Zpochybňovat vědecké poznatky o klimatických změnách se ideologové a liberální think-tanky snaží téměř třicet let, třebaže jsou jejich argumenty opakovaně vyvraceny. Jejich agresivní veřejná propaganda však působí zmatek a zdržuje, píše ve své analýze v Observeru, nedělním vydání deníku Guardian, americký ekonom Jeffrey Sachs.

Před prosincovým kodaňským summitem o klimatických změnách skeptici nařkli vědce z Mezivládního panelu pro klimatické změny (IPCC) ze záměrného zkreslování naměřených dat. Veřejnost podobné útoky znejisťují: pokud se odborníci nedokáží shodnout na poznatcích o klimatické krizi, proč by na ni světové vlády měly utrácet miliardy?

Zveličování vědeckých neshod je podle Sachse taktika, kterou se skeptikové snaží zastavit jednání ve věci klimatických změn od osmdesátých let minulého století. Náklady hradí zájmové skupiny jako například společnost Exxon Mobil, které nechtějí platit dodatečné náklady za regulace.

O tricích popíračů globálního oteplování bylo v poslední době napsáno mnoho publikací. V knize Obchodníci s pochybami (Merchants of Doubt), jež se na trhu objeví v polovině letošního roku, autorský tandem Naomi Oreskesová a Erik Conway odhaluje, že diskreditovat vědecké bádání a mást veřejnost se s využitím stránky komentářů newyorského deníku Wall Street Journal snaží stále tatáž skupina lidí.

„Iniciativy proti zákrokům vůči klimatickým změnám v mnoha případech podporují stejné zájmové skupiny, organizace i jednotlivci, kteří se snažili pomoci tabákovému průmyslu popírat vztah mezi kouřením a rakovinou plic,“ srovnává ředitel Institutu Země na newyorské Kolumbijské univerzitě Sachs. Titíž lidé později bojovali proti vědeckým důkazům, že oxidy síry z uhelných elektráren způsobují kyselé deště, anebo zpochybňovali, že freony narušují ozonovou vrstvu.

Poslední série útoků se vztahovala ke krádeži emailů klimatologů z Východoanglické univerzity a k chybě ve zprávě IPCC ohledně rychlosti tání ledovců. Co se emailů týče, zpochybňovaná výzkumná práce podle Sachse představuje pouhý zlomek vědeckých důkazů svědčících o realitě a naléhavosti člověkem způsobených klimatických změn.

IPCC zase uveřejňuje tisíce stran textu, ve kterém se chyby jistě vyskytují, ale svědčí pouze o tom, že lidskému pochybení se nelze vyhnout, nikoliv o zásadních nedostatcích klimatologie.

Když se zprávy o ukradených emailech a chybě vědců z IPCC objevily na veřejnosti, zahájili komentátoři Wall Street Journalu kampaň popisující klimatologii jako podvod a konspiraci a vinili vědce z toho, že se pomocí vykonstruovaných důkazů snaží vymoci vládní výzkumné granty.