Slitování a šibenice — historické paralely ke krizi sociálního státu
Adam VotrubaNázor, podle něhož na chudé lidi musí být přísnost, má své historické paralely. Je možné, že zlatý věk sociálního státu máme již za sebou a nyní nás čeká na několik staletí trend právě opačný.
Volební lídr ODS Petr Nečas přišel s myšlenkou, že by podpora v nezaměstnanosti mohla být vázána na vykonávání veřejně prospěšných prací. Přesvědčivě dokázal jeho návrh odmítnout Vladimír Špidla. Přesto se asi nemálo lidí v České republice bude ztotožňovat spíše se stanoviskem ODS.
Kladu si otázku, zda je Nečasův návrh víceméně nahodilým projevem pravicové politiky, nebo je naopak signifikantní pro současnou historickou epochu. Nelze totiž nevzpomenout na knihu Jana Kellera Soumrak sociálního státu nebo na jeho myšlenku z nedávné přednášky pronesené na VŠMVV a uveřejněné i na internetu, že elity se vyvlékly z financování sociálního státu a střední třída dnes není z tohoto důvodu naštvaná na tyto elity, ale na „losery a cikány“, na které dle svého mínění musí platit.
Budoucnost sociálního státu závisí na převládajícím diskurzu, nelze proto vyloučit, že zlatý věk sociálního státu máme již za sebou a nyní nás čeká na několik staletí trend právě opačný. Něčím podobným totiž lidstvo již prošlo a je to popsáno v odborné historické literatuře, např. v knize polského historika Bronisława Geremka Slitování a šibenice.
Můžete to prosím nějak upřesnit či doložit. Hezký den z protestantského Norska, kde se začal stavět sociální stát ještě před 1789
Nemyslím si, že můžeme bez dalšího říci, že reformace přinesla kapitalismus (jak trochu zjednodušeně naznačuju ve svém sloupku) nebo že přinesla pronásledování chudých, snad se dá ale říci, že skrze reformaci a renesanci si našla dějinnou cestu jakási touha po individualitě a samostatnosti - a protože nositelem té touhy bylo ekonomicky podnikavé měšťanstvo, získal ten pohyb podobu kapitalismu. A nábožensky onen individualismus stvořil protestantismus s jeho subjektivismem.
Ve středověku byl i blázen či chuďas součástí komunity smyslu, který byl odvozen odjinud než od individuálního výkonu (tím pádem ale spolu nesl i mnohá omezení). Pak se ale staré jistoty rozpadly (a Luther zoufale hledá jistotu spásy, Descartes jistotu poznání, podnikatel jistotu růstu zisku...) a v době poreformační stál najednou mnohem více každý sám za sebe, jak to asi odpovídalo podnikavé nátuře měšťanů (třetího stavu) a zvláště pak v kombinaci se špatně pochopeným Kalvínovým učením o predestinaci si lidé mohli říci: každý svého štěstí strůjcem. Bohatý může za to, že je boháčem, chudý za to, že je nuzákem.
Na druhé straně to byli právě holandští kalvinisté, kteří první zrušili otroctví, američtí kalvinisté, kteří první bojovali za práva žen a Indiánů, ve skandinávských zemích a v Holandsku se nejdříve emancipovali homosexuálové... Ale je to už jiný, novověký způsob vztahu k druhým - druhému se přisuzuje nějaké právo jako jednotlivci, popřípadě on si je musí vydobýt skrze odkaz na rovnost všech lidí jakožto jednotlivců.
Ve 20. století naštěstí zvítězil ten druhý, emancipační rys individualismu (např. ve formě sociálního státu), ale pokud mají pravdu pánové Geremek a Votruba a vracíme se k bojovné verzi kapitalistického individualismu "každý svého štěstí strůjcem", a to v globálním měřítku, tak Pán Bůh s námi...
Tolik odpovídám na otázku pana Krause. Děkuji i za poznámku pana Černého, který ukazuje, jak je celá problematika vztahu mezi protestantismem a kapitalismem komplikovaná. Jsem rád, že připomněl i druhou stranu mince, onen "emancipační rys individualismu". Silný sociální stát ve skandinávských zemích poněkud narušuje tradiční představu o protestantských zemích jako zemích liberálních a je zajímavou pobídkou k dalšímu promýšlení možných historických souvislostí.
Holandští kalvínisté zrušili první otroctví?
No já nevím, pro mně je představa rasově pokrokového búrského Afrikanera jak v pokrokovém a emancipačním vztahu k černochům a asiatům dává příklad zlému otrokářskému Anglánovi tak nějak nová ...
Až doteď jsem si myslel, že to bylo přesně naopak ...