Zájem o klimatické změny vyvrcholil během prosincového summitu v Kodani, ten však skončil historickým neúspěchem. Od té doby problém zdánlivě ustoupil do pozadí, k čemuž přispělo několik faktorů.

Patrně nejvýznamnějším z nich bylo systematické podkopávání důvěryhodnosti vědy, která jednoznačně varuje před katastrofickým vývojem podnebí v případě, že lidstvo nezmění dosavadní kurs. Konference v Kodani měla být mezníkem v ochraně klimatu. Po letech vyjednávání se očekávalo přijetí dohody, která by konečně začala snižovat dosud stále rostoucí emise skleníkových plynů. To ale zároveň zmobilizovalo korporace a vlády, které na omezení spotřeby fosilních paliv, zastavení odlesňování či reformě zemědělství nemají žádný zájem — naopak by takové kroky ohrozily jejich krátkodobé zisky.

V předvečer kodaňské konference proto agentury pro manipulaci veřejným míněním zahájily dlouho připravovanou ofenzívu. Předhodily médiím několik překroucených tvrzení z ukradené korespondence mezi anglickými vědci. Vyfabrikovaná ostuda byla na světě. Pár citací, které na první pohled vědy neznalému čtenáři — jemuž soukromé dopisy samozřejmě nebyly určeny — zněly sice skandálně, ale ve skutečnosti nedokazovaly vůbec nic, snad kromě složitých mezilidských vztahů: světe div se, i vědci jsou jenom lidi.