Ekoterorista
Milan SmržOznačení ekoterorista přirozeně vyvolává představu člověka, jehož činy mají negativní dopad na životní prostředí. Přitom je používáno pro ty, kteří se je naopak snaží chránit.
Občas mě tímto termínem častují posluchači a už vůbec tímhle slovem nešetří anonymní diskutéři na internetových portálech. Kdo je to vlastně ekoterorista, koho tím vlastně myslí?
Asi to je někdo, kdo má připravenou hroznou zbraň ničící životní prostředí, kterou chce ohrožovat své spoluobčany. Jak by mohla taková ekologická zbraň vypadat? Je možné, že by to snad mohla být nějaká nebezpečná látka, která by byla vypouštěna z vysokých komínů, aby se rozprostřela po okolí a svým jedovatým dechem devastovala populaci? Nebo by se tito odpudiví lidé uchýlili k tomu, že by vylévali do vody nebezpečné látky, aby ohrozili zdraví svých spoluobčanů, a mohli je tak vydírat? Nebo jejich nejtvrdší křídlo by rafinovaně začalo podporovat nějakou technologii, která po sobě zanechává odpad, který by bylo třeba izolovat od životního prostředí stovky tisíc let, hrozí válečným zneužitím, a navíc by alibisticky tvrdili, že se jedná o nejčistší technologii?
Příliš by však nemluvili o tom, že dodnes na světě neexistuje žádný konečný a bezpečný sklad těchto odpadů. Nebo by snad na základě nebetyčné drzosti mohly některé radikální skupiny ekoteroristů implantovat do genomu běžných zemědělských plodin cizorodé genetické informace, a doufat, že se tento oč více podporovaný o to méně prozkoumávaný krok konečně vymkne jakékoliv zbytečné kontrole, a blahodárné geny zajišťující rezistenci proti herbicidům či zaručující dlouhodobou skladovatelnost plodin se konečně přenesou na všechny ostatní rostliny?