Do 120členného Knessetu se letos probojovalo dvanáct volebních uskupení, resp. šestnáct politických stran. O skutečném vítězi se ale rozhoduje teprve dnes.
Parlamentní volby v Izraeli proběhly už 22. ledna a jejich výsledek je vcelku znám. Nízkou dvouprocentní hranici pro vstup do Knessetu překročilo hned dvanáct volebních uskupení, resp. šestnáct politických stran. Převahu v poměru 61:59 mají poslanci pravice.
Vítěze voleb ale většinou — a v Izraeli zvlášť — neurčuje jen pouhý přepočet hlasů na mandáty. Důležitější je, která z parlamentních stran získá rozhodující část vlivu, jaká zaujme vedoucí místo ve vládě a v opozici a která prosadí nejvíce z programu. Takovou bilanci je možné učinit až s určitým odstupem.
Kdo tedy vyhrál a kdo se jeví jako poražený nyní?
Volby vyvolal předseda strany Likud a dosavadní premiér Benjamin Netanjahu s vyhlídkou na posílení pravice. Za tímto účelem se dohodl také na vzniku volebního bloku s druhou nejsilnější stranou koalice z minulých let — Izraelem, naším domovem (Jisrael Bejtenu) Avigdora Liebermana — a několika dalšími malými subjekty.
Likud-Bejtenu se pak skutečně stal nejsilnějším parlamentním tělesem — se ziskem 23,3 procenta hlasů obsadil 31 poslaneckých míst; celkově ovšem oslabil o 11 mandátů a o vlastní vládní většině si může nyní nechat jen zdát.
Nový střed
Dalším kandidátem na označení za vítěze a navíc nejvýznamnější novinkou voleb je nové středové uskupení Existuje budoucnost (Ješ Ativ) bývalého novináře Jaira Lapida. Strana vznikla teprve v dubnu 2012; ve volbách ale skončila hned za Likudem. Její dosavadní život tak připomíná malý americký sen.
Lapid zformoval svůj subjekt coby populární novinář, podnikatel a dlouholetá hlasatelská hvězda nejsledovanější televizní stanice. Na kandidátku získal především známé osobnosti, jež nejsou spojovány s tradičními stranami, a dal své straně image obamovské naděje.
Kampaň zaměřil výmluvný a mediálně obratný Lapid na nejvášnivěji diskutovaná témata izraelské politiky posledních let: zvětšování sociálních rozdílů, rostoucí náklady na bydlení, korupční skandály a zvýhodňování příslušníků ultraortodoxní komunity, zvláště osvobození studentů náboženských škol od povinné vojenské služby. Obecně ideologicky se přitom nevymezil, což mu umožnilo oslovit voliče z celého spektra.
Ve volbách získala Existuje budoucnost 14,3 procenta hlasů a 19 mandátů. Oslabila jak Likud, tak středolevicovou Stranu práce. Podle povolebních rozborů přitom přitáhla podobnou měrou liberály unavené Netanjahuovým siláctvím, obyvatele velkých měst i účastníky protestů izraelských rozhořčených z léta 2011.
Přes tyto úspěchy ale nemusí titul vítěze připadnout nakonec ani Lapidovi. Rozhodující úlohu mají stále šanci sehrát i další významní aktéři.
Labouristé a národovci
Lépe, než se dle průzkumů očekávalo, dopadla ve volbách i tradiční izraelská levice vedená Šelly Jachimovičovou. Strana práce získala 11,4 procenta hlasů, resp. 15 mandátů, čímž polepšila o sedm poslaneckých míst. Labouristům šlo sice — dle jejich vyjádření — především o možnost sestavit vládu, což by v případě vzniku středolevicové koalice činili nyní spíše Lapidovi lidé; Strana práce má ovšem na rozdíl od Existuje budoucnost komplexní program i kompetentní odborníky takřka na každou oblast, a tak perspektivně může převzít iniciativu.
S podobnou relativností lze hodnotit i výsledek čtvrté nejúspěšnější strany — Židovského domova (Ha-Bajt Ha-Jehudi) v čele s Naftalim Bennettem. Uskupení, jež je v izraelském spektru snad nejvíce napravo, bylo v povánočních prognózách označováno za černého koně voleb. Strana slibující namísto složitých rozhovorů s Palestinci část Západního břehu anektovat a zbytek přetvořit v jakýsi palestinský protektorát, svoje postavení vylepšila — díky 9,1 procenta hlasů má nyní v Knessetu 12 mandátů, což je o sedm více než dříve. Stalo se tak ale v menším rozsahu, než se předpokládalo, a navíc na úkor dvojbloku Likud-Bejtenu.
Netanjahu a Lieberman mohou nicméně Bennetta ještě potřebovat. A ten si může klást podmínky.
Zisky nejmenších
Za Židovským domovem se umístily tradiční náboženské strany Šas (11 mandátů) a Sjednocený judaismus Tóry (7 mandátů). Obě získaly o jednoho, resp. o dva poslance více než v posledních volbách; úspěch Lapidovy Existuje budoucnost je ale připravil o část dřívější váhy při formování koalic.
Labouristická Strana práce účast ve vládě odmítla; Budoucnost existuje Jaira Lapida a Židovský domov Naftaliho Bennera pak uzavřely dohodu, že do koalice vstoupí pouze společně. Obě uskupení přitom odmítají, aby v kabinetu zasedli také zástupci náboženských stran (na něž si Netanjahu dle kuloárních informací opět myslel) a kladou si tvrdé podmínky.
Netanjahu vyčerpal o tomto víkendu řádnou lhůtu pro vedení jednání, a proto požádal prezidenta Perése od další dva týdny. Ten mu vyhověl, a tak má Netanjahu čas ještě do 16. března. Pokud neuspěje ani do tohoto data, bude prezident muset pověřit sestavením vlády někoho jinéného – nejspíše Jaira Lapida.