Na summitu OSN se sešli nejchudší s nejbohatšími

Tomáš Tožička

V tureckém Istanbulu skončila minulý pátek Čtvrtá konference OSN o nejméně rozvinutých zemích. Několik postřehů z jejího průběhu zaslal Deníku Referendum Tomáš Tožička.

Bezmála osm tisíc lidí se od pondělí 9. května do pátku 13. května zúčastnilo Čtvrté konference OSN o nejméně rozvinutých zemích (LDCs). Do místa konání v tureckém Istanbulu dorazili nejen delegáti 48 nejchudších států, ale i zástupci rozvinutých zemí, mezinárodních organizací a občanských iniciativ. Všichni společně hledali cesty z chudoby a krize, která dopadá na všechny, ale na ty nejzranitelnější nejvíce.

Jak široké spektrum oblastí téma zahrnuje, dokázala pestrost připravených panelů i pronesených referátů

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun několikrát zdůraznil, že pomoc LDCs nemůže být brána jako dobročinnost: „Investovat do LDCs není charitou. Je to možnost pro globální ekonomický růst,“ uvedl doslova v úvodním prohlášení.

Maria Nueraová z kampaně Jubilee zase upozornila na problém přístupu k energii a vodě, bez něhož není možný žádný rozvoj. Dodávky pitné vody musí být garantovány pro každého a nemohou být podmíněny schopností jedinců za ně platit, zaznělo v jejím příspěvku.

Také dostupnost energetických zdrojů je klíčová, především pro rozvoj venkova. Zástupci přítomných nevládních organizací přímo požádali, aby LDCs konference potvrdila právo lidí na energii, která je adekvátní, dostupná, bezpečná, čistá a udržitelná.

„Požadujeme restrukturalizaci vlastnictví zdrojů, produkce a spotřeby a s tím spojenou transformaci globálního ekonomického a finančního systému. Jedinou možností, jak řídit energetiku správně, je toto odvětví spravovat demokraticky a jeho výstupy spravedlivě rozdělovat,“ uvedla přímo Nueraová.

Dle zprávy OSN, vydané u příležitosti konference, splňuje tyto požadavky nejlépe zelená ekonomika a obnovitelné zdroje energie.

„Existují minimálně tři klíčové oblasti rozhodující pro využití obnovitelných zdrojů zaměřených na chudé. Za prvé, v rámci existujících finančních zdrojů potřebujeme nové nástroje zaměřené na energetiku pro nejchudší. Za druhé, je třeba podnítit vznik trhu v LDCs i globálně, které vytvoří kapacity pro tento rozvoj. A za třetí, je nutné zajistit transfer potřebných technologií do LDCs, a to s ohledem na jejich specifické potřeby a schopnosti,“ okomentoval možnosti odvětví Milan Smrž, vicepresident evropské sítě Eurosolar a mezinárodního projektu Energie pro všechny do roku 2030.

Chyba je v systému

Dalšími důležitými tématy konference se staly zemědělství, jeho udržitelnost, potravinová bezpečnost a soběstačnost. Generální ředitel Světové obchodní organizace (WTO) Pascal Lamy se v této oblasti ztotožnil s názorem zástupců občanské společnosti, dle kterého je zásadní redukce zemědělských a vývozních dotací v bohatých zemích velkým problémem pro další možnosti budování zemědělské produkce v LDCs.

Na konferenci dále vystoupil bývalý prezident Světové banky (SB) James Wolfensohn, jenž ve svém projevu navázal na konferenci občanských iniciativ, která se uskutečnila na začátku velkého setkání LDCs. Wolfensohn poukázal na chyby, jichž se dopouští vlády nejchudších zemí a nevládní organizace - ty první nedostatečnou správou svěřených financí, druhé pak svojí neefektivitou, protože nedostatečně koordinují svou činnost.

„Je to absurdní,“ okomentovala pohled exprezidenta SB Dagmar Trkalová z kampaně Česko proti chudobě. „Vypadá to, jako by dobro světa záviselo jen na vládách 48 LDCs a nevládních organizací. Je ovšem třeba se podívat na to, že vlády rozvinutých zemí již čtyřicet let nejsou schopny dodržet naplnit své závazky o rozvojové spolupráci a evropské rozvojové fondy a nástroje jsou pod neustálou kritikou nejen nevládních organizací, ale i Evropského parlamentu,“ uvedla doslova.

Vůči pohledům podobným Wolfensohnovu se vymezil i Išán Paša, předseda tureckých Lékařů bez hranic: „Dohodněme se společně, že změníme brutální pořádek světa, který dělá z bohatých bohatší a z chudých chudší. Pojďme se společně zasadit o svět bez LDCs,“ řekl turecký lékař.

    Diskuse
    SH
    May 17, 2011 v 14.26
    K základní kritice kapitalismu.
    Základní modlou kapitalismu je SVOBODA. Nikdo ale se neodvažuje dokazovat, že svoboda jedněch lidí, či jednoho fenoménu, je ohrožením svobod jiných lidí, či jiného objektu. Budu konkrétní. Svoboda jedinců a svoboda trhu je v nesmiřitelném rozporu. Obojí prostě nemůže existovat, ať patřiční ideologové tvrdí co chtějí. Ve skutečnosti se této hypotéze pouze velmi umně vyhýbají. I to je v mých očích důvodem, proč naprosto odmítám, aby v řešení zásadního sociálního problému všelidské civilizace, jímž odstranění bídy bezesporu je, byla jakákoliv zmínku o trhu.