne, je, aby udržela distanc od rostoucích nelidskostí globalismu. Její čas pak přijde a něco mi říká, že to nebude zas tak dlouho trvat. Ale ona pak musí být připravena na rozhodný souboj s „revoluční“ nespokojeností, vybuzenou politickou mocí jen proto, aby mohla nastolit extremně pravicovou diktaturu.