Recenze●Jan Randák
Prostě zhasnout: Manifest za tmu
Kniha Manifest za tmu švédského zoologa Johana Eklöfa připomíná, že ztráta noci není technickým detailem, ale kulturním i ekologickým, a proto historickým předělem. A že někdy je gesto žádoucí obnovy překvapivě prosté: zhasnout.
Zpráva●Petr Jedlička
Nejen medvědi a los Emil. Kontaktů divokých zvířat s lidmi po Evropě přibývá
Lidská zástavba a pole se rozšiřují do migračních drah zvěře a jejího přirozeného prostředí. Města jsou zároveň dnes zelenější, a tak už zvířatům nepřipadají tak cizí. Zkušenější radnice se již začaly novému jevu přizpůsobovat.
Komentář●Jitka Komendová
Záchrana keporkaka Timmyho je příznakem našeho násilí na přírodě
Snahu o záchranu velryby Timmyho lze v lecčems vnímat pozitivně. V kontextu našeho dlouhodobého přístupu k přírodě šlo ale o projev nadutosti a hlubokého nepochopení povahy života na Zemi. Času vzpamatovat se ubývá. A v sázce jsme právě my.
Komentář●Natalie Bergman
Škůdci a jiná havěť. O krysách, degradaci a dědictví genocidního jazyka
V Gaze se přemnožily krysy. Situace až děsivě připomíná éru holokaustu, jenže tentokrát Židé nejsou v roli obětí, nýbrž viníků.
Komentář●Ester Dobiášová
Evropská komise v roce 2026 chystá dlouho odkládanou revizi zákonů o životních podmínkách zvířat. Právě probíhající debaty ovšem něco přehlížejí. Ve stínu nadále zůstává skupina, jejíž počty se vymykají lidské představivosti. Hmyz.
Komentář●Jan Freidinger
Vypustit jesetery nestačí. Bez obnovy řek se do naší přírody nevrátí
Evropské projekty na záchranu jeseterů jsou kroky správným směrem. Bez dlouhodobé, mezistátně koordinované obnovy říčních ekosystémů však bude toto snažení marné. Nelze zachránit konkrétní druh, pokud je devastovaná krajina jako celek.
Komentář●Pavel Buršík
Konec českých klecových chovů se blíží. Je to týrání, říká zákon
Od příštího roku bude nelegální chovat slepice v klecích. Už dnes podíl klecových chovů prudce klesá. Zůstává ale otázkou, zda některé firmy nedají přednost dovozu levnějších vajec ze zemí, kde je tento drastický způsob chovu stále možný.
Komentář●Věra Sychrová
Pěnice černohlavá je ptákem roku 2026
Pěnice černohlavá, lidově zvaná černohlávek, svým flétnovým zpěvem každé jaro oživuje naše lesy i zahrady. Původně lesní druh se přizpůsobil změnám prostředí a dnes se s ním běžně setkáváme i v parcích a zahradách. Přesto čelí řadě hrozeb.
Komentář●Nikola Novotná
Los Emil, šumavští jeleni a paměť krajiny
Zatímco Emilovu cestu zastavila až dálnice, šumavské jeleny dodnes zadržuje železná opona. Některé hranice totiž jen tak nemizí. V krajině zůstávají stopy našich rozhodnutí — a mění nejen její tvář, ale i chování těch, s nimiž ji sdílíme.
Komentář●Michal Hořejší
Los, který se stal Emilem, aneb O bezvýchodné krizi české krajiny
Mladý los putující střední Evropou budí mimořádné lidské emoce. Zároveň jeho příběh jasně ukazuje, jak mylná je představa, že přírodu lze „zachránit“ tím, že jí ve světě zdevastovaném lidmi vymezíme „ostrůvky bezpečí“.