Volby nevolby - devastace Petrské čtvrti pokračuje

Milan Smrž

Autor žije v domě v Truhlářská 11 již ve čtvrté generaci. Jeho boj proti devastaci Petrské čtvrtě není motivován jen osobním zájmem. Jako zastupitel MČ Praha 1 se setkával s tím, že lidé museli opouštět byty, v nichž zpravidla strávili celý svůj dosavadní život.

Dne 24. 05. 2010 schválila rada městské části záměru rekonstrukce a dostavby bytových domů, č.p. 1105, k.ú. Nové Město, Truhlářská 11 a č.p. 1089, k.ú. Nové Město, Soukenická 12. Rozhodnutí zakládá souhlas k dostavbě vyšších pater uličního objektu č.p. 1105 a výstavu velikého dvorního objektu o osmi nadzemních podlažích. Radou schválená dostavba má být realizována částečně na místě, kde již jednou byly pokutovány ilegální destruktivní zásahy prováděné vlastníkem nemovitosti panem Svinkou. Je snad zbytečné se ptát, jak je možné, že jeden úřad zakáže a pokutuje a druhý stejnou kauzu za nedlouho zase schválí?

Realizace záměru dostavby bude mít nesporné následky pro životní prostředí a život obyvatel. Poškodí uživatelská práva majitelů a uživatelů okolních domů, protože je zastíní. Většinou se proti této námitce argumentuje tím, že se nejedná o přímé zastínění ze směru slunečních paprsků. Tento argument však nelze přijmout, protože v našich zeměpisných šířkách je podíl rozptýleného (difuzního) záření značně vysoký a činí 50 až 70 %. V dvorním traktu domu v Truhlářské 11 je vnitrobloková zeleň. Jako jedna z mála v této končině. Stavebním záměrem, jehož následkem bude snížení světla na minimum, se její šance stane nulovou. To je už takový dobrý zvyk. I na náměstí Republiky se krčí místo dobrých deseti stromů, které byly ve vizualizaci plánů rekonstrukce, jen jeden maličký stromek na rohu s Truhlářskou.

Vybudování velikých a luxusních bytů ve vnitroblokovém domě, z nichž každý bude mít podle záměru průměrně 200 metrů, si nutně podle zákona vyžádá budování podzemních garáží pro množství aut. To povede k dalšímu zahuštění dopravy v Truhlářské a Soukenické ulici, kde intenzita provozu v posledních letech řádově stoupla. Dostavba a vestavba naruší celkový architektonický rámec lokality a zmenší se nezastavěná plocha vnitrobloků.

Ke schválení záměru dochází ve chvíli, kdy je přes protesty občanů prakticky zrealizována stavba bytového objektu na místě někdejší zahrady přináležející k základní škole v Klimentské ulici. Nový objekt je vzdálen od oken školy pouhých několik metrů. Místo výhledu na Petrské náměstí, přes školní zahradu, kde stromy a keře byly sice již před časem likvidovány ve prospěch vybudování hřiště v rámci protidrogových programů, budou žáci čučet do zdi. Nicméně toto hřiště bylo zase dále (opět v rámci veřejného rozpočtu) přesunuto do velmi sporné lokality v pruhu zeleně u pobřežní komunikace na nábřeží L. Svobody navazující na dálniční nájezdy pro oba směry. Plíce sportujících školáků si zde opravdu přijdou na své. Jedno lepší než druhé. Zdá se, že celá sekvence byla zřejmě předem pečlivě připravena, aby každá další proměna méně bila do očí.

Současné rozhodnutí rady Městské části Praha 1 žehná devastujícím zásahům v Petrské čtvrti. Navazuje již na tradici. Na konci devadesátých let byly vybourány historicky a architektonicky nejcennější objekty v Truhlářské ulici na parcelách 420 a 419 — domy s číslem popisným 13 a 15 a velmi necitlivě sem byla umístěna obrovská stavba objektu s kancelářskými prostory. Tato dostavba je důkazem mizivého důrazu vedení městské části na zachování původních funkcí této části města.

Oba „rekonstruované“ domy jsou cílem mnoha studentských výprav, kdy lektor na nich demonstruje, jak špatně lze provádět dostavby v centru historického města.

Mezi domy 10 a 8, které mají jedno, resp. 3 nadzemní podlaží, je proluka, která slouží jako požární přístup a nouzový východ z Paladia. Zda schválila rada MČ Praha 1 další báječný projekt — výstavbu devítiposchoďového domu.

Předseda představenstva pan Petr Svinka si na nájemníky v Truhlářské 11 pozval před necelým rokem squattery. Obdobné způsoby patří do výzbroje každého „tvrdého majitele“, kterému zákonní nájemníci překážejí v rozletu. V Praze, i třeba v Berlíně. To se ovšem příliš nezdařilo a nájemníci a mládež se skamarádili. Majitel o sobě říká, že je slušný podnikatel. Proč tedy dostal historicky nejvyšší pokutu od památkářů?

Osud Petrské čtvrtě je dramatický. Několik stále rychleji chátrajících prázdných objektů a na druhé straně dostavby odporující zásadám zachování původního rázu čtvrti. Třeba má Petrská čtvrť sloužit jako záporný příklad. Má na to pěkně našlápnuto. Krvavá tragedie v Soukenické ulici v minulém podzimu to jenom podtrhuje.