Bělohradský: Kunderův člověk nemá právo na absolutní pravdu

Matěj Stropnický

S Václavem Bělohradským u příležitosti vydání sborníku Evropan Milan Kundera o kunderovské gramatice, jeho pařížských seminářích a polemice s mravním manichejismem.

Někteří tvrdí, že evropský lid neexistuje. Kniha textů, kterou dnes budete křtít, se ale jmenuje Evropan Milan Kundera. Jde o vědomou polemiku?

Myslím, že ano. Název ovšem inspiroval Jirka Dienstbier. Milan Kundera je zastáncem evropského lidu, člověka, který nemá právo na absolutní pravdu.

Na Kunderovo pozvání jste v osmdesátých letech opakovaně přednášel v jeho semináři na École des hautes études. Čím byl výjimečný?

Setkávali se v něm lidé z celého světa. Agnieszka Hollandová nebo Alain Finkielkraut. Jako původně jeho student potom s Kunderou udělal několik významných rozhovorů, které vyšly po celém světě. V nich vysvětlil své pojetí románu. Na jednom místě třeba říká, že oběť a kat nevypadají na první pohled vždy stejně, ale ve skutečnosti jsou si velmi podobní. V semináři v rámci vlastních přednášek vykládal Milan Kundera hlavně o evropské hudbě ve vztahu k románu. Naučil nás vnímat hudbu v nich. Bojoval také proti čtení Švejka v kontextu slovanské literatury a čtení Kafky v kontextu německé. A významně přispěl k pochopení Janáčka ve Francii. Považoval ho za antického hrdinu.

×