Obamovu dohodu o dluhu schválil i Senát, akutní fáze krize je zažehnána

Petr Jedlička

Vůdčí postavy Demokratické a Republikánské strany se po mnohatýdenním jednání shodly na podmínkách, za kterých povolí vládě další zadlužování. Agentury dohodu hodnotí jako kompromisní. Ne všechny frakce a vlivové skupiny však musely ustoupit stejně.

Senát amerického Kongresu schválil dohodu o podmínkách, za nichž si může Obamova vláda půjčit nad dosavadní dluhový strop. Stalo se tak v úterý odpoledne — den po schválení dohody Sněmovnou reprezentantů a pár hodin před tím, než americké vládě došly (formálně) peníze na výplatu mezd.

Podle komentátorů BBC i France 24 je nyní akutní fáze americké dluhové krize definitivně zažehnána. Hlavní obecný problém - to jest už existující dluh - se ale odsouvá do budoucna.

Pro dohodu v Senátu hlasovalo 74 ze 100 zákonodárců. Poslanci byla ve Sněmovně schválena poměrem 269 ku 161.

Republikáni nakonec hlasovali většinou pro. Poslance Demokratické strany ovšem dohoda rozdělila - pro i proti jich hlasovalo 95.

Dohodu uzavřel americký prezident s čelními představiteli obou dominantních stran během sobotní noci. Kostra úmluvy byla dle newyorkských Timesů známa přinejmenším od května — měsíce, v jehož polovině stoupl dluh USA na dosud povolenou hladinu 14,3 bilionů dolarů (243 bilionů korun, téměř 100 procent amerického HDP). Zřejmé prý bylo, že Kongres povolí vládě další zadlužení, když se mu zaváže, že podobnou částku uspoří.

Dlouhé týdny se nicméně jednalo, o kolik konkrétně se strop zvýší a jak konkrétně budou ony úspory vypadat. Na obojím se dohodli vůdčí postavy stran teprve během posledního červencového víkendu.

Detaily dohody

Dohoda počítá na jedné straně se zvýšením současné povolené hranice zadlužení o dalších 2,1 bilionu dolarů (35,7 bilionů korun), tedy na celkových 16,4 bilionu (278,8 bilionů korun). Tato částka má vládě umožnit jednak pokrytí aktuálních potřeb a jednak dát dostatečný prostor k uskutečňování již schválených politik až do roku 2013.

×
Diskuse
MN
August 1, 2011 v 22.45
Modrý zákal (přečteno z internetu)
Každému, kdo netrpí modrým zákalem, musí být jasné, že dluhové problémy souvisejí se snižováním daní v posledních 10 letech, v USA to platí dvojnásob. Pravicové kruhy ztratily smysl pro realitu a bezpochyby jim v tom pomohl rozpad východního bloku v roce 1989. A vyvrcholením tohoto vývoje (když je patrné, že dál už to neprojde) je snaha ukotvit současný stav přijetím zákona o vyrovnaném rozpočtu. Jinými slovy, zlikvidovat sociální výdobytky posledních 100 let. Naivní představa zbohatlíků, že se ubrání rozbouřeným masám.
August 2, 2011 v 12.07
Ano, je to jeden z výkladů, které se v jiném podání objevují i v odbornějších textech. Tedy až na ty rozbouřené masy ... pokud lze v dnešních USA mluvit o nějaké rozbouřené mase, pak jsou to stoupenci hnutí Tea Party - tj. ta rozbouřená masa, jež právě politiky prosazující vyrovnaný rozpočet loni v listopadu zvolila.

Zde jinak vývoj amerického státního dluhu od roku 1980 na přehledné grafice BBC:

http://news.bbcimg.co.uk/media/images/54368000/gif/_54368013_us_debt_464.gif
MN
August 2, 2011 v 12.38
Rozbouřené masy
je výhled do budoucnosti. Snaha o vyrovnané rozpočty v kapitalistických zemích (při nízkých daních) povede ke krizi, jaká tu ještě nebyla. Dosud ekonomiku držely nad vodou právě rozpočty dotované půjčkami od bohatých. Nevěřím, že se tyto prosředky dostanou do reálné ekonomiky jiným způsobem. Na druhou stranu, možná, že se doba budování zámků, pyramid a podobných projevů individuálního bohatství vrátí (pokud nedojde k těm bouřím)...
August 2, 2011 v 23.20
Cui bono?
Díky za přehlednou informaci.
Chceme-li hodnotit "cui bono?", je potřebné si uvědomit, jak ke dluhové krizi došlo a podívat se na vývoj posledních desetiletí. Obama zdědil již krizovou situaci. Doporučuji knihu "Winner-Take-All Politics. How Washington Made the Rich Richer - and Turned its Back on the MIddle Class" (Simon&Schuster 2011]. Autoři Jacob S Hacker & Paul Pierson popisují a pečlivě dokumentují, jak v USA od 70tých let probíhala "válka ideí" a "politika organizovaného souboje". Vytvořilo se "nové politické prostředí" v němž nejen Republikáni, ale i Demokrati odhlasovávali snížení daní, zejména těm nejbohatším, a deregulaci, zejména ve finančním sektoru. Výsledkem byla finanční a ekonomická krize. Vskutku poučné.
Současná dohoda zabránila státnímu bankrotu v nějbližších letech, ale nezměnila hospodářské a politické parametry, které dělají "bohaté bohatšími" a ochuzují střední a nižší vrstvy.
August 3, 2011 v 10.56
Pane Rychetníku, díky, knihu si přečtu.
August 3, 2011 v 22.32
Oprava a omluva
Poslední věta mého včerejšího příspěvku (23:20:13) neplatí tak úplně. Teprve dnes jsem se dostal ke zprávám, že poradní hlas akcionářů o odměňování vrcholných manažerů (který dostali v finanční reformě odhlasované vloni ve Spojených Státech) skutečně zabírá a korporace odměny různými způsoby omezují.

Ve Velké Britanii v minulém týdnu velké banky v Londýnské City ohlásily plány propustit desetitisíce zaměstnanců. Nadměrně nafouknutý britský finanční sektor zřejmě zeštíhlí.

Zda tyto dva naznačené trendy nějak změní obrovskoiu diferenciaci příjmů a majetku, k níž došlo v posledních třiceti letech, se teprve uvidí.
--------------------------------------
Pane Jedličko, rád jsem přispěl, DR je můj oblíbený.