Kafemlejnek vědeckých výkonů
Dušan RadovanovičZpůsob hodnocení vědeckých výkonů, podle něhož se přidělují institucím finance, nazývají akademici „kafemlejnek“. Všichni jej kritizují, kdy dojde ke změnám, však jasné není. O hodnocení totiž rozhodují lidé, kteří mnohdy nemají s vědou nic společného.
Na počátku stála chvályhodná idea. Vědět, jaké výkony jednotlivé vědecké instituce podávají, jak jsou kvalitní a následně jim na základě těchto kritérií přidělit potřebné peníze. Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) proto přišla s bodovým systémem hodnocení vědy, jenž ovšem vyvolal nebývalou vlnu kritiky napříč vědeckými obory.
Bodové hodnocení udělované za jednotlivé výstupy totiž vůbec nebere v potaz kvalitu. Nikdy nerealizovaný patent platný jen v Česku je ceněn prakticky stejně jako odborná publikace renomovaného profesora, jež je výsledkem mnohaleté práce. Především pak nikdo nehodnotí kvalitu ani objevnost výstupu. Důležité je mít co nejvíc položek na seznamu.
„Metodika totiž „namele“ výsledky výzkumu bez ohledu na jejich význam na jednu hromadu a podle její velikosti navrhuje přidělování financí jednotlivým institucím,“ popisuje princip kafemlejnku někdejší předseda Akademie věd Václav Pačes. Podle mnohých by tedy nemělo hodnocení spočívat v pouhém sčítání bodů, ale mělo by stát na kvalitativním hodnocení.
Jsem přesvědčen, že nejde jen o absurdní systém, který vznikl v hlavách byrokratů a nevzdělaných politiků. Jde o záměr. Jak zpochybnit význam celého segmentu naší společnosti. (Což souvisí s výsledky Eurobarometru v hodnocení vědy a jejího významu u českých občanů - viz včerejší zveřejnění výsledků.) Jde o to mít v rukou argumenty pro "šetření". Zpochybňuje se tím základní výzkum, zdroje mají být směřovány do aplikovaného, který většinou spravují soukromé firmy a průmysl. A jestliže se dnes chystají změny v rámci správy univerzit (ve prospěch účasti průmyslu a soukromých podniků ve správních radách), již si můžeme dnes odpovědět, kam bude směřovat univerzitní školství...