Čtrnáctileté vládnutí Huga Cháveze Venezuele se s velkou pravděpodobností opět prodlouží. Známý státník a propagátor tzv. Bolívarské revoluce v neděli porazil všechny soupeře a vyhrál další prezidentské volby. V jeho kariéře se tak stalo již počtvrté.

„Popravdě, byla to skutečná bitva. Demokratická bitva. (...) Díky, můj milovaný lide!,“ pronesl osmapadesátiletý Chávez z balkónu prezidentského paláce během pondělních oslav.

„Slibuji, že budu lepším prezidentem (...) Venezuela bude pokračovat na cestě k socialismu 21. století,“ uvedl dále.

Dle téměř konečného součtu výsledků obdržel Chávez 54,66 procenta hlasů. Nejúspěšnější z jeho šesti vyzyvatelů Henrique Capriles uznal porážku a vítězi poblahopřál. Zároveň ale vyjádřil naději, že Chávez vezme v úvahu, že téměř polovina voličů s jeho politikou nesouhlasí.

„Země je rozdělená. Být dobrým prezidentem znamená pracovat pro všechny Venezuelany — pracovat na řešení všech venezuelských problémů,“ řekl Capriles.

Kandidátovi koalice Demokratická jednota, do níž se zapojilo více než třicet opozičních uskupení, se podařilo přesvědčit 44,73 procenta voličů. Chávez tak tentokrát vyhrál menším rozdílem než při všech předchozích volbách, kterých se zúčastnil: v letech 2006, 2000 a 1998.

„(Tentokrát) jsme zaseli po celé Venezuele mnoho semen. A já vím, že z nich vyroste spousta stromů,“ uvedl Capriles v dalším vyjádření.

Podle údajů venezuelských úřadů přišlo v neděli hlasovat 81 procent z devatenácti milionů registrovaných voličů. Chávez se ujme čtvrtého prezidentského mandátu příští rok 10. ledna. Vykonávat by jej měl dalších šest let.

Nemoc, sliby, výhledy

Znalci v minulých letech pochybovali, zda-li se Chávez letošních voleb vůbec zúčastní. Změna ústavy schválena referendem v roce 2009 sice umožňuje, aby sloužila jedna osoba v prezidentském úřadě neomezenou dobu, pokud jí lidé stále volí; Chávez však na počátku léta 2011 přiznal, že trpí rakovinou.

Během následujících měsíců se prezident podrobil intenzivní léčbě na Kubě. V rámci tří operací mu byly vyňaty dva nádory a dle vlastních slov z loňského podzimu se plně uzdravil. Někteří pozorovatelé však ono uzdravení zpochybňují. Přetrvávají tak i obavy, zda, resp. nakolik bude Chávez nadcházející mandát vykonávat.

Pokud prezidentovi zdraví poslouží, chtěl by dle předvolebních slibů dokončit transformaci venezuelského systému v nový socialistický model. Obecně Chávez slíbil pokračování boje s chudobou, resp. zlepšení životních podmínek sedmi milionů Venezuelanů, jež stále žijí v nouzi. Konkrétně se pak zavázal vystavět tři miliony domů pro sociálně slabé do roku 2018 a zintenzivnit těžbu ropy v deltě Orinoka, s čímž mají pomoci nový investoři z Číny, Brazílie a Argentiny.

Znalci z agentury Reuters uvádějí, že Chávez může s novým mandátem zahájit i další vlnu znárodňování, tentokrát v bankovním a potravinářském sektoru. Zároveň očekávají, že spolu s prodlužující se kariérou bude prezident hledat vhodného nástupce. Jako největší favorité se dnes agentuře jeví předseda Kongresu Diosdado Cabello, ministr zahraničí Nicolás Maduro a viceprezident Elías Jaua.

Pozice opozice

Chávezův hlavní protikandidát Henrique Capriles letos postavil kampaň zvláště na kritice hospodářských aspektů prezidentova vládnutí. Na rozdíl od svých předchůdců Francisca Ariase (volby 2000) a Manuela Rosalese (2006) slíbil zachovat Chavezovy sociální programy. Změnit chtěl ovšem strukturu ekonomiky, jež by se podle něj měla víc otevřít, opustit jednostrannou orientaci na vývoz ropy a přeorientovat také na lehká odvětví: turistický průmysl a vývoj technologií.

Capriles taktéž kritizoval dosavadní zahraniční politiku režimu, konkrétně sbližování s prezidenty Íránu nebo Běloruska a bývalým libyjským vůdcem Kaddáfím. Někdejší starosta caracaského předměstí Baruta, nejmladší poslanec v dějinách země a posléze guvernér státu Miranda chtěl dále zrušit dotovaný vývoz ropy do spřátelených chudších zemí a ušetřené prostředky věnovat na sociální projekty přímo ve Venezuele.

Capriles se stal kandidátem spojené opozice díky vítězství v primárkách. Nyní je ale dle analytiků jeho pozice oslabena. Reuters připomíná, že Demokratická jednota je pouze volnou koalicí různorodých hnutí a stran. Pokud dokáže i v budoucnu fungovat jako celek, dosavadní programy nejspíše přehodnotí.

Ve Venezuele se navíc tento rok chystají ještě jedny volby, a to do úřadů guvernérů 23 venezuelských států — federálních entit. V těchto volbách bývají opoziční kandidáti tradičně úspěšnější a jejich výsledky přeskupují síly.

Podle analýzy Reuters patří krom Caprilese k nejnadějnějším předákům opozice guvernér státu Zulia Pablo Pérez a bývalý starosta caracaské části Chacao Leopoldo López — oba příslušníci mladší politické generace.

Byly demokratické?

Podobně jako v minulých letech vyvolaly i letos volby ve Venezuele debatu nad férovosti, resp. demokratičnosti celého procesu. Zpravodajové z velkých médií upozorňují především na nestandardní prvky. Podle Luise Pradose z El País musí režimní Sjednocenou socialistickou stranu Venezuely i Cháveze samotného podporovat všichni vojáci a zaměstnanci státních podniků, pokud si chtějí udržet výhody. Nelze však říci, zda pro něj hlasují z donucení přímo i ve volbách.

Dle Sarah Grainegerové z BBC je Chávez zvýhodněn zejména privilegovaným přístupem do médií. Všechny zpravodajské stanice se sídlem ve Venezuele mají ze zákona povinnost vysílat prezidentova oficiální prohlášení, pokud je o to požádá. Chávez též představuje každý týden své názory ve vlastní talk show Halo Presidente, jež často trvá i několik hodin. Ostatní kandidáti měli ve státních médiích nárok jen na tři minuty vysílacího času denně, přesněji na odvysílání předtočených klipů.

Cházev se dále — podobně jako v dřívějších letech — odmítl zúčastnit předvolebních diskusí. Na přímou výzvu Caprilese zareagoval podobnými slovy, jako na stejný apel hlavního protikandidáta Rosalese před šesti lety: „To je špatný vtip. Orel mouchy neloví“.

Podobný macho-stylem se prezident vymezoval vůči svým protivníkům v průběhu celé kampaně. Podle El País je nazval postupně nickami, ztroskotanci, upíry, agenty USA a vepři z podsvětí. Možnost vítězství opozice líčil střídavě jako hrozbu pro stabilitu země a střídavě zlehčoval. Pozorovatelé nicméně zaznamenali, že poté, co Chávez deklasoval šance svých kritiků slovy: „To dříve začne v Maracaibu sněžit“, které následovalo husté krupobití, jež nebylo v pověstně horkém městě k vidění padesát let, vyjadřování zmírnil. V předvečer voleb se již prezident nechal slyšet, že ať už se „stane cokoliv, život půjde dál“.

Podle Roryho Carrolla z Guardianu si opozice ještě stěžovala, že Chávez zneužívá v kampani svoji moc a veřejné prostředky. Dopisovatel britského deníku uvádí, že Chávezovy předvolební letáky rozdávali příjemci dávek pro nejchudší v rámci veřejných prací. Často byly prý také uzavírány přístupové cesty k místům, na nichž pořádaly opoziční skupiny mítinky.

Jiný pohled

Z celkového průběhu kampaně bylo letos zřejmé, že si je opozice znevýhodněného postavení vědoma a že si připravila způsoby, jak mu čelit. Zatímco prezident využíval oficiální kanály, vedl Capriles především kontaktní kampaň. Soukromé televize Venevision a Televen, jež paří Caprilesovým příbuzným a jsou ve Venezuele nejsledovanější, vysílaly své reportéry na všechna místa, kde se opoziční kandidát zastavil. Caprilesovy fotky ve sportovním oblečení plnily většinu tiskovin.

Chávez se — patrně kvůli rekonvalescenci — v letošní kampani příliš na veřejnosti neukazoval. Capriles naopak pojal agitaci velmi agilně. Jeho image mladého, zdravého a odhodlaného joggera neunikla žádnému z čtenářů zpráv a na posledních opozičních mítincích se shromažďovaly i statisíce lidí.

Samotná volba — tzn. odevzdávání a sčítání hlasů — probíhá ve Venezuele standardně už léta. Pozorovatelé k ní neměli výhrady ani tento rok. Jak ovšem připomíná AP, ne všechny pozorovatele Venezuela akreditovala. Zvlášť přísná selekce probíhala u organizací z USA, které finančně podporují opozici.

V průběhu kampaně došlo i k několika potyčkám, které dle agentur vyprovokovali téměř vždy příznivci Cháveze. Carroll v Guardianu popisuje házení lahví a kamení do davů stoupenců opozice a jeden střelecký incident, při němž zahynuli tři lidé. Vzhledem k obvyklé frekvenci vražd v zemi (v průměru jedna za hodinu) však mohli označit představitelé Centrální volební rady kampaň za „klidnou“.

Bilance éry

Hugu Chávezovi se během čtrnáctiletého vládnutí podařilo snížit počet lidí žijících v chudobě na polovinu. Venezuelanů v extrémní chudobě ubylo o 70 procent. Chávez před lety zavedl bezplatnou zdravotní péči, přičemž dnes všechny zdravotní statistiky vykazují pozitivní trend. Obzvlášť patrný je pokrok při boji s kojeneckou úmrtností a tzv. nemocemi špinavých rukou.

Díky Chávezovým reformám byl v zemi téměř vymícen analfabetismus. Chudým bezzemkům byla přerozdělena nevyužívaná půda a dle Giniho koeficientu je Venezuela státem, v němž jsou v latinskoamerickém kontextu nejmenší příjmové rozdíly.