Při vstupu do rozlehlé haly MeetFactory na první pohled zaujme histrionská scéna výpravné instalace Andrewa Gilberta, v níž pózuje za stolem třináct figurín v bizarních uniformách s nadmíru vysokými klobouky skotské gardy.

Umělec žijící v Berlíně je evidentně zaujat vizuálně přitažlivým koloritem jak vojenské koloniální tematiky, tak i brutálním výkonem teritoriální moci, kterou zhustil do groteskní červeno-černé frašky.

Jejím hrdinou je vyšší šarže aneb macho, jenž ztělesňuje řád. Ve zdvojeném dialogu se smrtí i láskou; je obklopen lebkou kostlivce i pokořenou krásou domorodé vamp. Autor zpracoval téma důkladně v instalaci i bravurní kresbou. Diváci jsou konsternováni a zároveň se můžou potrhat smíchy.

Je s podivem, jak vedle hřmotného výjevu s řinčením zbraní a pachem mulčované kůry, dokonale vynikne chirurgicky přesná malba, kterou vytvořila Veronika Landa, absolventka malířské školy prof. Vladimíra Skrepla na AVU v Praze (2008).

Namísto, aby se vrhla do víru výstav, se malířka na dva roky stáhla do ústraní MeetFactory a formou volné abstraktní malby s místy vyvýšeným reliéfem strukturní materie vytvářela svůj projekt jako tematickou skladbu.

Veronika Landa ji zde představuje na dvou oválech a čtyřech úzkých horizontálních obrazech jako svou současnou verzi mýtu s názvem Apollo a Marsyas; včetně drobné figurální instalace, v níž se ve skleněném válci ukazuje extrémně zranitelný živý organismus záhadného tvora.

Její rozměrné obrazy Marsyas vidí vysoké hory a protější Marsyas v nebi oslňují nepředmětnou vizí závrati, kterou lze vnímat souběžně s věcně vyznačeným půdorysem právě probíhající bitvy. Síla autorčiny malby je tu vyvolaná z ještě doutnajícího magmatu bolesti a utrpení.

Malířský proces, který Veronika Landa zakouší skrze empatii k satyrovi stahovanému z kůže mě přesto něčím mate. Zápas mezi svistem božských strun a pozemským dechem je totiž spatřen a zaznamenán jako možná nerozhodný, neustále přítomný duel, který je autorce důvěrně blízký.

Příběh Marsya provází projekce spontánních kreseb ze stránek autorčiných skicáků, vystavených ve vitrínách. Jsou tu k vidění i sugestivní šifrované zprávy s písmovými signály znaků, které chrání její vlastní tajný kód.

Julita Wójcik z Gdaňsku vytvořila do nově vestavěné galerie esteticky působivou instalaci. Zavěsila od stropu pletené modely šesti kostelů, jejichž nasvícené lodě a špičaté věže míří směrem dolů a „kreslí“ na stěnách zšeřelé Kostky přízračnou stínohru.

Autorčiny prostorové práce tu mezi nebem a zemí kriticky reflektují prapodivnou stavební praxi, která v Polsku zamořuje sídliště panelovými svatostánky. Jsou nedostavěné a předurčené zůstat na věky opuštěné.

Tři pozice rezidentů lze chápat jako konfrontaci napětí ze silné malby a autentické kresby s přesvědčivým výrazem hmotných, ale také pomíjivých věcí v médiu instalace. Jejich střet zde ukazuje oprávněnost jak inovace klasické formy, tak i věcného jazyka nových médií.

Výraznou přehlídku prací zdejších rezidentů doplňuje koloniální apendix, tj. improvizovaná expozice Internacionální Bongo Bongo Brigády, na níž excelují obrazy, kresby, ale také komická video smršť na TV obrazovce, na které se podílí mnoho Adrewových přátel a spřízněných umělců.

Čestné místo v ní zaujímají dvě autentické voyerské fotografie dnes už světoznámého umělce a podivína, Miroslava Tichého z Moravy. Výstavku připravil kurátor Holy Brocoli from India jako živelnou týmovou akci.

Představuje (pouze do 30. června!) v Gilbertově ateliéru (tel. 737 714 288) nejnovější práce cca pětadvaceti umělců převážně z Berlína, kteří zavítali do pražské MeetFactory, aby ji dobyli kouzlem i umem současných „divochů“.

Residenti 2 - Veronika Landa, Andrew Gilbert, Stínidla - Julita Wojcik. Kurátor Dušan Zahoranský, Galerie MeetFactory. Výstava potrvá do 10. července 2010.