Na tři tisíce lidí se ve čtvrtek zúčastnilo protestního shromáždění proti českému souhlasu s mezinárodní smlouvou proti šíření nelegálních kopií (ACTA). Akci organizovala Česká pirátská strana, která sice původně předpokládala daleko vyšší účast, avšak s ohledem na mrazivé počasí byli její předáci nakonec s účastí veřejnosti spokojení.
Na demonstraci postupně promluvilo několik vystupujících včetně předsedy pirátské strany Ivana Bartoše a své postoje vyjádřili někteří další politici. Účastníci demonstrace mohli na místě podepisovat petici proti smlouvě, která v českém právu začne platit poté, co ji schválí parlament. Pod peticí je podle organizátorů nyní podepsáno několik stovek lidí.
„Musíme dát jasně najevo, že nechceme globální smlouvu, která směřuje k demonstrativnímu ničení zabavených věcí, odpojování lidí od Internetu, inspekcím notebooků a mobilů na hranicích a dalšímu zvýšení vlivu korporací, které vydělávají na svém monopolu. Musíme přesvědčit poslance, aby před bojem proti kopírování dali přednost soukromí a občanským právům,“ uvedli piráti v pozvánce na demonstraci.
Podle místopředsedy strany Mikuláše Ferjenčíka piráti usilují o svobodný internet, tedy síť, kde jsou lidé zodpovědní za případné nahrání nelegálního obsahu na weby. „Nechceme odpovědnost poskytovatelů internetu, nechceme odpovědnost úložišť. Chceme, aby byl občan odpovědný sám za sebe. A zároveň nechceme šmírování lidí," vysvětlil Ferjenčík.
Cílem mezinárodní dohody, ke které se připojilo dvaadvacet unijních zemí včetně České republiky, je podle autorů vytvořit pravidla pro posílení dodržování práv k intelektuálnímu vlastnictví, tedy bojovat proti šíření nelegálních kopií a padělků všeho druhu, mimo jiné záznamů hudebních či filmových děl, léků, značkových oděvů, ale například i spotřební elektroniky.
Piráti: Dohoda je škodlivá pro digitální ekonomiku
Podle pirátů je ale hlavním cílem ACTA globální vynucování politiky duševního vlastnictví na Internetu i mimo něj se všemi důsledky. „ACTA tak usnadní globální represivní zásahy jako v případě úložiště Megaupload. Pokud by ACTA byla přijata, musela by být veškerá zařízení, kde měli uživatelé služby Megaupload svoje data, zničena,“ uvedla Česká pirátská strana v tiskovém prohlášení.
Piráti usuzují, že dohoda je škodlivá i pro digitální ekonomiku. Apelují proto na zákonodárce, aby ji zamítli. ACTA podle nich nepřijatelným způsobem omezuje práva občanů ve prospěch držitelů monopolů, zejména korporací hudebního a filmového průmyslu. Podle Ferjenčíka ACTA symbolizuje vše, proti čemu Pirátské strany celosvětově bojují.
„Politiku prováděnou v zákulisí, upřednostňování korporátních zájmů před lidskými právy, politiku která se neopírá o fakta, nýbrž o tlak vlivné lobby a v neposlední řadě politiku, která řeší problémy zástupné namísto problémů zásadních,“ uvedl místopředseda pirátů s tím, že například otázky typu udržení síťové neutrality, která je klíčová pro rozvoj Internetu do budoucna, současní mocní neřeší.
„Místo toho dělají z kopírování jedniček a nul problém globálního rozsahu. Na druhou stranu možnost odmítnutí ACTA dává oběma našim parlamentům, jak evropskému, tak tomu českému, šanci zlepšit si reputaci v očích voličů. Věřím, že svou šanci využijí,“ dodal Ferjenčík v tiskovém prohlášení.
Piráti se podle svých slov chystají proti dohodě bojovat politickými prostředky, jednoznačně současně schvalují motivaci hnutí Anonymous a podporují jeho právo demonstrovat, stejně jako další formy občanského odporu proti ACTA.
V Praze se demonstrovalo proti dohodě ACTA
Kolem tří tisíc lidí ve čtvrtek v Praze demonstrovalo proti českému souhlasu s mezinárodní smlouvou o šíření nelegálních kopií (ACTA). Dle organizátorů akce ACTA nepřijatelným způsobem omezuje práva občanů ve prospěch držitelů monopolů.
Podle pirátů je ale hlavním cílem ACTA globální vynucování politiky duševního vlastnictví na Internetu i mimo něj se všemi důsledky. Foto Piráti.cz
- Vytisknout článek
- Poslat e-mailem
- Sdílet
- Velikost textu + -
Piráti: Deset důvodů, proč odmítme ACTA
1. Pochybný vznik. ACTA byla vyjednána utajeně pod velkým vlivem nahrávacích a filmových korporací. Dlouhou dobu k ní neměli přístup ani poslanci jednajících zemí, ani významné organizace zastupující spotřebitele. České ministerstvo průmyslu a obchodu odmítlo text poskytnout s tím, že se jedná o utajované informace. ACTA obsahuje některá ustanovení „policy laundering“, která by v národních parlamentech v transparentním legislativním procesu nikdy neprošla. Tajné vyjednávání zásadních mezinárodních smluv bez zástupců veřejnosti je nepřijatelné a postrádá demokratickou legitimitu.
2. Nereálná očekávání. ACTA vychází z nereálného předpokladu, že přísnější vynucování politiky „duševního vlastnictví“ povede ve všech ekonomických oblastech k prosperitě. Pro tento předpoklad chybí věrohodné doklady. Naopak ekonomiky zemí jako Čína tento předpoklad vyvracejí, protože vykazují hospodářský růst i bez přísného vynucování duševního vlastnictví.
3. Obcházení existujícího rámce. ACTA implementuje zostřený boj za „duševní vlastnictví“ mimo rámec Světové obchodní organizace (WTO), aby vyspělým zemím přinesla komparativní výhodu v mezinárodním obchodu. Globální uplatňování „duševního vlastnictví“ znamená, že rozvojové země musí rozvinutým zemím platit za monopoly na technologie a ztrácejí šanci vymanit se z chudoby. Systém vynucování monopolů tak vrací rozvojové země zpět do koloniální závislosti.
4. Jednostrannost. ACTA je postavena jednostranně a její zastánci ignorují veškerou kritiku z řad odborné veřejnosti. Celé tažení proti pirátství se opírá o studie, které si objednaly „protipirátské“ organizace; výsledkem je silnější postavení majitelů monopolů, povinnosti pro uživatele a neurčité pojistky proti zneužití. Evropská komise ani příslušná ministerstva nereflektují názory akademiků, informují o obsahu ACTA jednostranně a uvádějí zavádějící informace (např. kopírování je údajně nebezpečné pro spotřebitele atd.).
5. Konzervace monopolu. Velká část ACTA konzervuje existující prostředky vynucování „duševního vlastnictví“ v době, kdy je evidentní, že celá politika kopírování vyžaduje přehodnocení ve světle digitálních technologií. Dnešní ratifikace by znamenala, že do budoucna bude těžší současný systém jakkoliv reformovat. Problémy s opatřeními, které poškozují spotřebitele, bude ještě těžší napravit (fiktivní škody, globální DRM).
6. Porušování lidských práv. ACTA není slučitelná se standardem Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Listiny základních práv EU. Podle studie vypracované pro politickou skupinu Greens/EFA v Evropském parlamentu ACTA nepřiměřeně zasahuje do základních lidských práv a vyžaduje nebo povoluje postupy rozhodování, které zvýhodňují držitele kopírovacích monopolů.
7. Nepřezkoumatelnost. ACTA předvídá vlastní neformální mechanismy, kterými bude působit na autoregulaci poskytovatelů internetového připojení a které nebudou předmětem soudního přezkumu. Stát tím obchází svoje závazky ze smluv o ochraně základních lidských práv (zákaz cenzury, svobodný přístup k informacím atd.). ACTA tak přenáší náklady vynucování z držitele monopolu na poskytovatele připojení k Internetu.
8. Represivní metody vynucování. ACTA se snaží vynutit politiku kopírovacího monopolu novými represemi. ACTA požaduje odstrašující sankce za porušování „duševního vlastnictví“, zahrnuje globální tresty za kopírování a požaduje zničení zboží, které by jinak mohly využívat neziskové organizace.
9. Kontroly počítačů jako standard. Nepovinná opatření ACTA sice neukládají státům právní povinnosti, ale jsou považována za doporučení a příklady „dobré praxe“. ACTA podkopává principy svobodné společnosti tím, že povoluje státům inspekce počítačů a obdobné elektroniky na hranicích, odpojování od Internetu a jiná opatření v rozporu s lidskými právy a považuje je za standardní.
10. Globální regulace Internetu. ACTA je první smlouvou, která má regulovat Internet. Vyžaduje po státech zavedení „urychlených nápravných opatření“, která by zabránila porušování „duševního vlastnictví“ a opatření, která mají „odrazující účinek vůči dalšímu porušení“. Tyto požadavky nabádají k zavedení systému, který blokuje přístup k internetovým stránkám a odpojuje uživatele od Internetu (praxe některých zemí vyjednávajících ACTA).
