Ve čtvrtek jsem se v Brně zúčastnil již pošesté pravidelného sympózia, tentokrát věnovaného dvaceti letům politické vědy v České republice. Na jaře roku 1990 byla v Československu založena první katedra politologie, dnes máme takových pracovišť deset. V tomto směru se jedná o velice mladou vědu, která je v oblasti humanitního vzdělávání u nás zřejmě nejprogresivnější. Veřejnosti však pojem politologie či politolog splývá s představou pouhého komentátora aktuálního dění, možná i prognostika, který přečte o dvoje noviny více než jeho okolí a pravidelně sleduje Otázky Václava Moravce. Proto nám také sděluje svá moudra a pokouší se odhadovat budoucnost. Novináři se totiž často ptají, kdo vyhraje volby, co udělá v příštích dnech ten a ten politik, jaká koalice vznikne atd. To všechno jsou velmi zkreslené představy, ale podobné máme i o dalších sociálních vědách.

Již v lednu jsem zde psal o obraně politologie a jiných sociálních věd a varoval před jejich ekonomizací. Připomenul jsem rovněž neuvěřitelný citát ministryně školství Kopicové, která by studentům politologie či mezinárodních vztahů nejraději zavedla školné, zatímco mladé inženýry, které potřebujeme, by všelijak podporovala. Takové vyjádření ukazuje na různé priority a zejména otevírá propast mezi sociálními/ humanitními a technickými vědami. Ale proč o tom znovu píšu? Ekonomizace pokračuje, stačí se podívat na návrhy, které ukazují, že největší díl z peněz určených na vědu spolkne ministerstvo průmyslu a obchodu!