V širším veřejném prostoru, ale v posledních dnech i zde na stránkách Deníku Referendum propuká pře mezi příznivci environmentálních a sociálních programů. Příznivci sociální demokracie se diví českým zeleným, jak mohl takový přirozený spojenec levice natolik zmodrat. Jak se pod vedením Martina Bursíka mohla tato strana stát spojencem strany, jejíž představitelé, často a rád například Ivan Langer, zdůrazňují, že napravo od nich už není žádný politický prostor. Ba i pravicový extremismus se jim jeví dost nalevo.

S blížícími volbami se naplňuje nedávné rčení Karla Schwarzenberga, že před volbami žádná politická strana nemá spojence. Kolotoč výsměchu, urážek, pomluv a účelových odhalení dlouho známých deliktů se roztáčí. Přesto předpokládaný vítěz přitahuje nové zájemce a nalevo od pomyslného středu politické osy dochází k tlačenici. Týž senátor připustil povolební koaliční spojení s vítěznou sociální demokracií, pouze (pro danou chvíli?) s personální výhradou. Plebejec v čele strany panu knížeti nevoní. Nic naplat, že má co dělat se stranou spíše méně pravicovou než skutečně levicovou.

Ondřej Liška se těsně po zvolení za předsedu vyslovil, že chce zelené mít nalevo od středu. Není tedy divu, že pro občanské demokraty jsou zelení levicovou stranou.