„Neplacené volno si tedy budou muset brát i zaměstnanci například bank nebo pojišťoven, či státních institucí v Praze, kteří nemusí mít důvod se stávkou byť i jen sympatizovat,“ píše Jindřich Ginter z deníku Právo z České republiky. Bylo by hezké, kdyby Ginter společnost, tím méně zaměstnance v demokratické zemi takto nekastoval. Také jsem nenadával, když tu měla být v Norsku před týdnem stávka zaměstnanců bank a všem občanům měl být zablokován přístup k bankovnímu účtu, včetně bankomatů, vlastně k finanční hotovosti.

Stávka měla být neomezená, jelikož již minulý rok byla dohoda se zaměstnavateli velmi složitá a kompromis se měl doladit právě tento rok v kolektivní smlouvě. To se nestalo, proto byla vyhlášena stávka. Jednalo se následně celou noc před stávkou a těsně k ránu byla kompromisní dohoda podepsána, jelikož ztráty pro norskou ekonomiku, majitele bank by byly v řádu miliard.

Většina občanů stávku podporovala, jelikož zdejší společnost není latentně bolševická, tedy každý chápe, že dnes stávkují oni, zítra třeba já a budu potřebovat společenskou podporu a pochopení, ne sobeckou, hysterickou či nepřející slinu u zištných úst.