Británie: rozpočet fondu na pomoc při katastrofách je třeba zdvojnásobit

Anna Sedláčková

Počet lidí, kteří se po živelných pohromách ocitnou v nouzi, by mohl v příštích pěti letech vzrůst až o padesát procent. Velká Británie proto požaduje navýšení příspěvků do záchranného fondu OSN a změny v systému poskytování humanitární pomoci.

Globální síť humanitární pomoci není „způsobilá pro své účely“ a při dalších přírodních katastrofách se bude potýkat s potížemi, varoval státní ministr (Minister of State) pro mezinárodní rozvoj Gareth Thomas. Britská vláda proto chce navýšit rozpočet Pohotovostního fondu OSN pro nouzové situace (CERF) z nynějších pěti set milionů na miliardu dolarů a systém pomoci přeorganizovat.

Nedostatky systému humanitární pomoci vyšly najevo po lednovém zemětřesení na Haiti. Distribuce vody, potravin a lékařské pomoci byla opožděná, mnozí pracovníci OSN museli být na ostrov staženi z jiných krizových oblastí, a jak vyplývá z uniklé zprávy náměstka generálního tajemníka OSN pro humanitární záležitosti Johna Holmese, k mnohým Haiťanům pomoc kvůli slabé mezinárodní spolupráci vůbec nedorazila, píše pro deník Independent Kim Sengupta.

„Počet i závažnost přírodních katastrof se bezpochyby bude zvyšovat. Humanitární síť proto musí být připravena reagovat. Na nepředvídatelnost pohrom se nelze vymlouvat. Potřebujeme patřičně financovaný systém a lidi s náležitými dovednostmi. A také aby země se silnou ekonomikou sáhly hluboko do kapsy a zabezpečily financování CERFu,“ nastínil Thomas.

Zatímco Velká Británie slíbila přispět do CERFu v příštích třech letech sto dvacet milionů dolarů, Francie, Německo či Spojené státy se podílí jen malými částkami. Ve srovnání se sumou třiadvaceti bilionů dolarů, již evropské státy investovaly do bankovnictví oslabeného hospodářskou krizí, zůstává rozpočet podpůrného fondu nepatrný.

Rozsah přírodních pohrom v poslední době ovlivňují i změny globálního klimatu. Země stižené přírodními katastrofami nejvíce se navíc často řadí k nejchudším na planetě. Pravidelně zaplavovány jsou například nížiny Bangladéše či Barmy, Etiopii a značnou část subsaharské Afriky zase opakovaně sužují sucha.

OSN loni v lednu varovala, že mnohé z 235 tisíc životů ztracených při přírodních katastrofách v roce 2008 by bylo možné zachránit, kdyby reakce humanitárních organizací bývala byla účinnější. Počet lidí, kteří potřebují okamžitou pomoc, přitom podle studie Oxfordského výboru pro pomoc hladovějícím (Oxfam) v příštích pěti letech vzroste o padesát procent na 375 milionů.

Další informace:

The Independent Aid must double to respond to natural disasters, UN warned