Na téma školné již toho bylo řečeno víc než dost. Poplatky ve školství byly velebeny zprava a haněny zleva, někdy i naopak. Byla vznešena řada přesvědčivých argumentů pro i proti, ale rozhodně se nedá říct, že by se dospělo k nějakému vyváženému kompromisnímu řešení. Je zcela nejasné, zda by se mělo platit jakési paušální zápisné, nebo standardní školné. Není ani jasné, jaký je mezi těmi dvěma rozdíl. A pokud platit, tak kolik? Pět tisíc? Deset? Třicet? Všichni stejně? Různě podle oborů? Podle uvážení univerzit nebo nějakého mustru? Otázek je tedy na stole víc než dost. Nově navíc rozvířila vody zpráva o zběsilém plánu vlády plošně zavést ‚zápisné‘ snad už příští rok a to i pro ty, kteří již studují — jaksi dodatečně.

Zdá se mi v této situaci přínosné podívat se, jak vypadá situace v jinde — konkrétně ve Velké Británii, kde je situace v evropském kontextu zdaleka nejextrémnější. Předtím, než se pustím do popisu situace za kanálem, je potřeba podotknout, že britské školství má fundamentálně jiné historické pozadí a funguje celkově velmi odlišně. V Británii se například nerozlišuje veřejná a soukromá vysoká škola. Takové rozdělení nemá smysl, protože na veškerých univerzitách se studenti značnou měrou podílí na financování, univerzity čerpají zdroje z jiných zdrojů (například skrze dary úspěšných absolventů či filantropů nebo aplikovaným výzkumem). Na státních dotacích jsou méně závislé. V Británii je také několik ‚tradičních‘ univerzit jako je Oxford nebo Cambridge (souhrnně nazývané Oxbridge), které se těší u nás nevídané prestiži, vychovávají si své studenty  celoživotní loajalitě, drží primát, co se týče vědy a výzkumu, a celkově zachovávají řadu různých tradic, které je činí nestandardními. Jinak je v Británii 115 univerzit, což je (vzhledem k rozloze) v porovnání docela vysoké číslo.

Tolik tedy o britském školství, teď ještě čím je tak speciální v kontextu školného. Až do předloňska byl ve VB školné limitováno maximální částkou 3 000 liber. To je relativně vysoká částka (v kontextu EU už tak bezprecedentní — srovnejme např. s Francií, kde podle studie britského Guardianu vychází školné na 177 euro či Španělska, kde školné vychází cca na 1000 euro). Současná Toryovská vláda ale navýšila limit na 10 000 liber ročně (cca 300 000 Kč). Terciální vzdělávání se z už tak drahého špásu stává velmi, velmi luxusní komoditou.