Protestní inspirace II: Quebec

Petr Jedlička

Současné protesty v Quebecu nejsou zajímavé jen svojí mohutností a délkou, ale i reakcí vládní moci. Právě ta ukazuje, s čím počítat, až se i u nás podaří dosáhnout zatím nevídaného — přes sto dní trvající mobilizace statisíců lidí.

„Quebečtí rozhořčení oslavili stý den svých protestů“, „Studenti se spojili s odboráři“, „2500 zadržených“, „Hněv roste“. Takové titulky v minulém týdnu uváděly zprávy o protestech, které pokračují ve známé kanadské provincii už čtvrtý měsíc. Délka trvání, rostoucí počet témat a nebývalá schopnost mobilizace činí z původního vzbouření studentů proti zvyšování školného cosi většího. Rok po táborech ve španělských městech šumí zas sítěmi slovo revoluce.

I člověk sledující podobné protesty dlouhodobě je snadno uchvácen. Dodnes stávkuje 155 tisíc posluchačů a přednášejících na 11 univerzitách a 14 vysokých školách nižšího typu — více než třetina ze všech vysokých škol v provincii. Dvakrát do týdne, ale někdy i častěji, proudí ulicemi velké průvody, jichž se v Montrealu, Quebec City a dalších městech účastní nejméně desetitisíce lidí.

Stoupenci protestního hnutí nosí na klopách červené čtverce. Každý den v osm hodin vycházejí na balkóny, kde po latinskoamerickém protestním zvyku tlučou do hrnců či pánví. A některé z organizačních iniciativ již zhotovily dokonce seznam 71 bodů, v nichž požadují zásadní změny nejrůznějších vládních politik — od výběru daní po ekologická opatření.

Ale i člověk dychtící po zásadních změnách by si měl zachovat chladnou hlavu. Na tom, jak dalece využít protestní síly, nepanuje mezi jednotlivými iniciativami jednota. Hnutí jevilo už v první polovině května známky slábnutí. Novou vzpruhu mu dodal až odpor ke způsobu, jímž se moc rozhodla přetrvávající protesty ukončit.

Problém školného

Vše se začalo v půli února, když vláda liberála Jeana Charesta oznámila plán na postupné navýšení školného na vysokých školách o 75 procent. Charest a jeho tehdejší ministryně školství Line Beauchampová měli pravdu, když tvrdili, že i po takovémto navýšení zůstane quebecké školné pod kanadským průměrem, tedy pod 43 procenty studentské spoluúčasti za náklady na vzdělání. Quebec však není tak úplně Kanada. Vnímáním sociálních práv a protestní kulturou má tato provincie daleko blíže k Francii.

A právě po francouzku, to jest s odvolávkou na princip solidarity a celospolečenskou důležitost sociálních výdobytků, se začal ihned formovat vzdor. Dne 13. února vyzvali studenti sociálních věd z Université Laval k následování odkazu předchůdců, kteří v roce 1968 vybojovali zmražení ročního školného v celém Quebecu na 530 dolarech (asi 10 tisíc korunách) a dalších 24 let úspěšně bránili jeho zvýšení. Již 14. února byla na Université Laval zahájena první stávka. Université du Québec à Montréal se připojila vzápětí.

Protest organizovaný dvěma centrálami studentských odborů (FECQ a FEUQ) a jedním početným sdružením usilujícím o úplné zrušení školného (Classe) se postupně rozšířil na většinu quebeckých univerzit. Kontext zpráv z tohoto období přitom odhaluje zajímavý jev: z původních osmašedesátnických 530 dolarů se školné v Quebecu zvýšilo jen v roce 1994 na 1668 dolarů (32 tisíc korun). Poté začalo znovu růst až v roce 2007, to jest už za vlády současného premiéra.

Jean Charest se tedy rozhodl zvyšovat školné dvakrát. V době jeho nástupu bylo 1668 dolarů, od roku 2007 však stoupalo rychlostí 100 dolarů za rok po pět dalších let, až na současných 2168 dolarů (42 tisíc korun). Tehdy se premiér odvolával na nezbytné úspory a zvýšení spoluodpovědnosti. A nyní — když stejná vláda po pěti letech oznámila další „pětiletku“ — nemohl dost dobře čekat pochopení.

Ministryně Beauchampová se týdny snažila se studentskými vůdci vyjednávat, v zásadě ale nabídla jenom dvě alternativy: postupné zvyšování školného o 325 dolarů každý rok po pět let a postupné zvyšování o 254 dolarů, které by trvalo o dva roky déle. Tak jako tak, mělo školné po přepočtení stoupnout asi o 31 tisíc korun na konečných 3793 dolarů — přibližně 72 tisíc korun za rok studia. Studenti si snadno spočítali, že po zahrnutí dalších administrativních poplatků budou z vysoké školy odcházet dvakrát zadluženější než nyní. Odmítnutí alternativ pak stvrdily informace, že částka ze zvýšeného školného má být využita na splacení státního dluhu.

Reakce moci

Stávka i protesty dosáhly prvního vrcholu na konci března. Do stávky se zapojilo aktivně přes 166 tisíc lidí, čímž se zastavil chod vice než poloviny univerzit. Montrealem prošel nejméně dvousettisícový dav, který pozorovatelé popsali jako rudou řeku. Několika stům rozhořčených se zcela podařilo zablokovat most Champlain Bridge — komunikaci, po níž projede 145 tisíc aut denně.

V dubnu, kdy protestní odhodlanost polevila jen málo, se ještě intenzivně vyjednávalo. S počátkem května se ale situace změnila. Zvrat, jenž se později ukázal jako zásadní, si různá média vysvětlují různě: zdroje stranící vládní pozici zdůrazňují neřešitelnost situace, škody pro quebecké hospodářství a únavu běžných občanů; zdroje, které se přiklánějí k protestujícím, soudí, že Charest potřeboval odvést pozornost od vyšetřování vlastní osoby kvůli zvýhodňování spřátelených stavebních firem a snad i styků s mafií.

Ministryně školství Beauchampová se na každý pád vzdala 14. května postu a ještě týž den byla nahrazena Michelle Courchesnovou. Charest a Courchesnová následně představili takzvaný Návrh 78 — nouzové právní opatření, které s platností do 1. července 2013:

  • zakazuje demonstrace na vysokoškolské půdě a v okruhu 50 metrů od ní
  • zakazuje jakékoliv demonstrace více než 50 lidí v celém Quebecu, jejichž trasa, doba, rozsah a informace o zajištění odpravy účastníků z místa nebyly nejméně osm hodin dopředu nahlášeny policii a touto schváleny
  • přesouvá začátek letošních vysokoškolských prázdnin na školách, které stávkují, o měsíc dopředu a začátek dalšího semestru o měsíc dozadu, přičemž v srpnu a září budou mít studenti možnost dodělat prostávkované kurzy
  • stanovuje pokuty několika set dolarů pro každého, kdo se zúčastní nepovoleného protestu
  • stanovuje pokuty pro každého, kdo by chtěl bránit ostatním ve vstupu do univerzitní budovy či ve studiu, a to 1000 až 5000 dolarů jednotlivci, 7000 až 35 000 dolarů zástupci studentské organizace a 25 000 až 125 000 dolarů odborové organizaci

18. květen byl pátek. V noci na sobotu pak došlo k zatím nejvýraznější sérii násilných incidentů během celých tří měsíců — bylo vyskleno několik výloh a při potyčkách s policií zraněno několik desítek lidí. Skupince rozzuřených demonstrantů se také podařilo vniknout do vládního komplexu, kde otevřeli požární hydrant a budovu vytopili.

Během sobotní noci bylo zadrženo 305 osob. V dalších dnech začalo číslo rychle růst: v neděli o 300, v úterý o 100, ve středu potom o dalších 700. Na konci minulého týdne agentury uvedly, že celkový počet zadržených přesáhl 2500.

Jak vyplynulo později z kontextu dění, policie se dobře připravila na to, že protestující nebudou Návrh 78 respektovat. Vlastní demonstrace nechala vždy několik hodin probíhat normálně. Pak ovšem dav obklopila, takzvaným kettlingem uzavřela na jednom místě a posléze po skupinkách rozvezla po služebnách.

Drtivá většina zadržených byla do několika hodin propuštěna. Všichni však dostali bloček na pokutu asi 600 dolarů (11 500 korun). A tu se vyjevuje patrně nejzajímavější aspekt reakce quebecké vlády: moc může tímto způsobem donutit každého, kdo by chtěl dále protestovat proti zvyšování školného, aby za každý jeden protest zaplatil více, než kolik za ono zvýšené školné za celý rok.

A dál?

Jak se protesty dále vyvinou, nelze prozatím říci. Studentské organizace podaly proti Návrhu 78 dvě stížností. Požadují, aby soud platnost opatření pozastavil a následně je zneplatnil celé. V právním sporu jim nabídla pomoc Quebecká advokátní komora i odboroví právníci. Vládu Jeana Charesta zároveň ostře zkritizovala Amnesty International.

Soudní slyšení je plánováno na 30. května. Proti jeho závěru se přitom lze odvolat ještě ke Kanadskému nejvyššímu soudu.

Podle znaleckých komentářů je možné, že soud pozastaví platnost jen těch ustanovení Návrhu, která omezují shromažďovací právo. Jestliže se tak stane, bude semestr na stávkujících univerzitách ukončen v průběhu června a spolu s ním skončí i stávka. Celý problém se odsune na léto, kdy se protestuje tradičně méně, a vládě se otevře prostor k separátnímu jednání s jednotlivými zástupci protestujících, mezi nimiž už nyní narůstají spory.

Jsou tu ovšem i jiné prognózy: kritika, resp. způsob aplikace Návrhu 78 způsobil, že protestnímu hnutí opět narůstá podpora mezi širokou veřejností. Charest a jeho vláda čelí zároveň několika skandálům. Volby v Quebecu by měly být až na konci příštího roku; opozice však už dnes tlačí na jejich uspíšení.

Ani v případě toho vývoje by neměli quebečtí protestující automaticky vyhráno. Podle současným preferencí by zvítězila důsledně autonomistická Parti Québécois, jíž se ve zbytku Kanady straší podobně úspěšně jako u nás komunisty. Výsledek ani důsledek voleb tak nelze dost dobře předvídat.

Quebecké protesty byly — a dosud jsou — jedny z nejmohutnějších a nejhouževnatějších, jaké západní země zažily za poslední léta. Reakce tamní vlády je ale činí v příslušném kontextu jedinečnými. Techniky quebecké mobilizace vycházejí do značné míry z národní protestní tradice, organizovanosti a uvědomění, a jako takové nejsou do českého prostředí snadno převeditelné. Právě reakce vládní moci ale ukazuje, s čím vším je záhodno počítat, až se třeba i u nás podaří dosáhnout prozatím nevídaného — přes sto dní trvající mobilizace statisíců lidí.

Další informace:

The Montreal Gazette Students, unions join forces in bid to get rid of Bill 78

The Vancouver Sun Quebec Protests: anger over anti-protest law, Bill 78, spreads

The National Post Fighting words: A look at what Quebec student protesters are really thinking

BBC News Student groups challenge Quebec protest law

BBC News Nearly 700 people arrested in Quebec protests

CommonDreams.org Red River of Protest Runs Through Montreal as Students Continue Fight

Reuters Montreal marks 100 days of student protests

The Guardian Quebec's 'truncheon law' rebounds as student strike spreads

The Guardian Canada student protests erupt into political crisis with mass arrests

The Guardian Quebec student protesters split over tuition fee compromise

AFP Quebec education minister quits as student strike rages

AP Fury as Quebec passes law to stifle student fee protests

AP Quebec emergency law enrages student protesters

AP Emergency law considered in Quebec student protest

Al Džazíra Canada student protesters plan mass rally

Plný text Návrhu 78

Fotografická mobilizace jeho odpůrců

    Diskuse
    TT
    May 29, 2012 v 20.40
    JJ, tady je vidět svobodomyslnost pravice. Každý má právo vyjadřovat svůj názor a bojovat za svá politická práva, tedy pokud je to proti Fidelu Castrovi. Jinak je to protidemokratické a jako takové třeba zakázat a rozehnat.

    No čekají nás pěkné věci. Hlavně když akci povede obdivovatel Pinocheta Benda, nebo Macek, který by rád do demonstrantů střílel.
    SH
    May 30, 2012 v 12.02
    Ať žije svoboda.
    Ovládaní mají svobodu protestovat a mocní mají svobodu je mlátit. To už v roce 1968 sdělil studentům de Gaulle, tehdejší prezident Francie.