Výzkum vládní Agentury pro sociální začleňování upozorňuje na analýzu, podle níž za pět let vzrostl počet ghett v ČR z 330 na čtyři sta. „Situace se zhoršuje," uvedl ředitel agentury s tím, že vystěhovávání neplatičů nájemného vyjde stát a obce nakonec dráž než sociální pomoc.
V České republice přibylo v posledních letech chudinských míst. Zatímco před pěti lety bylo v zemi podle analýzy zhruba 330 takzvaných vyloučených lokalit neboli ghett, nyní by jich mohlo být podle odborných odhadů kolem čtyř set. ČTK to ve čtvrtek řekl ředitel vládní Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách Martin Šimáček. Jedním z důvodů je podle něj nucené vystěhovávání dlužníků a chybějící sociální bydlení. S řešením situace má pomoci právě agentura.
Šimáček: Trend je sestěhovávání chudých do chudých regionů
„Víme z terénu, že se jedná minimálně o desítky (chudinských lokalit), které přibyly. Ten kvalifikovaný odhad je kolem čtyř set," řekl Šimáček. Podle něj by situaci mohl objasnit nový výzkum.
Podle analýzy z roku 2006, kterou si nechalo udělat ministerstvo práce, existovalo v ČR přes tři sta chudinských domů a čtvrtí. V těchto ghettech žijí převážně Romové. Mohlo to být až osmdesát tisíc lidí. Většina dospělých v těchto místech nemá práci. Rodiny bývají závislé na sociálních dávkách a zadlužují se. Děti končívají ve „zvláštních školách".
Podle Šimáčka chudinské lokality vznikly hlavně v malých obcích a městech „v chudých krajích". V bohatších regionech naopak ubyly, a to právě kvůli nucenému stěhování. „Situace se mírně zhoršuje - zejména v regionech, kam jsou nuceně vystěhováváni chudí, zadlužení lidé, kde vznikl paralelní trh s byty. Ubytovny provozují lidé, kteří využívají toho, že spousta chudých lidí - zejména Romů - nedosáhne na bydlení," uvedl ředitel agentury.
Začaly vznikat po druhé světové válce, kdy bílé střední třídy prchly z center měst do vznilajících suburbií, které se začaly rozlézat okolo státem budovaných mezitátních dálnic, dálničních okruhů měst a jejich křižovatek.
V ČR se toto děje v menším měřítku, ale je třeba si uvědomit, že budování výlučných komunit pro majetné a vznik chudinských ghett jsou spojené nádoby. A že tento trend stát podporuje (ať už vědomě či nevědomě) právě dotováním infrastruktury pro individuální automobilovou dopravu na jedné straně a rušením podpory pro dopravu hromadnou (zdražování MHD, rušení vlakových spojů ...).
Celosvětové zkušenosti ukazují, že jsou tu dva modely "rozvoje": buď ten americký, založený na podpoře individualismu a vedoucí k sociální segregaci, anebo ten evropský, založený na sociálním státě a vyrovnání sociálních disparit. Ač mají oba rozvojové modely své chyby (např. vedou k environmentální neudržitelnosti), rozhodně jsem pro model Evropský - protože uznává a podporuje kulturní diverzitu a jde mu o soužití. Americký model sociální problémy pouze zakrývá (sociálně segregovaní se téměř nepotkají, realita "těch druhých" je tak "neviditelná"), přenáší na jiné ("exportuje" a "outsourcuje" je třeba do jiných zemí) a navíc na nich vydělává (to zřejmě vede i k vyššímu nominálnímu růstu HDP). Evropský model se ale alespoň snaží zjištěné problémy řešit. A to je právě to, co je potřeba!