Britské volby vyhráli konzervativci, získali i většinu křesel

Petr Jedlička

Britská tradiční pravice zvítězila nečekaným rozdílem a na rozdíl od minula teď bude vládnout sama. Předsedové labouristů, liberálních demokratů a UKIPu již rezignovali. Spolu s konzervativci naopak slaví skotská SNP.

Až překvapivě jasným vítězstvím Konzervativní strany skončily v Británii čtvrteční volby do Dolní komory parlamentu. Toryové vedení premiérem Davidem Cameronem získali 331 mandátů z 650 celkových. Oproti minulým volbám v roce 2010 si o 24 mandátů polepšili, a tak mohou sestavit i jednobarevnou vládu.

Druzí labouristé naopak 26 mandátů ztratili a v novém parlamentu budou mít 232 poslanců. Všechny průzkumy a dokonce i exit polly přitom slibovaly těsný výsledek.

„Kdo letos vsadil proti všeobecně očekávanému scénáři, že žádná ze stran nezíská v parlamentu prostou většinu, vyhrál nesporně slušnou částku,“ uvedl v pátečním vysílání BBC Jonny Dymond, odborník stanice na předvolební kampaně.

Britská rada pro (před)volební průzkumy a Společnost pro výzkum trhu už v pátek oznámily, že zřídí nezávislé vyšetřovací těleso s úkolem zjistit, proč se všechny předpovědi letos tak mýlily. Práci tělesa má řídit profesor Patrick Sturgis, jeden z největších odborníků na metodologii společenských výzkumů.

Další vítězové, další poražení

Vedle konzervativců označují pozorovatelé za vítěze voleb i skotské pokrokářské nacionalisty z SNP. Levicově orientovaná strana prosazující nezávislost Skotska získala poslanecký mandát v 56 z 59 skotských obvodů, a bude tak v parlamentu mít o 50 poslanců více než v minulém období.

Většina analytiků měla před volbami za to, že pokud labouristé prohrají, bude to právě kvůli SNP — Skotové totiž mívali dříve ve zvyku volit právě Labour Party. Konečný výsledek voleb ale ukazuje, že ani všechny mandáty SNP by labouristům k vítězství nestačili.

Britský většinový systém neodráží celkovou podporu stran. Zde  procentuální zisky jednotlivých uskupení, dole pak změna oproti posledním volbám. Grafika BBC

Jako jednoznačně poražení vychází spolu s labouristy z letošních voleb středolevicoví liberální demokraté. Získali pouze osm mandátů, což je o 49 méně než v minulých volbách.

Analytikové jim sice určité oslabení předpovídali — liberální demokraté totiž vládli v posledních letech v koalici s konzervativci, přestože jejich předvolební program byl spíše levicový —; podle většiny prognóz však měli získat kolem osmnácti, ne osmi mandátů.

Méně, leč přesto musí být zklamaná i Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP), pro níž sice hlasovalo tentokrát 12,6 procenta voličů (v minulých volbách to bylo 3,1 procenta), avšak získala pouze jeden mandát. Doposud přitom držela dva.

Předseda labouristů Ed Miliband i předseda liberálních demokratů Nick Clegg rezignovali ihned po oznámení výsledků voleb. Předseda UKIP Nigel Farage dal funkci k dispozici rovněž, neboť sám ve svém obvodě neuspěl, ale nevyloučil, že se o post bude napříště znovu ucházet.

Velšané, Irové, zelení

Zastoupení ostatních stran volby příliš nezměnily. Velšská levicová Plaid Cymru ztratila jednoho poslance a bude mít nyní tři. V rámci koalice Strany zelených obhájila svůj mandát expředsedkyně strany Caroline Lucasová.

Ze severoirských stran zůstávají demokratičtí unionisté na osmi mandátech a severoirští labouristé na třech. Proirská katolická Sinn Fein jeden mandát ztratila a bude mít čtyři. Ulsterští unionisté získali dvě nová křesla, liberální Aliance jedno ztratila a z parlamentu tak vypadává.

Poslanecký mandát neobhájil ani socialista George Galloway s vlastním důsledně levicovým uskupení Respect. Znovu zvítězit ve svém obvodě se naopak podařilo nezávislé severoirské poslankyni Sylvii Hermonové.

Volební účast přesáhla 66 procent, což je o jedno procento více než minule a celkově nejvíce od roku 1997.

Příčiny výsledku a co bude dál

Dle prvních povolebních analýz vděčí konzervativci za vítězství dobře zvolené předvolební taktice (nejvíce zmiňováno je ustavičné zdůrazňování ekonomických úspěchů jejich poslední vlády), euroskeptickým, avšak neextremistickým náladám ve společnosti a konečně většinovému systému. Poslední dva faktory způsobily, že řada prvotních stoupenců UKIPu nakonec hlasovala pro ně.

Labouristé naopak nedokázali nabídnout atraktivní alternativu zklamaným exvoličům liberálních demokratů a podle většiny komentátorů straně ublížil, respektive moc nepomohl, také nepřesvědčivý výkon předsedy Eda Milibanda.

Část pozorovatelů v této souvislosti připomíná, že Miliband fakticky zase tak moc neselhal — spíše předsedové konkurenčních stran byli přesvědčivějšími lídry, debatéry a řečníky. Proti labouristům prosazujícím mediální reformu se navíc postavil v letošní kampani mocný britský bulvár.

Vnitrobritská politika, jíž bude nová konzervativní vláda prosazovat, je dle většiny pozorovatelů vcelku jasná. (Podrobněji o ní zde). Mnohem obtížněji předpověditelná je Cameronova budoucí politika ve vztahu k Evropské unii. Konzervativci totiž už v minulém funkčním období přislíbili na rok 2016 referendum o britském setrvání v EU. Nadcházející rok a půl teď chtějí využít k tlaku na její struktury a prosadit Británii více výjimek, nebo celounijní desiintergraci.

Další informace:

BBC News Election 2015 — Results

BBC News Election result: How David Cameron's Conservatives won it

BBC News Pollwatch: Why Election 2015 is most unpredictable ever

The Guardian Live election results

The Guardian Election live: Polling firms launch inquiry into why data was so wrong

The Guardian Winners and losers of the 2015 UK general election campaign

The Guardian Sun has torn into Ed Miliband even more viciously than it hit Neil Kinnock

The Economist Cam again