V posledních několika letech zažil ostrov sérii ničivých záplav, hurikánů a sesuvů půdy. Jejich dopady pocítilo až devět milionů Haiťanů. V roce 2008 po čtyřech hurikánech a tropických bouřích, které přišly krátce za sebou, ztratily tisíce lidí střechu nad hlavou. Přírodní pohromy znamenaly rovněž pokles HDP o patnáct procent.

Oxfam uvádí, že třetina obyvatel ostrova trpí nedostatkem potravin. Tři čtvrtiny Haiťanů žijí za méně než dva dolary na den a celá jedna polovina za jediný dolar. Nejchudší lidé si mohou dovolit jenom sušenky z bahna a soli, které nakupují na místních přeplněných tržištích. Chudší lidé jsou už pouze v subsaharské Africe.

Země je kvůli špatné situaci velmi málo odolná před případnými dalšími katastrofami. „Ostrov se z minulých tragédií dosud nevzpamatoval, není schopen se ubránit dalším,“ řekl dnes mluvčí Oxfamu. Chybí základní infrastruktura a domy jsou náchylné ke zřícení, většinou jsou totiž postavené z tenkého a levného betonu. Kvůli současnému zemětřesení se ve městě Port-au-Prince zhroutily i ty nejlépe postavené budovy. „Vzhledem k místní stavitelské praxi je oblast mimořádně zranitelná,“ řekla Kate Huttonová, seismoložka z Massachusettského institutu pro technologii.

V okolí měst vyrostly rozsáhlé slumy, největší jsou u hlavního města Port-au-Prince. Mnohdy jsou usazeny na strmých, holých stráních náchylných k sesuvům půdy, chybí zde kanalizace a šíří se nemoci.

Podle Petera Hallwarda, autora knihy Damming the flood, která pojednává o vývoji na Haiti, se na špatné situaci na ostrově podílí dlouholetá politika Spojených států. „Vždy, když se země mohla postavit na vlastní nohy, jí v tom USA zabránily,“ řekl.

Po konci diktatury v roce 1986 byl do čela státu sedmdesátiprocentní většinou zvolen mladý liberální katolický kněz Jean-Bertrand Aristide. Jenže nešel na ruku místní elitě a jejím příznivcům ve Washingtonu, a proto se stal v roce 1991 obětí armádního puče podporovaného CIA. Mezi lety 1991 až 1994 pak v zemi panovala vojenská diktatura.

Prezident Bill Clinton nicméně v roce 1994 potřeboval předvést zahraničně-politické vítězství, a tak se společně s Aristidem a americkou námořní pěchotou na Haiti vrátila demokracie a Aristide byl později zvolen podruhé prezdentem. Snažil se však navýšit místním lidem mzdy a tím se znelíbil americkému oděvnímu průmyslu, který má v zemi levné manufaktury.

Aristide také odmítl poslechnout výzvy Mezinárodního měnového fondu, aby v zemi liberalizoval ekonomiku. Proto v roce 2000 zabránily Spojené státy tomu, aby Haiti obdrželo finanční pomoc ve výši pěti set milionů dolarů. O čtyři roky později byl v důsledku násilného puče, na kterém se podíla koalice podnikatelských zájmů a bývalých vojáků, zčásti financovaná Bushovou vládou, Aristide opět sesazen.

Další informace:

Guardian Grinding poverty and tectonic volatility make a devastating combination

Independent Andrew Buncombe: A country so poor the people buy mud to eat