Ptákem roku 2012 se stal Tetřev hlušec. Podle ornitologů se ohroženého druhu našich horských lesů vyskytují pouhé tři stovky, a to na Šumavě. „Tetřev hlušec (Tetrao urogallus) v nás vyvolává romantické představy spojené s jeho pověstí tajuplného ptáka obývajícího hluboké hvozdy. Navíc, valná většina současníků jej viděla nanejvýš v ZOO,“ uvedla na svém webu Česká společnost ornitologická.
Podle ornitologů byl přitom v minulosti Tetřev hlušec poměrně široce rozšířen a byl i ceněnou lovnou zvěří. Ještě ve dvacátých letech minulého století se u nás střílelo kolem tisíce tetřevů ročně, potom nicméně začaly jejich počty rychle klesat. V současné době se tetřev ojediněle objevuje jen v několika pohořích (Beskydy, Krkonoše, Krušné hory, Český les, Jeseníky), přičemž více než 90 % všech tetřevů u nás žije na Šumavě.
I zde přitom podle ornitologů tetřevů ubývalo od poloviny minulého století až do 90. let, kdy nastal zlom a šumavská tetřeví populace se začala vzpamatovávat. „Zatímco jinde v České republice již na tetřeva nenarazíme, na Šumavě jejich počet odhadujeme na tři sta jedinců. Jde tak o poslední životaschopnou populaci tetřevů u nás,“ uvedli ornitologové.
Podle nich lze přitom při notné dávce štěstí na tetřeva v přírodě narazit. Jde o mohutného ptáka velikosti krocana, u samce převládá černá barva s výraznými červenými zduřeninami (zvanými poušky) nad očima a s hnědými křídly. Samice jsou o poznání menší a méně nápadně, hnědavě zbarvené. „I přes svoji velikost jsou tetřevi velice nenápadní. I když létají poměrně dobře a bravurně manévrují mezi stromy v lese, většinou se zdržují v odlehlých místech a je těžké je uvidět,“ vysvětlili ornitologové.
Tetřeva ohrožuje řada faktorů. Na prvním místě je to nevhodné lesnické hospodaření. Kritická je především fragmentace lesních celků a vytváření rozsáhlých pasek, což způsobuje likvidaci vhodných biotopů. Přímé vyrušování lesními dělníky nebo turisty pak na nevhodně vedených trasách narušuje průběh toku a úspěšnost hnízdění.
Plašení v zimě zvyšuje energetické výdaje a vyplašení slepice od kuřat může vést k jejich podchlazení a úhynu. V dřívější době byl významnou příčinou snižování početnosti lov, v současnosti se podle ornitologů nově projevuje celkové znečištění ovzduší.
Významnou příčinou mortality jsou nakonec nárazy do špatně viditelných drátěných oplocenek a lan lanovek. Oslabení a stresovaní ptáci z takto narušených populací se pak stávají snadnější obětí predátorů. Žádný z uvedených faktorů přitom podle expertů nepůsobí samostatně: pod kritický tlak se dostávají populace až souběžným působením několika z nich.
Podle ornitologů je základním předpokladem úspěšné ochrany tetřevů dostatečná rozloha vhodného biotopu. Ta se podle nich u nás nachází zřejmě už jen na Šumavě. Tamní smrkové porosty jsou vlivem kůrovce i větrných kalamit narušené, postupně zde samovolně vznikají věkově i strukturně rozrůzněné přírodní lesy se světlinami, které tetřevovi vyhovují.
„Vývraty, padlé kmeny a další pozůstatky dřívější generace lesa ponechané na místě poskytují úkryty i místa k hnízdění a jsou i zdrojem potravy. V území určeném pro zachování tetřeva je třeba přizpůsobit lesnické hospodaření a omezit rušivé lidské aktivity, především v době toku, sezení na vejcích, vodění mláďat a zimování. Toho lze dosáhnout vyhlášením klidových zón a odklonem turistických, cykloturistických a zimních běžeckých tras,“ uvedli ornitologové.
Obliba tetřeva se promítá do písní a další lidové slovesnosti i do literárního zpracování a výtvarného umění. Dnes jsou tetřevi magnetem pro stále početnější fotografy přírody. Tetřev, společně s tetřívkem, dali základ mnoha geografickým jménům. Snad v každém pohoří se vyskytuje Tetřeví hora, Tokaniště nebo podobný název.
„Tetřev je součástí nejen přírodního prostředí, ale i našeho prostředí kulturního. Snaha o jeho zachování u nás má možná větší opodstatnění z hlediska kulturního než striktně přírodovědného. Přežití tetřeva můžeme považovat i za znak kulturní vyspělosti a uvědomění si a přiznání našeho propojení s krajinou, ve které žijeme,“ poznamenávají ornitologové.
Ptákem roku 2012 se stal Tetřev hlušec
Tetřev hlušec je ohrožený druh. Podle ornitologů je u nás životaschopná populace tetřevů pouze na Šumavě. Jejich dlouhodobé přežití je závislé především na tom, zda jim lidé dopřejí klid pro nerušený vývoj ve vhodném prostředí.
Životaschopná populace tetřevů je u nás jen na Šumavě, kde žije až 300 jedinců. Foto Jan Veber, Česká společnost ornitologická
- Vytisknout článek
- Poslat e-mailem
- Sdílet
- Velikost textu + -
Související
Zpráva