Britskou debatu o reformě školství oživil další návrh na zvýhodnění bohatých

Roman Bureš

Představy konzervativního ministra pro univerzity a vědu Davida Willettse o žádoucí podobě vyššího vzdělávání opět vzbudily kritiku. Willetts tentokrát navrhl vytvoření nových, zvláště placených míst na prestižních univerzitách.

V britských médiích i velké politice se v minulých dnech rozpoutala další vášnivá debata o budoucí podobě vysokoškolského vzdělávání. Předmětem diskuse se tentokrát staly koncepty ministra pro univerzity a vědu Davida Willettse z Konzervativní strany, který navrhl vytvořit na nejlepších univerzitách zvláštní výuková místa, jež by si mohli zaplatit studenti ze zámožných rodin.

Plán byl kritizován jak ze strany akademiků, tak i opozice a studentských svazů. Akademikové upozorňovali zejména na skutečnost, že plán negativně ovlivní sociální mobilitu. Levicí byla zas vláda Davida Camerona obviňována z toho, že dovoluje bohatým, aby si kupovali výhody.

Willetts při veřejné obhajobě návrhů vycházel z teze, že zvýšení míst na univerzitách naopak sociální mobilitu zvýší, neboť zůstane více regulérních míst pro studenty, kteří si zvláštní místo zaplatit nemohou. Nadto by také uskutečnění plánu údajně přineslo vysokým školám další peníze.

Podle předsedkyně učitelských odborů UCU Sally Huntové je ale tato logika zvrácená. „Je velmi těžké vidět (v návrzích) něco jiného než vládní snahu o restauraci privilegií pro bohaté v odpovědi na její selhávající politiku školného,“ řekla odborářská předačka.

×
Diskuse
SH
May 13, 2011 v 11.42
Hypotéza desertu.
Slovo desert vzniklo ve středověku a označovalo chlebové placky, do nichž si šlechta při svých žranicích otírala mastnotu z rukou. Ty se pak v koších rozdávaly lidu jak jídlo „po“. V mých očích je příznačné, že tato vrcholně elitářská doktrína o jakémsi přirozeném PŘETÉKÁNÍ BOHATSTVÉ ze stolů přežraných do hub chudáků, zaujímá i u nás od samých počátků polistopadového režimu významné místo. Osobně ho vůči mně užil coby argumentu obnovy soukromého vlastnictví údajný vědec Vladimír Dlouhý, tehdy úplně čerstvý odhazovač červené legitimace. Nejděsivější na té doktríně totiž je, že předpokládá jen dva druhy lidí, jako ve středověku. Přežrance a ti ostatní.