↗

V diskusi o daňových rájích si Marian Jurečka mimo jiné Vojtěchu Filipovi stěžoval, že komunisté jeho dědečkům sebrali rolnický cukrovar. Foto KDU-ČSL

„Můžete mi, prosím vás pěkně, říct, poslanci vládní koalice, z koho tady děláte blbečky?“ rozčiloval se minulý týden ve Sněmovně lidovecký předseda Marian Jurečka. Stalo se tak poté, co poslanci politického hnutí ANO ve spolupráci s kolegy z KSČM i většinou klubu ČSSD odmítli schválit jeho pozměňovací návrh, který měl za cíl vyloučit ze státní podpory v rámci programu Antivirus a státních záruk společnosti sídlící v daňových rájích, aby vzápětí podpořili doprovodné usnesení s téměř totožným obsahem.

Jurečka ve svém emotivním vystoupením zákonodárcům připomněl, že to byl přece premiér Andrej Babiš, který v předvolebních kampaních, kudy chodil, tudy sliboval, že bude bojovat proti odlivu peněz do daňových rájů. „Tak proč děláte tohle? Vždyť je to pokrytectví úplně non plus ultra. Promiňte, ale tomuhle já vůbec nerozumím,“ vyčítal jim s tím, že je přeci zcela logické, aby stát, respektive čeští daňoví poplatníci — obzvlášť v těžké době — nepomáhali firmám, které vyvádějí zisky do zahraničí.

Na poslance vládní koalice se následně obořili i další představitelé opozice. Předseda poslaneckého klubu občanských demokratů Zbyněk Stanjura říkal, že vinu za nepřijetí pozměňovacího návrhu nese ministryně financí Alena Schillerové, která k němu dala nesouhlasné stanovisko. Lídr Pirátů Ivan Bartoš konstatoval, že Babišova vláda proti únikům peněz do daňových rájů bojuje leda na tiskových konferencí, ale že skutek utek. A předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová si rýpla do komunistů, kteří jako jediní odmítnutí Jurečkova návrhu hájili.

↗

Poradenská společnost Bisnode uvádí, že z daňových rájů je kontrolováno 2,38 procenta českých firem. Tabulka Infogram, Jan Gruber, DR

Debata se — jak už bývá v malostranských palácích zvykem — následně stočila zcela jiným směrem. Jako už tolikrát se řešilo, zda Českou republiku více zplundrovalo jednačtyřicet let diktatury komunistické strany, nebo první polistopadové roky, v nichž udávali tón politici s modrým ptákem na hrudi. Z rukávů se sypala čísla škod. Připomínaly se justiční vraždy. Mluvilo se o frontách na kdeco nebo o nucené kolektivizaci zemědělství a budování jednotných zemědělských družstev. A pak se šlo dál.

Hlasování a proběhlá rozprava ukázala, že vládní koalici téma daňových úniků zvlášť nepálí. Peněz je zřejmě všude dost a na nějaké té koruně beztak nesejde. Jenomže ani Jurečkův návrh by v praxi také mnoho nesvedl. Zakazoval totiž poskytování státní podpory jen firmám, které sídlí v zemích, jako je Vanuatu, Guam, Trinidad a Tobago, Jersey nebo britské korunní závislé území, ostrov Man v Irském moři. Celkově se jednalo o dvacet, převážně podobně významných států.

Daňové ráje ovšem nejsou jen ostrůvky ztracené kdesi v oceánu, daleko od hranic České republiky, mnoho se jich nachází i v jejím blízkém sousedství, přímo v Evropě. Namátkou lze uvést Nizozemsko, Kypr, Monako, Lucembursko nebo Lichtenštejnsko. Na ně ale pozměňovací návrh lidoveckého předsedy nemyslel, ačkoli jen v prvních ze dvou jmenovaných zemí má sídlo více než pět tisíc čtyři sta českých firem, zatímco třeba právě v Jersey pouhých jedenatřicet.

Bývalý ministr zemědělství si rovněž nepoložil otázku, proč by společnosti, které vyvádějí zisky do daňových rájů, neměly být vyloučeny z nároku na veřejné peníze i v jiných případech. Nebo je snad žádoucí, aby směly dosáhnout na různé dotace a pobídky? Aby mohly usilovat o veřejné zakázky za stovky milionů korun? Je v tom nějaký podstatný rozdíl?

Jistě lze namítnout, že obsáhnout tolik problémů do jednoho pozměňovacího návrhu, a to navíc k zákonu, který je projednáván ve stavu legislativní nouze, tudíž bez možnosti patřičné přípravy, prakticky nelze. Lidovcům, ale i ostatním opozičním politickým stranám ovšem nic nebránilo, aby do boje s daňovými ráji vytáhli již dříve, příležitostí měli nepočítaně. Téma odlivu zisků z České republiky se totiž neobjevilo až teď, naopak se o něm diskutuje dlouhé roky.

S ohledem na neochotu jak vládní koalice, tak opozice — snad s výjimkou Pirátů — se problému náležitě věnovat, nezbývá než aby občanská společnost a novináři kontrolovali, zda je naplňováno alespoň ono schválené doprovodné usnesení. A aby až dnešní opozici, až se vylodí ve Strakovce, neboť země nezůstane v područí holdingu napořád, připomínali, že slibovala se společnostmi z daňových rájů zatočit.